Jak je možné, že je v USA zadržen za spáchání zločinu, který v zemi spáchání nebyl zločinem? Je americké copyrightové právo opravdu tak absurdní, nebo tenhle mladík prostě zašel až příliš daleko? A do jaké míry by měl člověk při vstupu do země studovat zdejší zákony a nespoléhat se na mezinárodně platná práva?
Dmitrij Skylarov je vcelku nenápadný šestadvacetiletý chlápek z Ruska. Asi byste do něj neřekli, že je to špičkový expert přes počítačovou bezpečnost. Když ještě dodám, že pracuje v Bauman Moscow State Technical University a ve společnosti Elcomsoft, těžko byste uhodli, že momentálně sedí mezi zločinci a vrahy kdesi v USA. Doma na něj čekají jeho manželka a dvě děti (2,5 roku, 3 měsíce), ale Dmitrij neví, kdy se vrátí. V tuto chvíli mu hrozí pět let vězení a pokuta 500 000 amerických dolarů. Za co?
Nechme jeho spolupracovníka Andy Malysheva, který s ním byl na konferenci také, vlastními slovy vylíčit, co se to vlastně semlelo:
„Mezi 11. a 16. červencem jsem byl spolu se svým spolupracovníkem Dmitrijem Sklyarovem v Las Vegas na konferenci DefCon 9. Dmitrij tam měl přednášku. Ráno 16. července jsme opustili hotel a rozhodli se jet na letiště. Do odletu zbývala asi hodina a půl. Těsně před tím, než jsme prošli dveřmi, k nám přistoupili dva muži a začali křičet ,Ruce na stěnu, FBI.´ Nejprve jsme si mysleli, že to je nějaký hloupý žert (o federální policii se na konferenci vtipkovalo hodně), Dmitrij se smál a dokonce se snažil bránit, ale opět se ozval ten přísný hlas ,Ruce na stěnu, FBI.´
Chtěli po mně klíč od hotelového pokoje a požádali mě o rozhovor. O chvilku později přinesli do pokoje Dmitrije. Ten již byl spoutaný. Později dorazili další dva zaměstnanci FBI, kteří předtím zřejmě kontrolovali silnici. Dmitrij žádal o to, aby mohl mít spoutané ruce vepředu, protože je velice nepohodlné sedět s rukama spoutanými za zády. Policisté odmítli. Agent FBI se představil a řekl, že po mně nic nechtějí, že přišli zadržet Dmitrije. Pak se slušně zeptali, zda by se mnou mohli mluvit. Když jsem se ptal, proč byl Dimitrij zadržen, bylo mi řečeno, že byl obviněn z porušení DMCA (Digital Milenium Copyright Act). Iniciátor a žalobce byla Adobe corp. Nic víc mi již neřekli, jen říkali, že pouze vykonávají příkazy. Ptali se mě na pár otázek, na které samozřejmě sami znali odpovědi. Řekli mi, ať vezmu Dmitriho věci s důvodem ,Mohly by se v USA ztratit.`
Na otázku, co bude s Dimitrijem, mi jen řekli, že ho odvezou do místní kanceláře FBI, kde si vyjasní nějaké otázky a pak bude převezen k soudci, který učiní definitivní rozhodnutí. Všechno se to stalo v Alexis Park Hotel v Las Vegas. Cestou do LA jsem byl sledován. Když jsem si na letišti zkusil zavolat, tak nějaký polda přiběhl k sousednímu telefonu a předstíral, že bude volat, ale nakonec nikomu nevolal.“
Takto líčí situaci Dimitrijův kolega z Elcomsoftu (originál). Nyní Dmitrij čeká na proces u soudu v severní Kalifornii, kam bude převezen. Již má zřejmě možnost telefonovat a je ve spojení s Ruskou ambasádou, v čemž mu mělo být podle Katalova v prvních dnech bráněno.
Abychom si rychle zrekapitulovali situaci, Dimitrij Sklyarov byl zadržen na základě žaloby podané firmou Adobe za porušení tzv. Digital Milenium Copyright Act (dále jen DMCA), kterého se údajně dopustil tím, že vytvořil se svými spolupracovníky z Elcomsoftu program Advanced eBook Processor (dále jen AeBP). AeBP je schopen konverze formátu Adobe eBook do formátu PDF. Až potud se zdá být vše v pořádku.
