Integrované obvody, UNIVAC a hlasovací zařízení

Tento týden si připomínáme úmrtí amerického inženýra Johna Prespera Eckerta a podrobněji se zmíníme o jeho počítačovém dítku jménem UNIVAC. Prostor opět věnujeme supravodivosti, a to u příležitosti narozenin spoluautora teorie BCS J.R. Schrieffera. Stranou nezůstanou ani velikáni A.G. Bell či T.A. Edison.

UNIVersal Automatic Computer

V jednom z dřívějších pravidelných historických sumářů jste se mohli dočíst o výročí narození amerického inženýra J. Prespera Eckerta, a to v dílu nazvaném Kolos jménem ENIAC a magická hříčka Scrabble. Dne 3. června si však připomínáme výročí jeho úmrtí (zemřel roku 1995) a po představení ENIACu zalovíme v charakteristikách kolosu UNIVAC.

Počítač UNIVAC (UNIVersal Automatic Computer) Eckert a Mauchly dokončili začátkem roku 1951. V té době se přitom jednalo o zajímavou novinku také proto, že si jej za nemalou sumu mohl zakoupit úplně kdokoliv.

Plánovaná cena celého projektu byla původně stanovena přibližně na 400 tisíc amerických dolarů, nicméně finální náklady dosáhly o něco více než dvojnásobku. Velkou měrou se na financování podílela společnost Remington Rand, která se nakonec díky UNIVACu stala první firmou vyrábějící a prodávající volně dostupné počítače.

Sečtení dvou čísel UNIVACu trvalo zhruba pět set mikrosekund. Složitější násobení zabralo něco málo přes dvě milisekundy a vůbec „nejproblematičtější“ dělení se vyšplhalo takřka na čtyři milisekundy.

Vstup a výstup dat přitom obstarávala magnetická páska a děrné štítky. Během svého dalšího vývoje počítače UNIVAC vytvořily zaznamenání hodnou řadu, časovou linii si můžete prohlédnout například na níže odkazovaných anglických stránkách encyklopedie Wikipedia.

UNIVersal Automatic Computer (zdroj: www.unisys.at)

Další informace:
en.wikipedia.org/wiki/UNIVAC
www.thocp.net/hardware/univac.htm

Schrieffer, supravodiče a BCS

V minulém dílu Vznik Ethernetu a softwarové patenty jste se kromě jiného mohli dozvědět o Johnu Bardeenovi, významném průkopníkovi supravodivosti, a o teorii BCS. Zkratka BCS své označení získala podle příjmení svých autorů – Bardeena, Coopera a Schrieffera. Posledně jmenovaný slaví ve středu 31. května 75. narozeniny.

Americký inženýr John Robert Shrieffer se narodil ve státě Illinois, nesmazatelné vědecké teorie mu přitom vtiskl Massachusetts Institute of Technology, kde získal jeden ze dvou vysokoškolských titulů. Finální teorie BCS se zakládá na myšlence spárování elektronů (takzvané Cooperovy páry) a je charakteristická  pro supravodiče I. typu (konkrétní zástupce kategorií supravodičů I. a II. typu naleznete například na webových stránkách serveru Converter.cz).

Toužíte-li po detailním prozkoumání světa supravodivosti, nabízí vám internet celou řadu velice zajímavých zdrojů. Z českých variant zcela jistě stojí za zmínku populárně-naučný článek Supravodivost – naděje pro 21. století nebo ucelená sekce Supravodiče a supravodivost na webových stránkách Západočeské univerzity v Plzni. Ze zahraničních zástupců si o pozornost říká například obsáhlý server www.superconductors.org.

Schriefferova podobizna na známce (zdroj: http://www.th.physik.uni-frankfurt.de/~jr/physstamps.html)

Další informace:
www.osti.gov/accomplishments/schrieffer.html
www.nobelprize.org/physics/laureates/1972/schrieffer-bio.html
www.aldebaran.cz/glossary/print.php?id=43

Bleskově: integrované obvody a Edisonovo hlasování

Dne 3. června si můžete připomenout úmrtí (1990) amerického inženýra Roberta Noyce, který se stal spoluvynálezcem integrovaného obvodu. Tento převratný výsledek svého úsilí představil spolu s kolegou Jackem Kilbym v roce 1959, o devět let později pak s Gordonem E. Moorem založil společnost N.M. Electronics, budoucího giganta jménem Intel Corporation. Za svůj život Robert Noyce obdržel celkem šestnáct patentů, zejména za neoddiskutovatelné příspěvky do světa polovodičových technologií.

Robert Noyce byl spoluvynálezcem integrovaného obvodu
(zdroj:
http://www.diracdelta.co.uk/science/source/i/n/integrated%20circuit/source.html)

Dne 1. června 1869 získal slavný vynálezce Thomas Alva Edison svůj první patent, který načal řadu neuvěřitelného počtu 1084 jeho patentovaných vynálezů. Zmiňovaný primát z roku 1869 nesl označení Improvement In Electrographic Vote-Recorder, skládal se ze tří stránek a připadlo mu pořadové číslo 90 646. Edison v něm popisuje hlasovací zařízení, kterým se mohl uživatel vyjádřit pro, nebo proti konkrétnímu návrhu – posunutím odpovídajícího přepínače vlevo, nebo vpravo.

O vynálezu nazývaném photophone jste se mohli dočíst v dřívějším pokračování Světelné telefonování a skryté počítače, jeho zkonstruování si připsal Alexander Graham Bell. Dne 3. června roku 1880 se Bellovi vůbec poprvé podařilo přenést hlas pomocí photophonu, který jako přenosové médium využíval světlo. Necelé dva měsíce po této první vydařené praktické zkoušce se již Bell dočkal patentu.

Kompletní přehled Bellových patentů můžete nalézt například na webových stránkách www.mall-usa.com/uspat/bell.

Další informace:
www.pbs.org/transistor/background1/events/icinv.html
edison.rutgers.edu/vote.htm
en.wikipedia.org/wiki/Photophone

Diskuze (4) Další článek: Symantec velmi rychle opravil kritickou bezpečnostní chybu antiviru

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,