Jak Google Buzz propojit s Twitterem, jak vytvářet hlášky přes e-mail, jak pracovat s úložištěm obrázků. Buzz má velký potenciál, je ale třeba vymítit chyby.
Mikroblogovací služba Buzz je tu s námi už nějaký měsíc a i ve stínu možná trochu opadajícího zájmu médií se nadále vyvíjí. Možná ale bude spíše přesnější tvrzení, že se Buzzu pomalu začínají věnovat programátoři a díky API tvoří pojítka na další webové služby. Tato pojítka potřebuje Buzz jako sůl, v současné době totiž nemůže konkurovat Facebooku nebo Twitteru, kteří se zrovna těší té největší možné popularitě.
Už při svém spuštění uměl Buzz vybírat zprávičky z Twitteru, oblíbené stránky z Readeru nebo třeba fotografie z Picasy. To ale nestačí, Buzz totiž musí umět oboustranně komunikovat přinejmenším s jednou velkou sociální službou. Dnes už to jde, v průběhu posledních týdnů se totiž na webu vyrojilo hned několik takových „pojítek“.
Buzz can tweet
Jedním z nich je Buzz can tweet. Už podle názvu je zřejmé, co asi bude dělat – dokáže propojit Buzz s Twitterem a posílat zprávičky z Buzzu právě na Twitter. Stejným způsobem ostatně funguje i aplikace na Facebooku, která pro změnu vybírá zprávy z Twitteru a publikuje je na vaší zdi. Pokud byste pak používali všechny tyto tři služby, stačí použít jen jediný vstupní bod – Buzz. V něm připravíte krátkou zprávičku, která se posléze objeví i na vašem Twitteru a odtud se po čase přesune i na Facebook.
Nastavení Buzz can tweet: Nejprve je třeba povolit službu na straně Googlu (na obrázku) a pomocí
oAuth i na straně Twitteru. Posléze získáte přístup k nastavovací konzoli, kde můžete určit, aby se odkaz
na původní Buzz nezobrazoval u zpráv kratších než 140 znaků, případně aby se z Buzzu
na Twitter posílaly pouze ty hlášky, které obsahují klíčové slovo #twitter
Buzz can tweet pošle ve výchozím stavu na Twitter jen úvod vaší zprávy a odkaz pomocí zkracovací služby Bit.ly, který povede zpět na vaši Buzz zprávičku, která může obsahovat další data, kterým Twitter nerozumí – typicky třeba vložené fotografie. V nastavení služby nicméně můžete upravit, aby se Bit.ly odkaz zobrazoval skutečně jen u těch delších zpráv, které překročí hranici 140 znaků.
A je hotovo: Vlevo výpis zpráv na Buzzu a ta poslední se už pomocí Buzz can tweet vložila i na Twitter vpravo. Twitter neumí
zobrazovat obrázky, za zprávou je tedy odkaz vygenerovaný zkracovačem Bit.ly, který otevře původní zprávu na samostatné stránce
Pokud se nicméně rozhodnete pro přeposílání Buzz zpráviček na Twitter, vypněte případné načítání Twitter zpráviček v Buzzu. V takovém případě byste totiž měli v Buzzu zdvojené zprávy. Ty, které jste napsali přímo v Buzzu a ty samé, které se přeposlaly na Twitter a odtud si je Buzz znovu vybral.
Propojení s Picasou a velkým vykřičníkem
Fajn, váš Buzz je tedy propojený s Twitterem, jak to ale funguje s těmi obrázky? Výhodou Buzzu je integrace s Picasou. Je to ale výhoda s velmi velkým vykřičníkem. Při tvorbě zprávy můžete do textu vložit obrázky buď z existujícího Picasa alba na stejném Gmail účtu, nebo je můžete nahrát ze svého disku. V takovém případě se vloží do Picasy, kde si vytvoří vlastní veřejnosti neviditelné album. Zároveň berte v potaz skutečnost, že se z pohledu Picasy jedná o věžné fotky, které spotřebují nějaký ten kilobajt z bezplatné 1GB kapacity. Podle oficiální dokumentace byste album neměli přejmenovat, já to ale udělal a nic se nestalo.
