Ve druhém dílu seriálu se zaměříme na praktickou realizaci základního sestavení a nakonfigurování malé domácí sítě. Vysvětlíme si, jak zprovoznit malou domácí síť prostřednictvím přímého propojení, nebo s využitím switche či routeru a popíšeme si možnosti využití včetně jednotlivých výhod a nevýhod.
Již v minulém dílu jsme si představili základní metody, které lze pro realizaci síťového propojení použít.
V případě, že klademe důraz především na nízkou cenu, nebo připojujeme druhý počítač jednou za čas, zvolíme přímé propojení strojů kříženým kabelem. Pokud chceme spojit více PC a není nám líto pětisetkoruny, pořídíme hub nebo switch.
V případě použití 100Mb ethernetu dosáhneme přenosových rychlostí zhruba 8 MB za sekundu. V případě, že máme zájem o rychlejší komunikaci, můžeme využít 1Gb ethernetu, který, jak je patrno z názvu, dosahuje desetinásobné rychlosti.
Dosahované přenosové rychlosti gigabitového ethernetu však limituje řada faktorů. Rychlost pevných disků v případě kopírování dat, či rychlost sdílené PCI sběrnice. V reálu tedy nečekejte přenosové rychlosti vyšší než 40-60 MB/s.
Přímé propojení kabelem (30–800 Kč)
K jeho realizaci není potřeba nic víc, než síťová karta v každém počítači a křížený UTP kabel o požadované délce. Síťovou kartu má většina nových počítačů i notebooků již integrovanou. Křížený ethernetový kabel seženete v každém supermarketu s oddělením počítačů za pár desetikorun. O něco vyšší náklady budete mít v případě, že musíte pořídit jednu nebo dvě síťové karty. Nejlevnější karta vyjde asi na sto padesát korun.
Vysílací piny (Tx) jedné karty je třeba propojit s přijímacími piny druhé (Rx): Schéma kříženého zapojení pro 100Mbit ethernet
V případě kabelu pro 1Gbit ethernet je křížení o něco složitější, protože pro komunikaci se využívá více vodičů
Pokud se zaměříme na Gigabitový ethernet, vyjde to o něco dráž. Gigabitové síťové karty mají integrované jen dražší desky s novými čipsety, budeme tedy muset nejspíš pořídit dvě karty (nejlevnější stojí kolem tří set padesáti korun) a kabel.
Karty vybíráme podle toho, jakým rozhraním pro jejich připojení disponují naše počítače. Nejobvyklejšími jsou především karty pro rozhraní PCI, PCMCIA nebo USB. Pro zřízení malé domácí sítě postačí i ty nejlevnější modely. Pokud máme potřebné vybavení, stačí zapojit každý konec kříženého UTP kabelu do síťových karet počítačů.
Propojení použitím switche nebo hubu (od 500 Kč výše)
Rozdíl mezi switchem a hubem jsme si vysvětlili v minulém dílu. Huby se v dnešní době prakticky nepoužívají, proto pravděpodobnou variantou bude nákup switche. Cena těchto zařízení začíná zhruba na čtyřech stech korunách pro 100 Mbit a dvou tisících pro 1 Gbit ethernet. Pro spojení prostřednictvím switche je potřeba nekřížený UTP kabel ke každému počítači. Většina switchů se umí automaticky nastavit podle použitého kabelu, nedělá jim tudíž problém srovnat se i s vodičem kříženým. Tato funkce se označuje jako „Auto MDI/MDI-X“.
Ještě jednou schéma UTP pro 100 Mbit ethernet: Tentokráte rovná varianta
Sdílení internetu
Internetové připojení lze mezi počítači sdílet jak při použití přímého propojení, tak za použítí switche. V obou situacích musí být jeden počítač připojen k internetu (a fungovat tak jako router). Pokud se vaše internetové připojení zapojuje do počítače UTP kabelem do síťové karty (panelákové sítě, některé kabelové a ADSL modemy apod.), je potřeba pro propojení domácí sítě použít v tomto PC druhou síťovou kartu.
Pokud vaše připojení není schopno přidělovat více IP adres zároveň (většina není), není možné použít variantu, kdy se kabel od internetu zapojí do stejného switche jako všechny počítače v domácí síti. V tomto případě zapojte do switche pouze své počítače a internet do jednoho z nich.
