V poslední době v souvislosti s ADSL se velmi často také diskutují slova jako NAT a agregace neboli overbooking. V článku se pokusím vysvětlit, jak budou tyto termíny fungovat právě s ADSL.
Český Telecom na středeční tiskové konferenci uvedl, že IP adresy budou přidělovány dynamicky a budou veřejné. Cena za pronájem pevné IP bude v řádu stokorun měsíčně. Bohužel už se nezmínil, jak je celá věc technicky vyřešena a co vše dovoluje. Mnoho uživatelů určitě zajímá, co všechno je po koupi ADSL čeká a jaké aplikace budou moci provozovat, proto se pokusím, vycházeje ze zkušeností společnosti
IPEX, vše co nejjednodušeji vysvětlit.
Prvním pojmem, který vyvolává pochybnosti uživatelů, je NAT (Network Address Translation) u základních variant ADSL. Zjednodušeně můžeme říct, že NAT umožňuje připojit do Internetu i ty počítače, které nemají unikátní veřejné IP adresy. Většinou se používá tzv. NAT 1:N (jinak se dá nazvat i jako IP Masquerading), který dovoluje použití pouze jedné veřejné IP adresy, kterou si přivlastní router. Router je v zápisu právě ta 1 a N je libovolný počet počítačů za ním. Všechny požadavky z vnitřní sítě potom posílá router ven pod svou IP adresou a příchozí pakety pro změnu chytře rozdělí těm počítačům, kterým patří. Zde ovšem nejde požadavky z vnější sítě směrující na určitý port počítače schovaného za NATem přesně směrovat a proto zde nemůžou fungovat serverové služby a aplikace, kde je nutné, aby vás jako první kontaktovala druhá strana (například VoIP - Voice over IP).
U základních variant ADSL ovšem není použit NAT 1:N, ale NAT 1:1! To znamená, že musí existovat stejný počet vnitřních a vnějších veřejných unikátních IP adres. Každý počítač za NATem bude mít navenek přidělenu svojí veřejnou IP adresu, která bude unikátní a bude ji dostávat od svého ISP. Výhoda tohoto řešení spočívá v tom, že se dají bez problému na počítači provozovat jak serverové služby, tak různé aplikace. NAT přesně ví, kam požadavek směřující na port konkrétního počítače předat.
V praxi to vypadá tak, že se přes PPPoE spojíte se SSG/SSD (Service Selection Gateway/Dashboard). Tomu se autorizujete pro dané ISP a SSG vám přidělí z rozsahu ISP další veřejnou adresu, na které se pak onen zmíněný NAT 1:1 provádí. Je tedy nutné, aby ISP mělo dostatek svých veřejných adres, aby bylo schopno je "dodat" všem přihlášeným uživatelům.
Celé mně to přijde jako záměrné ztížení ze strany ČTc méně zkušeným uživatelům, kteří budou mít problém zjistit si sami svoji veřejnou IP adresu.
Dalším diskutovaným slovíčkem je agregace, jinak taky overbooking. Mnoho uživatelů má strach z toho, že jim služba při maximálním vytížení nepojede. V síti ČTc je dnes několik tzv. agregačních bodů. V současné době jsou v provozu body Praha, Brno, Ostrava. Do agregačního bodu se svede veškerý traffic dané služby daného ISP a tam se zagreguje. Takže pro základní variantu je "trubka" ven <celá kapacita klientů>/50 a analogicky pro Profi. Agregačních bodů plánuje ČTc vytvořit zhruba 7 v každém krajském městě.
ČTc zvolilo pro rozběh poměrně logický plán, kdy agregace stoupá ke zvolené hranici postupně. Například do deseti uživatelů se agregace vůbec neuplatní a s rostoucím počtem uživatelů stoupá i agregace a asi od dvou stovek uživatelů se již uplatní naplno.
Z obrázku logicky vyplývá, že čím více klientů, tím lépe.
Na tiskové konferenci ČTc také uvedl, že zpomalení ADSL bude maximálně zhruba jen o 20%. Zřejmě předpokládá, že lidé ADSL nebudou příliš využívat. Osobně si myslím, že český trh zareaguje jinak a zpomalení bude větší, obzvláště ve špičkách.
Doufám, že se mně povedlo rozptýlit obavy z používání ADSL a jsou vám jasné další souvislosti.