Internet na veřejně přístupných místech

Výzkum realizovala společnost STEM/MARK a nese název "Analýza a průzkum, sledování trendů v oblasti veřejných informačních služeb“. Výzkum má kontinuální charakter, uskutečnil se v pořadí již potřetí, což umožňuje zachycení trendů v oblasti informačních potřeb veřejnosti v letech 2000-2002. Cílem projektu je analýza spokojenosti vybraných cílových skupin veřejnosti s poskytovanými službami a informacemi státní správy, odkrytí slabých a silných stránek veřejného informačního systému.

Výzkum byl rozdělen do několika částí. První modul A byl zaměřen na populaci starší 15 let a v období od 5.12. až 15.12.2002 bylo osloveno 2 602 respondentů. S některými výsledky modulu A, které mají vztah k internetu vás postupně seznámíme. Z výsledků průzkumů společnosti STEM/MARK pro MV ČR jsme dnes převzali část týkající se internetu na veřejně přístupných místech.

Internet na veřejně přístupných místech

Jedním z hlavních cílu rozvoje informační společnosti je zpřístupnění internetu co nejširšímu počtu uživatelů. Za tímto účelem státní správa iniciuje, metodicky a finančně podporuje, zřizování internetu na veřejně přístupných místech. Proto se poprvé ve výzkumu objevila i část otázek, věnovaná zmíněné problematice.

Nejlépe na tom jsou kavárny

Nejdostupnější a nejlépe „propagovaný“ směrem k občanům je internet v internetových kavárnách. Tuto komerční službu v blízkosti svého bydliště registruje 44 % dotázaných a pouze čtvrtina neví, zda je či není v jejich okolí internetová kavárna. Problémem je však minimální dostupnost internetových kaváren v obcích do 5000 obyvatel.

O knihovnách se ví

Zhruba stejné procento občanů 42 % ví o existenci veřejně přístupného internetu v obecních či městských knihovnách. Další třetina dotázaných však nemá o této službě v blízkosti bydliště žádnou představu. Minimální je přirozeně možnost využití těchto míst přístupu v malých obcích do 1000 obyvatel.

Školy a městské úřady v pozadí

Za méně běžný můžeme naopak považovat veřejně přístupný internet ve školách a na obecních či městských úřadech. V prvním případě ho může využít dle vlastních slov 22 % a ve druhém 18 % občanů.

Informační střediska zejí prázdnotou

Nejméně je podle občanů v jejich blízkosti dostupný internet v informačních střediscích 15 %. Zhruba polovina občanů navíc neví, zda v blízkosti jejich bydliště mohou využít internet na obecním, městském úřadě či v informačních středisku. Zajímavé je, že využití internetu na obecním, městském úřadě předpokládají především lidé v malých obcích do 2000 obyvatel, zatímco ve větších sídelních jednotkách tuto možnosti respondenti příliš neevidují.

Tabulka ilustruje

Pokud jde o skutečné využití internetu na veřejně přístupných místech, názorně nám jej ilustruje připojená tabulka. Z údajů lze vyčíst, že nejvíce využívané jsou v současnosti internetové kavárny. Využívá je 12 % občanů a téměř stejné procento je plánuje začít využívat. Míra efektivnosti těchto zařízení je nejvyšší ze všech - více než polovina občanů, kteří jsou o těchto zařízeních informováni a mají je k dispozici, je již využila nebo je hodlá začít využívat. Míra zájmu výrazně klesá s věkem, nejvyšší je u mladých lidí do 18 let.

Internet na veřejně přístupných místech – znalost, využití z zájem o využití (údaje v % z celé populace)

	Má možnost využít v bydlišti	Využil	Uvažuje o využití	Není informován o možnosti	/* Míra efektivity
V internetové kavárně	44	12	11	25	52
V obecní, městské knihovně	42	9	12	35	51
Ve škole	22	10	3	36	58
Na obecním, městském úřadě	18	3	5	53	45
V informačním středisku (info-kiosk)	15	3	5	50	39

/* údaj označuje procento občanů se zájmem o danou službu, z těch, kteří jsou o její existenci v blízkosti bydliště informováni

Poplatky nehrají až takovou roli

Perspektivní z hlediska současného i budoucího zájmu o veřejně přístupný internet, se ukazují především internetové kavárny a obecní, městské knihovny. Internet na obou dvou místech je dostupný pro více než 2/5 občanů, přičemž zhruba každý desátý jej již využil a dalších 10-12 % se jej chystá využívat. Internet ve školách a obecních úřadech je dostupný již výrazně méně. A tomu odpovídá i míra jeho současného i plánovaného využívání.

Hlavní bariérou většího využití internetu na veřejných místech je „internetová“, potažmo „počítačová negramotnost“, kterou za rozhodující důvod svého nezájmu považuje polovina osob, které nepočítají s využíváním internetu na veřejně přístupných místech. Naopak okrajovými důvody jsou výše poplatků za využití a otevírací doba místa s internetem.

Další kopírování a šíření je bez výslovného povolení společnosti STEM/MARK nebo MV ČR výslovně zakázáno.