Pokud toho vaše připojení ovšem schopno je, bez starostí tak učiňte a nakonfigurujte vaše PC podle instrukcí svého poskytovatele.
Softwarová konfigurace je stejná v případě použití přímého kabelu i switche. V systému Windows XP spusťte „Průvodce připojením k síti“ (Ovládací panely – Síťová připojení – Nastavit síť pro domácnost nebo malou kancelář). Po dvou informačních krocích následuje výběr způsobu připojení. Pokud některý z vašich počítačů má připojení k internetu a chcete, aby jej mohla využívat i ostatní PC, zvolte na něm první možnost. Na ostatních potom druhou. Pokud v síti připojení k internetu sdílet nechcete, zvolte možnost „Jiný způsob připojení“ a v následujícím kroku vyberte tu variantu, která nejlépe odpovídá vašim podmínkám.
Průvodce instalací sítě ve Windows XP
V dalším kroku na PC, jehož internetové připojení chcete sdílet, zvolte z nabídky to z vašich připojení, které směřuje do internetu. Následuje vyplnění popisu a názvu počítače. Název bývá předvyplněn, popis se vyplňovat nemusí. Při výběru pracovní skupiny lze doporučit výběr stejné na všech počítačích. Předejdete tím problémům se sdílením souborů ve vaší síti a zdlouhavému procházení skupinami. Poté, co se rozhodnete, jestli chcete povolit sdílení souborů a tiskáren již následuje rekapitulace a po ní provedení zvolených nastavení. To může trvat i několik minut. Na počítači, který bude pro přístup na internet využívat služeb jiného stroje je konfigurace podobná, jen jí některé kroky chybí.
Sdílení internetu s využitím routeru
Router je zařízení, které spojuje dvě počítačové sítě. Pořídit jej lze od sedmi set korun výše. 1Gb varianta vyjde na více než pět tisíc. Pokud jej nainstalujete do své domácí sítě, umožní sdílení internetu všemi počítači v ní, aniž by musel být některý z nich pro routování používán.
Na trhu jsou i modemy s funkcí routeru. Modem s routerem slučuje funkci obou zařízení která jsou na schématu níže. Mívá 4 ethernetové porty a počítače se připojí přímo do něj. Pokud máte v domácnosti více počítačů, a pořizujete ADSL, při výběru modemu neváhejte a sáhněte po verzi s routerem. S modemy, které se připojují přes ethernet, jsou mnohem menší trable, než s jejich obdobou pro USB.
Ke spojení vaší sítě s internetem se obvykle využívá překladu síťových adres (NAT), kdy router rozděluje data příchozí z vnějšku podle toho, na který vnitřní počítač patří (který si je vyžádal, nebo na který jsou nasměrovány porty – o tom v některém z příštích dílů).
Všechny počítače se tedy směrem do internetu jeví jako jeden, vystupují pod jednou IP adresou. Ta je však reálně nastavena přímo routeru. Schéma topologie takové sítě můžete vidět na obrázku výše. Stejná topologie by platila i pro výše zmíněné spojení počítačů prostřednictvím switche, pokud vaše připojení umí přidělovat více IP adres. Změna nenastává ani při použití Wi-Fi routeru/access pointu, pouze odpadne potřeba použít kabely.
Konfigurace sítě je v případě použití routeru dokonce jednodušší, než při ostatních metodách. Není totiž třeba procházet Průvodcem instalací sítě Windows. Většina domácích routerů totiž podporuje automatické přidělování IP adres pro vnitřní síť prostřednictvím obsaženého DHCP serveru. Systémy Windows přidělení IP adresy DHCP serverem automaticky očekávají, takže jediné, co musíte udělat, je zapojit do routeru internetovou přípojku a vaše počítače.
Pokud váš poskytovatel nepodporuje přidělování IP adres prostřednictvím DHCP i směrem z internetu, je samozřejmě v routeru potřeba nastavit stejné parametry připojení, které běžně nastavujete ve svém počítači. Jak na to, najdete v manuálu ke svému routeru. Ku pomoci vám jistě bude i technická podpora poskytovatele připojení.
Pokračování příště
V dalším dílu si vysvětlíme, co je to IP adresa a jak je rozdělujeme. Popíšeme si nastavení sdílení internetu. Podrobně se zaměříme na možnosti nasazení routeru v malé domácí síti. Povíme si i něco o překladu adres. Již příští týden.
