Velký srovnávací test třinácti disků

Čas běží a pevné disky jsou stále nejvíce mechanické součástky počítače. Pořád jsou také nejpomalejším článkem, na nějž se téměř vždy čeká. Nové generace disků nás ale ještě čekají, ta stávající nám alespoň přináší velké kapacity za nízké ceny a také lepší výkon díky vysoké hustotě zápisu.

U pevného disku to v počítači všechno začíná. Téměř všechny aplikace, které spouštíte, nebo data, s nimiž pracujete, pochází z pevného disku a jeho rychlost je tak limitujícím faktorem při otevírání, zapisování nebo ukládání čehokoli (pokud tedy zrovna nepracujete po síti). Stačí se podívat na notebooky. Proč jsou vlastně pomalejší než stolní počítače? Všechny komponenty jsou v zásadě stejně rychlé (až na nejvýkonnější desktopové grafiky), pouze pevný disk je nejen menší ale i výrazně pomalejší. Právě kvůli rychlosti (nebo spíše pomalosti) pevných disků najdete v počítačích celou soustavu různých druhů pamětí, které jsou mezistupni mezi procesorem a pevným diskem při načítání dat.

Nepodceňujte rychlost

Při výběru systémového pevného disku se proto ohlížejte nejen na jeho kapacitu a cenu, ale i na rychlost. Ta totiž může výrazně degradovat jinak výkonný počítač a vy pak budete jen bezmocně čekat, až se načte hra, spustí aplikace nebo uloží větší soubor. U datových disků samozřejmě tato hlediska nehrají příliš velkou roli, protože většinou slouží pouze na ukládání většího množství dat, se kterými se zase tak často nepracuje. Při vylepšování stávajícího počítače novým diskem se také vyplatí porovnat výkonnost současného (většinou staršího) disku s novým a případně pak na něj přenést systém. Získáte tak nemalý výkon navíc. Drtivá většina starších disků nemůže konkurovat modernějším modelům s kolmým zápisem, viz srovnání v testu.

Dobojováno, SATA vítězí

Všechny disky v našem testu jsou pro rozhraní SATA, které už najdete i na více než dva roky starých počítačích. To platí i pro notebooky, které v posledních dvou generacích čipových sad preferují SATA zřejmě i pro podporu NCQ.

Mezi vybranými kapacitami pro test jsme se zaměřili na moderní disky s vysokou hustotou zápisu, mezi kterými najdete ale i dvojici starších disků sloužících hlavně pro srovnání. Stará generace WD Caviar Raid Edition ve 160GB provedení (dvě 80GB plotny) z inventáře našeho testlabu podobně jako disk Samsung minulé generace se 133GB plotnami jen potvrdily, jak se moderní disky zlepšily.

Uzávěrka Computeru 2/07, ze kterého test pochází, byla 17. ledna. 2007 - v testu tedy najdete disky, které bylo možné sehnat v obchodech do 10. ledna 2007.

Hustě elektrické

Nástup disků s vysokou hustotou zápisu v průběhu roku 2006 nejenže umožnil vznik 750GB modelů, ale hlavně výrazně posunul výkon. S vyšší hustotou stoupá nejen přenosová rychlost, ale díky kratším drahám hlaviček se zlepšuje i přístupová doba. Tento trend neskončí ani tento rok, kdy se můžete těšit na prolomení 1TB bariéry u stolních disků a 250GB u disků mobilních.

Obrovská kapacita 200–250 GB na jednu plotnu je sice zajímavý parametr, ale v roce 2007 to nebude jediný vývojový milník. Trend ukázala výstava CES v Las Vegas, kde renomovaní výrobci paměťových médií prezentovali své Solid State disky s kapacitami až 64 GB. Tyto elektricky nezávislé flash paměti budou průlomem hlavně u notebooků nejen kvůli mizivé spotřebě (0 W v nečinnosti a 1 W při přenosech), ale i špičkovému výkonu (přístupová doba 0,1 ms a přenosová rychlost 100 MB/s). Jistým mezikrokem k těmto plně elektronickým diskům jsou tzv. hybridní disky s další vyrovnávací pamětí s velkou kapacitou (2–4 GB), kterou bude vhodně obhospodařovat kompatibilní operační systém (Windows Vista).

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,