Trh s mikroprocesory byl doposud dominantní záležitostí amerických firem. Společnosti jako Intel či AMD jsou celkem známé i nepočítačové veřejnosti, existuje však i řada nenápadných "bezejmenných" producentů čipů se zajímavými výrobky. Nyní však může být tato hegemonie tradičních amerických výrobců narušena vstupem dalšího hráče na tento trh. Čína začíná vystrkovat růžky.
Čína se pouští do vlastního vývoje
Čína či obecněji vzato celá východní Asie je velkovýrobnou celého světa. Díky levné pracovní síle a velkým kapacitám sem stěhují velké nadnárodní IT firmy své továrny, vznikají zde OEM výrobci a následný kapitál pak umožňuje vznikat i čistě místním firmám, které poté neváhají získané know-how využít pro vlastní výrobu. Na fakt, že většina naší elektroniky bez ohledu na její značkovost či neznačkovost je vyrobena v Číně, jsme si už dávno zvykli.
Procesory v našich počítačích tak pocházejí z továren daleko na východě a vlastně ani není důvod se nad tím nějak pozastavovat. To, že je procesor vyroben na Taiwanu, pochopitelně neznamená, že by byl nekvalitní. Proč taky? Je vytvořen se stejným výrobním postupem a na stejné technologii, jako kdyby byl vyroben ve Spojených státech. Alespoň teoreticky. Toto nelze srovnávat s pochybnými výrobky asijského původu na našich tržnicích.
Čína se však rozhodla, že již nebude hrát vedlejší roli pouhého výrobce, ale zkusí vytvořit vlastní procesor, který by poté mohl konkurovat na celosvětových trzích. Již brzy se tak můžeme dočkat doby, kdy budeme nejen používat procesory Intel či AMD v Asii vyrobené, ale přímo procesory z Číny pocházející. Čína se pochopitelně snaží vytvořit vlastní procesor delší dobu, není to žádná snaha posledních několika měsíců. Stejně jako má vlastní kosmický program, hodlá teď mít i vlastní CPU a samozřejmě s ním hodlá expandovat i na zahraniční trhy.
Před časem proběhly na zpravodajských serverech informace o tom, že Čína má nový procesor. Nevzbudila mezi běžnými čtenáři větší ohlas. Jedná se už o druhou generaci, ale než se pustíme do bližšího popisu, povězme si něco o pozadí projektu a rovněž o generaci první.
Za posledních deset až patnáct let udělala Čína obrovské investice do technologií (přes 20 miliard dolarů), což způsobilo raketový růst v tomto oboru. Bylo založeno desítky technologických výzkumných center a postupně započal i projekt nového CPU. Ten má v současnosti na starost profesor Weiwu Hu, který působí v Institutu výpočetní techniky v rámci Čínské akademie věd v Pekingu. Procesory se pyšní názvem Godson (taktéž zvaný Dragon podle čínské varianty názvu) a první generace "draků" se objevila na konci roku 2002.
Godson-1
První Godson byl 32-bitový procesor, vyrobený 0.18 mikronovou technologií. Byl složen ze 4 milionů tranzistorů a pracoval na frekvenci 266 MHz (FSB 50 až 100 MHz). Obsahoval RISC instrukční sadu procesorů MIPS, která byla legálně licencována od americké společnosti MIPS Technologies. Tyto parametry sice mohou vzbudit poněkud úsměvné reakce, ale je třeba si uvědomit, že procesor byl cílen spíše na přenosná zařízení či do velmi levných počítačů. Původní plány dokonce předpokládaly spolupráci s ruským vývojářem Borisem Babaianem, jehož architektura E2K slibovala až pětkrát vyšší výkon procesoru a nižší spotřebu a výrobní náklady než architektura Intelu. K dohodě však nakonec nedošlo.
Godson-1A
Čipu se předvídala velká budoucnost a úspěch, i když Intel již nabízel dávno gigahertzová řešení. Zajímavý byl totiž nenasycený čínský trh po levných počítačích, přenosných přístrojích a dalších zařízeních, do kterých se dal tento čip použít a tučné vládní zakázky. Tento přílišný optimismus se sice nakonec nenaplnil, ale nový procesor byl na světě a vývoj pokračoval dále.
Godson-2
Druhá generace, která začala být vyráběna ve druhém čtvrtletí tohoto roku, nese název Godson-2. Tentokrát se již jedná o 64-bitový procesor, frekvence se pohybuje mezi 300 a 500 MHz a spotřeba je pouze 5 W. Výrobní proces 0.18 mikronu zůstal stejný s předchozí generací a opět je postaven na MIPS (viz dále). Je opět určen pro méně náročné aplikace, je kompatibilní s "MIPS verzemi" systémů Linux, VxWorks či NetBSD a rovněž s Windows CE.
Tentokrát však již k žádnému licencování ze strany MIPS nedošlo a proto jste si před několika dny mohli přečíst řadu komentářů o tom, že nový Godson-2 je vlastně jen ukradenou a předělanou kopií procesoru MIPS R10000 (pocházející z roku 1995) a padala i slova o "pirátství". S MIPS je údajně kompatibilní na 95 % a tak se pochopitelně hovoří o krádeži intelektuálního vlastnictví a porušení patentů. Zde už to možná vývojáři poněkud nezvládli, i když tvrdí, že čip je svému vzoru jen podobný a obsahuje řadu unikátních vlastností.
Z podrobných analýz každopádně vyplývá několik důležitých závěrů. Za prvé Čína je již schopna produkovat vlastní procesory, byť jsou v jistých ohledech o nějakou tu generaci pozadu. To je důležitý fakt a vzhledem k rychlosti, s jakou provádí vývoj, se můžeme v budoucnu dočkat zajímavých věcí.
Dalším závěrem je to, že procesor je opravdu příliš inspirován zmiňovaným R10000, což může křížit exportní plány a vyvolat soudní spory. Zatím není dodáván do zahraničí, ale pouze na místní trh. Tento problém se bude muset rychle vyřešit už proto, že Čína s exportem počítala, i když ani ne tak s přímým vývozem procesorů, jako spíš výrobků (např. spotřební elektronika), ve kterých bude procesor obsažen.
Vývoj tedy pokračuje dále a i když ještě nějakou dobu potrvá, než budou naše stolní počítače pohánět "draci", snaha Číny o proniknutí na mikroprocesorový trh se určitě brzy projeví a možná se dočkáme dříve, než by kdo čekal.
