Kanadský telekomunikační úřad by mohl být vzorem i pro ostatní, stanovil totiž základní datovou službu, ke které by měl mít přístup každý zákazník severoamerické země.
Co to znamená v praxi? Každý kanadský operátor bude muset nabídnout alespoň 50 Mb/s pro stahování a 10 Mb/s pro nahrávání. Tyto tarify sice mohou obsahovat FUP, v nabídce operátora musí být ale možnost bezlimitního tarifu.
Každý kanadský operátor bude muset nabídnout alespoň padesátimegabitový tarif a stát pomůže zasíťovat každou vesnici
50/10 Mb/s není dnes samozřejmě žádné sci-fi a stále více operátorů napojených na rychlou páteřní optiku dnes i v Česku nabízí stomegabitovou symetriku i vyšší rychlosti – dost často právě ve středních a menších obcích a na venkově, kde je budování nové optické infrastruktury často snazší než v komplikované zástavbě velkých měst.
Kanada však není malé Česko s relativně velkou hustotou zalidnění. Pakliže tamní telekomunikační úřad v podstatě z možnosti internetového připojení učinil jedno ze základních občanských práv, znamená to, že stejné parametry by se měly dostat i do té nejzapadlejší vesničky za polárním kruhem. A to je mnohem větší výzva než padesátimegabitem pokrýt leckterou chatrč v Krkonoších a Beskydech.
Operátorům proto pomůže stát, který založil nový fond, do kterého v průběhu příštích pěti let nalije 750 milionů kanadských dolarů. To po přepočtu činí nějakých 14,4 miliard korun.