SUSE Linux Enterprise Desktop: Bude zabijákem Windows Vista?

Již dlouho před oficiálním vydáním vyvolával SUSE Linux Enterprise Desktop 10 nemalé pozdvižení. Příznivci Linuxu jásali nad příchodem distribuce, která se konečně prosadí na podnikové desktopy a dosavadní nedobrovolní příznivci Windows v ní viděli naději na kvalitní alternativu. Bude SLED slibovaným zabijákem Windows Vista?
Kapitoly článku

Váš Linux je připraven. Jste i vy? To je heslo, pod nímž Novell svůj novinkový produkt prezentuje. SUSE Linux Enterprise 10 je ucelená platforma pro podnikové nasazení. Spadají do ní produkty SUSE Linux Enterprise Server a SUSE Linux Enterprise Desktop. Pro redakční otestování jsme zvolili druhou variantu a prověřili ji v prostředí, pro nějž má být (mimo jiné) určena, tedy v podnikové síti řízené servery s operačním systémem Windows. Je SLED připraven?

Váš Linux je připraven

Testovali jsme jak verzi pro platformu i386, tak i x86-64. Pro zajištění bezproblémového chodu jsme použili x86-64 verzi na výkonném počítači osazeném procesorem AMD Athlon 64 4000+ (jádro San Diego), 1 GB DDR RAM Corsair v duálním režimu (2×512 MB), 500 GB SATA diskem WD a grafickou kartou nVidia GeForce 7600 GT s 256 MB paměti. To vše na základní desce ABIT AN8-3ZX, připojen byl LCD panel Acer s rozlišením 1280×1024. Distribuci pro i386 jsme testovali na postarším notebooku Acer TravelMate 630 s Pentiem 4-M a 512 MB RAM. Nevyhli jsme se ani pokusu nainstalovat SLED do VMWare.

Instalace

Instalace systému se prakticky neliší od novějších verzí SUSE resp. OpenSUSE Linuxu. Na zmíněném redakčním počítači přesáhla doba instalace jen lehce 45 minut. Systém bez problému detekoval veškerý hardware včetně grafické karty. Po instalaci máme samozřejmě k dispozici kompletně vybavený a funkční operační systém.

Úvodní obrazovka instalátoru SUSE Linux Enterprise Desktop

Pro porovnání schopností spolupráce s hardwarem a rychlosti jsme na stejný počítač nainstalovali i Windows XP se service packem 2 a rovněž Windows Vista Beta 2. Porovnání časů instalace je pochopitelně pouze orientační, neboť po instalaci Windows máme pouze „holý“ operační systém bez další softwarové výbavy.

Instalace Windows XP trvala pouhých 26 minut. Systém však nastartoval pouze v rozlišení 800×600 bodů, aniž by byl schopen rozeznat grafickou kartu. V případě Windows Vista Beta 2 byla již situace lepší. Instalace sice zabrala více než hodinu, ale to lze přičíst neoptimalizovanému systému a instalačnímu procesu. Na druhou stranu grafická karta byla korektně rozpoznána a nainstalována a systém ihned automaticky spustil rozhraní Aero.

Instalace vychází z posledních verzí SUSE a OpenSUSE

Konkurenci rozhraní Aero má v SLED tvořit rozhraní XGL. Jde o rozhraní, které umožňuje nastavovat průhlednost oken, deformovat okna, otáčet pracovní plochy na stěnách krychle apod. XGL se standardně po instalaci SLED nezapíná, avšak k jeho aktivaci stačilo několik kliknutí a potvrzení, že opravdu chceme nainstalovat ovladače pro grafickou kartu a povolit 3D akceleraci. Ovladače se nacházely přímo na instalačním médiu.

Není všechno zlato...

