Jednotlivý díl
Přečtěte si o tématu Jednotlivý díl. Abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam článků souvisejících s tématem Jednotlivý díl, které hledáte. Najdete zde články, fotografie i videa k tématu Jednotlivý díl.
Po úvodu do komponenty ADO .NET se dnes již podíváme na to, jakým způsobem je možné číst data z datového zdroje pomocí implementací rozhraní IDataReader.
Petr Puš|1
V minulém díle jsme si ukázali zajímavý způsob dynamického generování grafů. Dnes navážeme na předchozí díly a zdrojová data grafu zobrazíme v tabulce pomocí komponenty DataGrid.
Ondřej Brichta|1
V dnešním díle se podíváme na využití komponenty „MenuBar“, díky které můžeme snadným způsobem vytvořit zajímavé menu webové prezentace. Zdrojová data budou v XML formátu, který se bude starat o všechny texty prezentace.
Ondřej Brichta|1
V dnešním pátém díle změníme téma – přejdeme od vývoje webových aplikací k práci s databází, neboť většina webů s daty v nějaké formě pracuje. V příštím díle se k ASP.NET opět vrátíme – v kapitole o práci s daty v ASP.NET skloubíme znalosti webového vývoje s databázovými znalostmi.
redakce|11
V dnešní čtvrté části se podíváme alespoň trochu pod povrch technologie ASP.NET. Vysvětlíme si, proč nám v předchozím díle aplikace „Hello world“ fungovala podle našich předpokladů. Pokud by vám některé věci v tomto díle připadaly složité a zbytečné, můžete klidně dnešní díl přeskočit a připojit se k nám v příštím díle.
redakce|3
Dnešní článek se opět týká komponentových technologií. Dnes se podrobně zaměříme na požadavky na komponenty – jinak řečeno, ukážeme si, co od komponent očekáváme a proč.
Václav Kadlec|1
Minulý díl, ve kterém jsme mazali běžící aplikaci a zahlazovali stopy byl jakýmsi symbolickým předznamenáním dílu dnešního. Tím totiž končí tento seriál. Čeká nás posledních několik užitečných informací, malé bilancování a rozloučení.
Jan Šindelář|17
V dnešním článku otevřeme téma, které je vysoce aktuální a na které mě ve svých emailech často upozorňujete. Otevřeme bránu do světa komponentních technologií. Komponentní technologie nám umožňují výrazným způsobem změnit svůj pohled na vývoj softwaru a přinášejí nám zase nové možnosti. Dnešní článek nabízí úplný úvod do problematiky: čekejte seznámení se světem komponent, popis jejich koncepce a filozofie a také srovnání komponent s tradičními způsoby vývoje aplikací.
Václav Kadlec|4
Kolem roku 1995 existoval autoritativní výčet toho, co bylo na českém Internetu dostupné. Jednalo se o Seznam zdrojů CESnetu, po liberalizaci přejmenovaný na Seznam síťových zdrojů v ČR, a psaný v angličtině. A jak vlastně takové "zdroje" vypadaly?
Jiří Peterka|6
Protože už známe několik zajímavých postupů programování ve Flashi, připravíme si jednoduchou prezentační stránku, kterou budeme v dalších dílech postupně vylepšovat již známými postupy.
Ondřej Brichta|5
Dnešní článek se podívá na oblast, na kterou se měly pravděpodobně podívat už dřívější články někdy v lednu: na nejnovější verzi Delphi, 2005, a na to, co přináší nového, v čem se odlišuje, co rozšiřuje a jaké technologie podporuje.
Václav Kadlec|15
Dnes nás čeká dokončení příkladu z minulého dílu. Slíbili jsme si přidat do buněk StringGridu tlačítka a jako bonus nás ještě čeká zobrazování šipek v hlavičce tabulky jako indikátorů setříděnosti tabulky dle daného sloupce.
Jan Šindelář
V dnešním díle využijeme postupy z předešlých dílů, seznámíme se s objektem tlačítka a porozumíme základním příkazům Action Scriptu, abychom mohli vytvořit jednoduché rozbalovací menu.
Ondřej Brichta|39
Dnešní článek navazuje na problematiku otevřenou před týdnem. Budeme pokračovat v podrobném popisu formátu a struktury ID3v2 tagu, s nezbytným úvodním připomenutím toho, kam jsme dosud došli. Následně se podíváme na tři sekce tagů: na rozšířenou hlavičku, na padding a na patičku ID3v2 tagů.
Václav Kadlec
V tomto díle seriálu se seznámíme se základními pojmy a funkčními bloky zdrojového kódu VB.NET.
Milan Petřík|8
Tento díl seriálu o VB.NET věnovaný práci s textovými řetězci se zabývá metodami prostředí .NET pro vyhledávání, nahrazování a další podobné úpravy textových řetězců.
Milan Petřík|4
Po minulém pokusu o první síťovou aplikaci budeme dnes v tématu pokračovat. Slíbili jsme si použití komponent Indy a trochu složitější aplikaci. Ukážeme si tedy, jak na serveru sledovat, co se děje na připojených klientských stanicích.
Jan Šindelář|7
V tomto dílu seriálu o programovacím jazyku VB.NET se seznámíme s nejběžnějšími způsoby inicializace a použití polí a způsoby procházení jejich prvků pomocí příkazů cyklu For-Next a For-Each.
Milan Petřík|5
V dnešním pokračování se seznámíme s účelem a funkcí zbývajících jmenných prostorů .NET Framework a některými nástroji pro navigaci jejich strukturou.
Milan Petřík|4
Tento díl těsně navazuje na předchozí díl o základech práce s obrázky. Dnešní část bude věnována hlavně základním editačním akcím.