Kámen úrazu je ale v tom, že Adobe eBook je kódován, takže není normálně čitelný jinak, než programem Adobe eBook Reader. Samotný fakt, že je formát Adobe eBook kryptovaný za účelem (říkejme tomu) autorské ochrany, je kryt právě DMCA. Jedna z částí (konkrétně žaloba se obrací na článek 17, United States Code, část 1201(b)(1)(A) a článek 18, United States Code, část 2) DMCA zakazuje výrobu software, který by se dal použít k prolomení autorské ochrany nějakého formátu/programu. Tím pádem i konvertor mezi dvěma formáty může být podle DMCA ilegální v případě, že zdrojový kód bude uznán jako autorsky chráněný. Stále se zdá být situace pevně v Dimitrijových rukou, protože software byl vytvořen v Rusku, kde žádný americký DMCA neplatí a AeBP je tam perfektně legální.
Pozastavme se ale nejprve trošku nad samotnou absurditou zákona jakým je třeba DMCA. Já na samotném konvertoru mezi formátem eBook a formátem PDF nevidím nic špatného. Naopak mi přijde velmi pozitivní, protože z formátu uzavřeného, proprietárního, se zde konvertuje do formátu otevřeného. Lidé, kteří nepracují s MS Windows, nebo mají jiný důvod nepoužívat ke čtení elektronických knih ve formátu eBook právě Acrobat eBook Reader, takovou utilitku jistě ocení, protože s její pomocí si mohou zakoupenou knihu zkonvertovat do pro ně čitelného formátu. Dmitrij navíc dokázal jak svou přednáškou, výstižně nazvanou eBooks Security: Theory and Practice, tak svým programem, že kryptografická ochrana formátu eBook není bezpečná a tak může být snadno překonána.
Nedá se tedy dle mého názoru chápat jako autorská ochrana, neboť ve chvíli svého prolomení již nic nechrání. Podobně bychom mohli chápat distribuci dokumentu ve formátu .doc za autorskou ochranu proti uživatelům unixových systémů a tím pádem každý program pro konverzi mezi .doc a nějakým otevřeným formátem by byl podle DMCA nelegální. Mířím zkrátka k tomu, že matematicky mezi velmi slabou kryptografickou ochranou a dostatečně zmateným uzavřeným formátem žádný velký rozdíl. U obojího se jedná o jakýsi stupeň security by obscurity.
Když pomineme směšné tlachání okolo jistých článků listiny základních lidských práv a svobod, které dnes snad už nikoho nezajímá, stále je DMCA jak logicky, tak právně (nyní mluvím o americkém právu, jelikož zde DMCA platí, ačkoliv jak se poslední dobou ukazuje, zdá se být vynutitelným nezávisle na státě, ve kterém platí - o stejném problému jsem mluvil v souvislosti s patentovým systémem) přinejmenším sporný.
Tím spornější je DMCA v případě Dmitrije Sklyarova. V obžalobě figuruje jako jeden z hlavních důkazů kontrolní nákup, při kterém se povedlo registrovat AeBP z USA. Tím, že si občan USA, tudíž v oblasti platnosti DMCA, může zakoupit váš produkt, porušujete DMCA. Vy, byť byste za celý život nevycestovali ze své země. A díky až pohádkově absurdním závěrům nedávné Diplomatické konference v Haagu o mezinárodním právu na Internetu se máme co bát, aby nemohly být takové procesy podle zákonů mimo naší zemi vedeny proti nám v naší zemi. Pokud takovýto chaos bude pokračovat ještě dlouho a soudy budou nezávisle na sobě vydávat protichůdné jurisdikce, bude brzy taky třeba možné, že budete souzeni podle práva nějaké země, ve které jste nikdy nebyli a to aniž byste vycestovali za hranice. Hezké vyhlídky...
Ještě v červnu Katalov napsal jako reakci na vyhrožování soudním procesem od firmy Adobe napsal toto:
„Dobře, tak prostě přeneseme náš web k jinému ISP, v jiné zemi, kde nebude žádný Digital Millenium Copyright Act). A/nebo dáme náš software k dispozici zdarma pod GNU licencí.“
Z jiných případů ale víme, že toto zdaleka nestačí, protože v poslední době se za zemi spáchání trestného činu často zcela absurdně považuje země downloadu, ne země uploadu.