Až doposud šlo vše hladce. Pro získání screenshotů jsme se rozhodli nainstalovat SLED pro platformu i386 do virtuálního stroje VMWare běžícího na Windows XP SP2. Instalace systému při všech pokusech na dvou počítačích a nakonec i přímo (bez VMWare) na jednom z nich vracela chybu, kterou vidíte na obrázku níže. Jde o problém, který se podle internetových diskuzních fór vyskytoval již u SUSE Linuxu 10.1.

Instalátor nenachází na DVD žádné balíčky

Problém je zřejmě ve způsobu vypalování (formát, rychlost) instalačního DVD či poškození obrazu, z něhož se vypalovalo. Řešením by mělo být načtení modulu jádra pro přístup k souborovému systému UDF, leč ani v jednom případě jsme chybu při výběru balíčků k instalaci nebyli schopni eliminovat. Sluší se podotknout, že jsme instalovali z médií dodaných přímo českým zastoupením společnosti Novell, předpokládáme tedy, že na nich vypálené obrazy DVD jsou bezchybné. Snad se čtenář nebude hněvat, že právě kvůli této nemožnosti instalace SLED, po níž jsme se chystali připravit obrazový materiál, přinášíme některé screenshoty vypůjčené a tedy z anglického prostředí systému.

Dalším háčkem v tomto kroku instalace je rozdělování disku. V případě, že na disku existuje oddíl s instalací Windows a disk je zároveň dost malý (v našem případě 10 GB NTFS + 8,6 GB bez oddílů), instalátor bez skrupulí navrhne automatické rozdělení disku tak, že jej obsadí celý a oddíl Windows smaže. Pokud tedy budete SLED instalovat a plánujete využívat dual-boot, věnujte přípravě disku zvýšenou pozornost.

Z instalace stojí za zmínku ještě jeden z jejích posledních kroků. Tím je připojení počítače k síti. Jednou z nabízených možností je i zapojení do Windows domény. To jsme samozřejmě nemohli nevyzkoušet a zde musíme Novellu složit poklonu. Doména byla detekována, připojena i používána zcela bez problémů.

Po instalaci

SUSE Linux Enterprise Desktop se standardně instaluje s modifikovaným okenním manažerem Gnome. Jeho prostředí může být pro uživatele přivyklého Windows na první pohled velmi známým, leč při bližším ohledání zjistíme, že spousta věcí nejen jinak vypadá, ale i se chová. Prvním dojmem, který z nového systému na uživatele dýchne, je rychlost a lehkost, s níž systém provádí zadané úkoly.

Plocha po prvním spuštění (Zdroj: Mad Penguin)

Na druhou stranu ani po několika dnech používání se mi nepodařilo přivyknout na nabídku, která se skrývá pod tlačítkem Počítač na místě, kde ve Windows obvykle najdeme tlačítko Start. Na jejím vrchu najdeme pole pro zadání hledání. Využívá se Beagle desktop search, takže lze vyhledávat cokoliv, co tento mocný nástroj dokáže indexovat: Od souborů, dokumentů, e-mailů až po obrázky, nebo logy konverzace přes instant messengery.

Nabídka Počítač s oblíbenými programy (Zdroj: Mad Penguin)

Nabídka dále zobrazuje oblíbené programy. Změna jejich složení je snadná a pohodlná, avšak sama práce s nabídkou již nikoli. Pokud někomu stačí rychlý přístup k šesti programům, snad mu bude vyhovovat, avšak pokud chceme vidět všechny programy, které systém nabízí, musíme kliknout na tlačítko „Více aplikací“. Když to uděláme, otevře se jejich opravdu dlouhý a nepřehledný seznam. Naštěstí nejsme omezeni na ručně vytvořený seznam oblíbených aplikací, ale můžeme zvolit ještě seznam těch naposledy otevřených, případně seznam naposledy otevřených dokumentů. Rovněž se nabízí možnost v kompletní nabídce fulltextově vyhledávat. Přesto tradiční přístup větvené nabídky známý z Windows nebo i některých Linuxů (včetně SUSE) se zdá nejlepším řešením.

Seznam dostupných aplikací (Zdroj: Mad Penguin)

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,