Miloslav Ponkrác|26
V dnešním, ryze praktickém článku se zaměříme na otázku, co si počít s vícenásobnými zprávami. Pokud totiž jedna aplikace zašle několik zpráv krátce po sobě, dostane druhá strana obvykle jednu spojenou zprávu. Nemůžeme totiž předpokládat, že počet zpráv u příjemce bude stejný jako počet odeslaných zpráv. Co s tím?
Václav Kadlec|5
Ve 14. díle seriálu o PHP bude pojednávat detailně o cookies. Na závěr si uděláme počítadlo, které bude měřit počty návštěv každému uživateli zvlášť.
Miloslav Ponkrác|26
Pokud jste četli předchozí díl seriálu, víte, co znamená zkratka IP, co se skrývá pod TCP a jak funguje síťová komunikace prostřednictvím TCP/IP. Hlavní náplní našeho seriálu jsou však v současnosti sockety – a právě těmi se budeme dnes zabývat. Víte, co je vlastně socket? Víte, že spojení může být blokované a neblokované? Víte, jak přesně si se sockety poradit v Delphi?
Václav Kadlec|2
Dnešní článek je zaměřen na dvě hlavní témata: nejprve si popíšeme nástroj Project Manager sloužící ke správě projektů v Delphi a ve druhé části článku se ponoříme do hlubin optimalizace algoritmů. Nebudeme však optimalizovat sami: špinavou práci ponecháme na překladači Delphi. Na experimentu ověříme, jak je optimalizace efektivní a také si ukážeme, do jakých problémů nás může dostat.
Václav Kadlec|10
Dnešní článek se týká problematiky překladu projektů. Zaměříme se především na fázi preprocessingu a ukážeme si, jak v Delphi vkládat zdrojové soubory do sebe – podobně jako programátoři v C vkládají hlavičkové soubory.
Václav Kadlec|2
Vyvíjíte zajímavý program a chcete oslovit nejen české, ale i anglické, německé, španělské či jakékoliv jiné uživatele? Dnešní ryze praktický průvodce vás naučí jednoduše vytvářet různé jazykové mutace vašich aplikací bez nutnosti zásahů do zdrojového kódu. V článku se dozvíte, jak použít řetězcové zdroje (resources) systému Windows, jak takové zdroje vytvořit, přeložit a použít ve svých aplikacích.
Václav Kadlec|21
Nedílnou součástí Delphi je také dlouhá řada knihoven poskytujících nespočet dobře použitelných funkcí. Jednou z knihoven je modul Math, v němž kromě matematických rutin a konstant můžeme najít i několik šikovných funkcí pro finanční, obchodní a statistické výpočty. V dnešním článku si je ukážeme a prakticky si předvedeme, jak spočítat budoucí hodnotu naší investice.
Václav Kadlec|1
Přestože je databázová platforma BDE označována za zastaralou, čtenáři reagovali na články o BDE mnoha dotazy a připomínkami. V dnešním článku se pokusím odpovědět na první a nejdůležitější otázku související s praktickým provozem a používáním platformy BDE: jak provozovat BDE aplikaci na počítač, na němž není, nikdy nebylo a nebude Delphi?
Václav Kadlec|2
V předchozí části seriálu jsme vytvořili databázovou aplikaci s využitím BDE. Díl, který právě čtete, přináší přehled tzv. Master/Detail formulářů, které slouží k zobrazení souvisejících dat ze dvou databázových tabulek. Poznáme také několik úskalí, kterým bychom se měli vyhnout, a to nejen při tvorbě databázových aplikací, ale obecně v Delphi vůbec.
Václav Kadlec|3
Dnešním dnem nastávají lepší časy pro příznivce databází v Delphi. Protože databáze jsou v dnešním světě zcela nepřehlédnutelné, měl by i každý dobrý programátor v Delphi umět napsat databázovou aplikaci. Protože v tomto seriálu jsme se zabývali databázemi jen velmi povrchně a navíc již dávno, otevíráme toto nesmírně rozsáhlé, avšak zajímavé téma znovu. A začneme od úplných základů: jaká je databázová filozofie v Delphi? A jak ji podporuje IDE?
Václav Kadlec|6
V minulém dílu jsme se dozvěděli, jak vylepšit aplikaci za pomoci systémových registrů nebo souborů *.ini. Dnes nás čeká další námět na zlepšovák: zamyslíme se nad tím, jak přidat do aplikace možnost zobrazit svou ikonu ve stavové (pravé) části hlavního panelu. Tato část hlavního panelu bývá nazývána tray.
Václav Kadlec
První díl seriálu v roce 2003 se bude zabývat dalším progresivním tématem: prací se systémovým registrem, přesněji řečeno způsobem, jakým jej využít k uchovávání nejrůznějších údajů našich aplikací. Uvidíte, že onen nabubřelý a nenáviděný moloch, jak o registru někdy smýšlíme, může být velmi užitečný – a jednoduše použitelný.
Václav Kadlec|1
Dnešní díl bude věnován deklaraci atributů v DTD. Plynule tak navážeme na výklad o deklaraci elementů, který byl naším tématem minule.
Jakub Havel|2
Minule jsme vylepšovali komponentu Edit, dnes zase naučíme pár užitečných vlastností ListView.
Jan Šindelář|1
Tentokrát opět budeme hovořit na přání, protože po minulém díle MySQL bude určitě zajímavé trochu odbočit a podívat se na to, jak bychom měli tvořit specifikaci a dokumentaci projektu, potažmo SQL systému.
Lukáš Makowski|17
