Klávesnice byla hodně dlouho opomíjenou periferií. Prodejci dodávali k sestavám za šedesát tisíc klávesnici s myší v úhrnné hodnotě tři sta padesát korun a všem to připadalo normální. Časy se však mění a dnes je takový dodavatel spíše výjimkou. A to je dobře. Je důležité si uvědomit, že klávesnice, myš a monitor je to, co dělá komfort při užívání počítače, a tak se vyplatí věnovat výběru těchto komponent více času.
Předně musíme říci, že výběr klávesnice je velmi individuální záležitost. Záleží zejména na tom, na jakou klávesnici jste zvyklí, a neméně i na tom, s jakými klávesnicemi se setkáváte. Není nic horšího, než přebíhat mezi klávesnicemi s různým rozložením. Pokud nemusíte střídat klávesnice, můžete si vybrat jakékoliv rozložení, na které si dokážete zvyknout. Výrobci se v originalitě často předhánějí. Shrneme si, jak by měla dobře navržená klávesnice vypadat.
Základní rozložení, která můžete na českých klávesnicích potkat, se liší ve tvaru klávesy Enter, levého přeřaďovače (Shiftu) a umístění klávesy přehlásky (nebo pro představu spíše zpětného lomítka). Jednotlivá rozložení vypadají takto:
Toto je asi nejpoužívanější rozložení klávesnice. Jediná jeho nevýhoda je klávesa Enter, která je pouze přes jednu řadu, a může se stát, že se občas malíčkem netrefíte. Má však velké pozitivum – dlouhý Backspace a dlouhé Shifty.
V tomto rozložení je již enter přes dva řádky. Klávesa pro přehlásky či zpětné lomítko se však přesunula na místo, kde byl v předchozím rozložení Backspace. To při mazání občas vede k nepříjemným přehmatům. Jednoznačné plus jsou opět dlouhé Shifty.
Asi nejméně příjemné rozložení kláves. Levý Shift je zkrácený na úkor zpětného lomítka, což při trefování malíčkem není zrovna nejšikovnější. Stejná klávesa se pak nachází i u zúženého dvouřádkového Enteru. To může vést k častým překlepům při odesílání, pokud na tuto klávesnici nejste zvyklí. Pozitivní je dlouhý Backspace.
QWERTY, aneb dá se to ještě hůř?
Výrobci klávesnic se už dlouhou dobu marně pokoušejí prosadit nějakou razantní změnu. Stojí tak proti sobě týmy designérů, expertů na ergonomii, vědeckých pracovníků a miliony uživatelů navyklých na prastaré, a z hlediska dnešní doby naprosto nepochopitelné, rozložení QWERTY, resp. QWERTZ.
Jestli stále ještě nevíte, jak něco takového mohl vůbec někdo vymyslet, vězte, že je to dědictví po prvních generacích psacích strojů. Traduje se, že při používání prvních psacích strojů se přišlo na to, že jsou-li nejpoužívanější klávesy vedle sebe, dochází často k zasekávání kladívek. Problém šlo vyřešit překvapivě snadno – stačilo promíchat často a méně často používané klávesy. Vznikl jakýsi mišmaš, který byl nepraktický, ale funkční. Nakonec už jen stačilo z marketingových důvodů přesunout všechna písmena, které potřebujete k napsání slova „typewriter“ do horní řady a dokonalé řešení pro dvě příští staletí bylo na světě.
QWERTZ – buďme ještě originálnější
V českých krajích jsme oproti anglickému rozložení zdědili ještě další nešvar, který komplikuje život zejména programátorům. Z německého rozložení jsme s psacími stroji přebrali prohození kláves Z a Y. V době psacích strojů to nebyl takový problém, kláves bylo dost a napsat se dalo vše. Problém se projevil až s používáním počítačů a sady znaků sloužících při programování. Programátoři tento problém vyřešili snadno; používají rozložení anglické a na diakritiku kašlou. Ti, kterým to přece jen nedá, mají ještě možnost zvolit programátorské rozložení klávesnice. Lidé, co musí psát česky, občas programují a přebíhají mezi více počítači, už rezignovali na nastavování klávesnice a používají české rozložení. Nejpoužívanější anglické znaky loví s pomocí pahmatů s pravým altem, nebo se musí spokojit s přepínáním klávesnic mezi českou a anglickou.
DVORAK, o poznání lepší, ale vysvětlete jim to
Washingtonský profesor August Dvorak si nechal v roce 1936 patentovat mnohem efektivnější rozložení klávesnice, které přebralo jeho jméno. Prsty v základním postavení leží na v angličtině nejpoužívanějších klávesách. Při psaní většiny slov tak prsty nemusejí cestovat přes celou klávesnici. Bohužel již proti masám QWERTY písařů neměl šanci. Přesto je to snad jediné známější alternativní rozložení.
Výrobci a designéři klávesnic – pionýři slepých uliček
Jak to vypadá, základní rozložení asi zůstane při starém. A tak se výrobci čas od času rozhodnou lépe přeházet alespoň funkční a kurzorové klávesy. Často vznikají originální a zběsilá řešení.
Při výběru klávesnice byste se tedy měli zaměřit především na to, jak moc se designéři na klávesnici vyřádili a nakolik se trefili do vašeho vkusu. Nejoriginálnější řešení vynalézají pravděpodobně návrháři notebooků. U nich je to ještě pochopitelné, často jsou limitováni malým prostorem. Horší je, když tuto snahu projeví i výrobce desktopových klávesnic. Jednou takovou klávesnicí je například Trust DS-3200.
Trust DS-3200 Wireless, nic není na svém místě
Neméně originální umístění klávesy home (Genius Wireless TwinTouch 19eNB)
Jak se na podobné klávesnici dá psát více než čtyřmi prsty bez týdenního zvykání, nikdy nepochopím. Nicméně, i tato klávesnice může splnit svou funkci, třeba když nemáte dostatek prostoru pro tu klasickou. Vše je to jen o zvyku a trpělivosti.
Aby bylo jasno, dokonalá klávesnice neexistuje a každá má nějakou tu mušku. Jde o to vybrat, co vám vyhovuje nejvíc. Kde všude najdete jednotlivé klávesy a které mohly zmizet, na to se podíváme dále.
