Nové služby zaměřené na Internet jsou něčím, po čem je opravdu poptávka; pozor ale na zneužití.
Významnější změnou je vývoj v oblasti licenční politiky; zde Microsoft „zasadil první šroubek a utahuje jej“, a protože je znám jako firma velmi cílevědomá a v prosazování svých cílů urputná, u které porážka v jedné bitvě neznamená, že firma ustoupí, ale naopak se lépe připraví a zaútočí znovu, je skoro jasné, že další šroubečky budou následovat.
Microsoft by se rád stal společností poskytující spíše softwarové služby než softwarové produkty a bude chtít, aby se tato služba stala základním, povinným vztahem mezi uživatelem osobního počítače a Microsoftem, nikoli nějakou nezávaznou volbou, kterou může uživatel přijmout, ale nemusí. Proto začíná už u Windows (XP), nikoli třeba u Wordu 2002. Je to kontroverzní záměr, který může vést jednak k tomu, že tyto služby budou opravdu užitečné a široce používané, ale může na druhé straně uživatele omezovat a vynucovat nad nimi kontrolu či dohled v míře pro ně nepřijatelné. Windows XP v tomto směru přinášejí autentizační produkt Passport a následovat budou My Services (dříve tzv. Hailstorm).
Je zde ale dobré připomenout jednu věc: Microsoft v tomto směru v podstatě napodobuje strategii firmy AOL, která už podobné situace dosáhla. To se těžko vysvětluje českým uživatelem, kteří zákazníky AOLu a uživateli služeb AOL nejsou. AOL je v USA zcela dominantním a celosvětově zdaleka nejsilnějším poskytovatelem připojení k Internetu, vlastníkem firem, jako je Netscape nebo Mirabilis (ICQ), a jeho uživatelé platí měsíční paušál (několik stokorun, v ročním souhrnu tedy asi dvojnásobek toho, co stojí Windows XP), a takřka povinně využívají služby, které jim AOL poskytuje. Z pohledu českého uživatele vůbec není zřejmé, že AOL (správně AOL Time Warner) je nyní jednoznačně hlavním konkurentem Microsoftu, který Microsoft v poskytování těchto služeb předstihl o mnoho let. Dnes je skutečně jedinou firmou na světě, která je reálným konkurentem Microsoftu v oblasti široce pojaté oblasti „Internetu“. Z pohledu Američana se o nic zásadního nejedná – prostě Microsoft chce nabídnout cosi podobného, konkurovat místnímu téměř-monopolu; pro našince se při povrchním pohledu jedná o pokus jej „kontrolovat a řídit“.
Kontroverznost tohoto postupu má dvě stránky, kladnou a zneklidňující (jinak by to nebyla kontroverznost). Kladná stránka je v tom, že Microsoft svým postupem skutečně odstraní ty nejhorší, nejdůležitější a nyní skoro nepřekonatelné překážky bránící – vulgárně řečeno – tomu, aby se Internet posunul od posešívaných HTML stránek ke skutečným aplikacím „prodlužujícím“ do Internetu desktopové programy, které lze využít pro komerční účely v „otevřeném“ Internetu, v podnikových aplikacích, v extranetech, ve státní správě, školství a podobně. Zneklidňující je pak možnost zneužití, a to v komerčním („monopolizačním“) smyslu – bezkonkurenčně nejlépe připravená k poskytování těchto služeb bude právě firma Microsoft, která může v důležitých službách snadno dosáhnout monopolu, vytlačit konkurenci a nastolit vysoké ceny. Je dobré poznamenat, že pár dní starý rozsudek, kterým končí tříletý spor Microsoftu s americkou vládou, vytváří právě podmínky, aby k této situaci nedošlo – jenomže historie také ukazuje, že proti nekonečné vynalézavosti soukromé firmy nemá nepružný stát mnoho šancí. Na druhé straně nemám přehnané obavy ze zneužití „soukromí“, například službou, jako je Passport – neobávám se, že by se Microsoft náhle dostal do soukromí všech lidí a začal coby „největší tajná policie na světě“ shromažďovat informace o nich i o jejich činnosti a následně je kriminálním způsobem zneužívat. Je dobré si všimnout, že tento druh pochyb není častý ani v diskusích na webech, které jsou doslova vlajkonoši nezávislosti a otevřenosti Internetu, jako je Slashdot nebo Kuro5hin. Naopak je častý na českém Internetu – protože my jsme si své roky všudypřítomné tajné policie za nedávných šedesát let užili až dost, a máme tedy právo být trošku paranoidní. Pokud by ale Microsoft tímto směrem šel, vystavil by se gigantickému riziku s obtížně realizovatelným ziskem – na rozdíl od obtížně definovatelného a pouze hospodářsky sankcionovatelného monopolního chování se jedná o kriminální činnost s trestními důsledky pro konkrétní osoby. Nevím, proč by kdokoli z rozhodujících manažerů a akcionářů Microsoftu s jejich miliardovými majetky měl podstupovat tento enormní risk.
Zítra: Passport, MSN Explorer a .NET