V roce 1997 první umělý stroj porazil člověka v šachu. Tentokrát se však jedná o další milník. Pouze tříletý stroj totiž odpoví téměř na jakoukoli otázku, na kterou existuje odpověď.
Žijeme v informačním věku, kdy veškeré naše vědění pochází z již zjištěných informací. Ať už se jedná o dějepis, biologii, fyziku nebo geologii, vždy vycházíme z objevených znalostí a využíváme je k jejich rozšíření, vylepšení a v některých případech samozřejmě dochází i k jejich vyvrácení.
Žádný člověk na světě neví, jak lze například vyrobit mobilní telefon, a když myslím skutečně vyrobit, tak se vším všudy a od začátku. Asi si říkáte, že na tom nic není, ale opak je pravdou. K sestavení například mobilního telefonu potřebujete jednotlivé součástky. Ty se samozřejmě musí navrhnout a vyrobit. Jen výroba jednoho malého procesoru spočívá v přetvoření (vyžaduje znalosti z chemie, fyziky, strojírenství atd.) čistého křemíku v dané logické obvody. Čistý křemík se však také musí určitým způsobem zpracovat a v případě jiných látek, musíte mít znalosti jak je vytěžit, na jakých místech a pomocí jakých nástrojů. Tyto těžební nástroje také vychází z objevů dávných inženýrů, stejně tak materiály, ze kterých jsou vyrobeny a které musí být taktéž zpracovány pro výrobu samotných nástrojů.
Takto bychom mohli pokračovat neustále hlouběji, jedno je ale jisté – i za zdánlivě jednoduchým přístrojem, se mnohdy nachází i milióny samostatných mozků vědců, inženýrů, těžařů a objevitelů, kteří své znalosti postupně předávali, spojovali a vylepšovali. Informace a jejich použití tak patří k hlavním motorům vývoje.
IBM Watson: vzorný žák
Společnost IBM již přes tři roky vyvíjí stroj, který by mohl v budoucnu uspět ve známé hře Jeopardy!, která se v našich končinách vysílala pod názvem Riskuj! Jedná se o relativně jednoduchou soutěž, ve které účastnici odpovídají na různé otázky ze všech možných druhů odvětví a znalostí.
IBM Watson a jeho fyzické tělo Blue Gene/P
Pokud obvykle hledáte odpověď na nějakou neznámou otázku a jste již naučení jak pracovat s vyhledávačem, nejen že dokážete položit otázku tak, abyste jste snadno dostali odpověď (otázku optimalizujete pro vyhledávač), ale na nalezené a vybrané stránce dokážete bez problému najít danou odpověď, i když není obsažena v související větě.
Pro stroj, jehož „inteligence“ je skryta v programu s algoritmy, však tato hra byla dlouhou dobu takřka nemožná. Aby stroj dokázal rozpoznat smysl věty a najít hledanou odpověď, to se zatím objevuje pouze ve vědeckofantastických knihách a filmech. Obrovská databáze znalostí je sice již na internetu potažmo na Wikipedii k dispozici, ale jak v tomto „chaosu“ informací najít konkrétní odpověď, to zatím „dokázal“ pouze lidský mozek.
Podobné stroje a programy sice v nějaké fázi vývoje fungují, jejich úspěšnost a především rychlost je však velmi nízká. Vědci z I.B.M. na to však šli jinak a dlouhou dobu zlepšovali a zkoumali stovky speciálních algoritmů, které dokáží z dostupné databáze desítek miliónů dokumentů uložených v paměti počítače vyhledat a najít konkrétní odpověď maximálně do 5 vteřin, které jsou limitem v soutěži.
Hlavní vývojáři Watsona z I.B.M.
Watson tak pracuje pouze s informacemi, které má uloženy ve své paměti a ve kterých může hledat danou odpověď. Základem je především pochopení věty a zjištění hledaného výrazu, což jistě není jednoduchá věc. Vývojáři sami dodávají, že ještě před deseti lety by byl tento projekt spíše neuskutečnitelný, protože cena hardware byla vysoká a jeho výkon poměrně malý. Umělá inteligence se sémantickým rozpoznáváním vět je však již realitou a je neustále vylepšována. IBM Watson sice zatím potřebuje výkon menšího superpočítače za cenu kolem jednoho milionu dolarů, vývoj je však nezastavitelný, stejně tak snižující se cena za výkon.
Při zkušebních testech v televizním studiu si ve srovnání s lidskými protivníky vedl relativně dobře. Text sice zatím nepřeváděl z mluveného slova, ale odpovědi již pochopitelně vyjadřoval pomocí elektronického hlasu. Lidští protivníci zatím Watsona poráží rychlostí odpovědí, která je takřka okamžitá (v případě že soutěžící odpověď zná), pro Watsona však hraje nervozita lidí, nerozhodnost a další faktory. V budoucnu se navíc jeho reakce bez problému zkrátí i na milisekundy.
Watson sice prohrál v jedné fázi i čtyři hry ze šesti, a u některých otázek odpovídal naprosto nesmyslně (vývojáři pečlivě sledovali chování pro další optimalizaci algoritmů), ale i tak se jedná o velký pokrok, který se bude stále zlepšovat.
Umělý internetový Vševěd
Hledání informací ve stále větší databázi, kterou internet bezesporu je, bude možná v budoucnu stále těžší. S umělou inteligencí a mnohem vyšším výkonem bychom se tak již brzy mohli dočkat doby, kdy se počítače zeptáme lidskou řečí v jakémkoli jazyce takřka na cokoli a on nám díky porozumění a internetu odpoví. Tato fáze není vůbec daleko, oproti stádiu, kdy počítač z dostupných informací vymyslí něco nového, což je „naštěstí“ mnohem vzdálenější budoucnost.
Dr. Know z filmu Artificial Intelligence: A.I.
Co se týče statistických (matematických, fyzikálních, chemických atd.) dat nebo číselných a informačních údajů, můžete vyzkoušet například WolframAlpha, který obsahuje taktéž pokročilé algoritmy a je neustále vylepšován. Zvládá i složitější otázky, například i takové.