Celá žaloba je poměrně zvláštní a kdybych zde měl rozebrat všechno s čím nesouhlasím, asi bych ji musel odcitovat celou. Přesto si ale neodpustím jednu část.
„Nathanson told me that the real damage done by the AEBPR program is that it creates a "naked file" that enables anyone to read the eBook on any computer without paying the feed to the bookseller. Only one legitimate copy of the encrypted eBook needs to be purchased originally and after the protections are stripped through the usage of the Elcomsoft program, there are no restrictions and the eBook can be duplicated freely and made available for usage on any computer.“
Záměrně jsem tuto část ponechal v originále, protože si myslím, že je důležité právě to, jak je napsána. Naprosto otevřeně se zde tvrdí to, co již v roce 1998 prohlásil Digital Millenium Copyright Act, totiž že program, který je schopen nějak odstranit kódování škodí právě tím, že umožňuje lidem nelegální kopírování bez placení poplatků, přičemž je krásně ignorován fakt, že trestného činu porušení autorského práva se dopouští právě uživatel, který si navzdory licenčním podmínkám a autorskému zákonu vyrábí s pomocí programu další kopii. DMCA se tak snaží zabránit neškodným výrobcům produkovat neškodný software, který pak můžou škodní lidé využívat ke škodným věcem...
AeBP se dá naprosto legálně využívat k vytvoření záložní a dalších kopií, na které má člověk právo (citace, studijní a výukové účely apod.), ale DMCA to znemožňuje jen kvůli tomu, že se takový program dá také zneužít. Když se tak rozhlédnu kolem sebe tady v pokoji, zneužít se dá opravdu hodně věcí... Jen za málem z nich však stojí strach obrovských megakorporací z nových technologií, které by je jednou mohly převálcovat.
Tento případ je jen jeden z mnoha případů, ve kterých na jedné straně stojí jistá skupina lidí hájící si nějaké obecné principy a svobody, podporovaná organizacemi jako je Electronic Frontier Foundation (EFF), a na druhé obrovské distribuční společnosti bojící se moderních informačních prostředků a odříznutí obrovského toku peněz. Když tak pozoruji dění v této oblasti, nemohu se zbavit dojmu, že v tomto systému jaksi schází místo pro nestranného soudce.
Jakkoliv jsem osobně spíše odpůrcem současného modelu copyrightového systému, uznávám, že ve stávajícím systému je nutné něco pro lepší ochranu autorských práv něco dělat. Situace, kdy se autorova díla bez jeho svolení nelegálně šíří mne rozhodně nenaplňuje nadšením. Zdá se mi ale, že řešení jako DMCA jsou spíše na škodu věci, než v její prospěch.
Jakoby za tím vším stálo něco hlubšího. Dříve bylo snadné vynutit copyright, když kopírovací zařízení (tiskařské lisy) byly pouze v malém počtu. Později se ale dostala kopírovací zařízení téměř do každé domácnosti. Najednou je zřejmé, že již nelze vynucovat právo v místě kopírování a tak se právníci snaží najít opět nějaké centralizovanější místo. Byla nasazena kryptografie a postihováni nyní mají být ti, kteří šíří prostředky na její odstranění. Je to ale takové dost vyumělkované a má to strašné množství chyb. Dmitrij doplatil na jednu z nich.
Naštěstí se za něj postavila velmi silná komunita podobně smýšlejících lidí, záležitost má několik webů, dnes by měly v mnoha velkých amerických městech probíhat demonstrace - ačkoliv to mě nenaplňuje nadšením, a EFF se snaží vést s firmou Adobe dialog o stažení žaloby. Na konferenci s archivem se spojilo obrovské množství lidí.
Nezbývá než Dmitrijovi popřát hodně štěstí a ať třeba dostane jen trest poloviční, pak třeba bude po půlce propuštěn za dobré chování a tak si ve věznici odsedí jen přibližně rok. To je vcelku přiměřená daň za to, chtít svoji legální záložní kopii a zároveň být chytřejší než Adobe corp., že?