Vložení fotky z Picasy a nové album na Picase, které se vytvoří, pokud fotky do Buzzu nahrajete z počítače. Album je skryté,
nikdo jej tedy nevidí a můžete si ho přejmenovat. Druhý den se nicméně vytvoří nové
Je tu ale ještě ten velký vykřičník. Problém je totiž s těmi autmoaticky generovanými alby. Namísto aby Buzz zůstal u jednoho, kam by všechny nahrával (tak to ostatně funguje i u publikování fotek na zdi Facebook profilu), bude si je vytvářet při odeslání každé nové Buzz zprávy. Brzy se tak na Picase nevyznáte. To je docela problém a zde by měli programátoři ještě zapracovat a tuto možnost pro vyšší přehlednost alespoň nabídnout. Samotné prohlížení fotek je pak poměrně slušné a funkční.
Automatická alba Buzzu. Jsou sice neviditelná, ale znepřehledňují celou Picasu
Proč se to vše nemůže nahrávat do té první „Buzz fotografie“
Buzzování přes e-mail by mohlo ohrozit Posterous
A když už píšu o Posterous, stojí za to vyzdvihnout jeho perfektní systém publikace přes běžný e-mail. Právě to je jeho silná zbraň, obejdete se totiž bez jakéhokoliv administračního systému a hezký blog s fotkami, videem a dalším obsahem tak můžete bez problému poslat i z mobilního telefonu, kde by načítání administračního rozhraní zbytečně vytěžovalo linku a s GPRS by to bylo téměř nemyslitelné.
Zápisky můžete pomocí e-mailu tvořit i v Buzzu odesláním zprávy z Gmail účtu na adresu buzz@gmail.com, zatím je to ale velmi jednoduché. Služba totiž bere v potaz pouze přílohy a nadpis. Stejně jako v Posterous tedy velmi snadno pošlete třeba deset fotografií do jedné zprávy (je to prostě deset obrázkových příloh v běžném e-mailu), v textu se ale musíte omezit pouze na neformátovaný titulek – libovolně dlouhý.
Zcela běžný e-mail v Gmailu a jeho konečná podoba v Buzzu. Správně se nahrály
obrázkové přílohy a nadpis e-mailu se použil pro text zprávy
Fotografie se v takovém případě opět pošlou na vaši Picasu, kde se mi ale na rozdíl od standardní cesty nevytvořilo nové album a fotky se nahrály do existujícího Buzz alba. Na Buzzu se pak za pár sekund objevila hotová zpráva s docela pěkným a jednoduchým javascriptovým „lightbox“ prohlížečem fotek. Ty byste přitom měli mít k dispozici v původním rozlišení.
Klient, chceme pěkný klient!
Ještě před pár lety by se tento výkřik setkal s nepochopením, dnes se ale mají věci trošku jinak. Uživatelé mikroblogů a sociálních služeb si zvykli na to, že mohou s okolím komunikovat nejen z tradiční webové stránky, ale i z desktopových a mobilních klientů. Nejviditelnější je to v případě Twitteru, z něhož chytré prográmky udělaly téměř běžný instantní komunikátor.
Buzz žádný desktopový klient nemá. Vystačit si musíte s Gmailem, několika doplňky pro prohlížeče, Google Readerem a s mobilní webovou verzí. Ta je sice primárně určena pro Android a iPhone, použít ji ale můžete v libovolném prohlížeči. Vzhledem k optimalizaci pro vysoký a úzký displej mobilního telefonu si tak vlastně takový omezený a jednoduchý klient můžete vytvořit právě z této ořezané verze. Ve Firefoxu to uděláte pomocí doplňku Mozilla Prism, v Chromu pak pomocí zabudované funkce Vytvořit zástupce.
Mobilní Buzz a jeho podoba v miniaturním prohlížeči Chrome.
Podobnou funkci nabízí i Mozilla Prism
V obou případech prohlížeč vytvoří ikonu na ploše, která otevře požadovanou stránku v maximálně úsporném okně. S trochou představivosti tedy nepoznáte, že je to jen zcela běžné okno prohlížeče. Okno si ale bude pamatovat své rozměry i polohu na ploše a samozřejmě i přihlášení do Buzzu a v případě hlubší integrace HTML5 by toho mohla mobilní stránka umět ještě mnohem více.
Napojením Buzzu na Twitter pomocí služby Buzz can tweet se může mikroblogovací služba stát atraktivní i pro ty, kteří doposud hledali důvod a jen nechápavě kroutili hlavou. Buzz toho totiž umí více, lze jej použít i na mobilních Google Mapách (Android, iPhone) a nepřímo by tak mohl časem konkurovat i službě Foursquare jako geolokační doporučovací služba. Jednoduše si z oblíbené hospody „buzznete“, že vám zde chutnalo, Buzz zprávičku totiž můžete připojit k libovolné poloze nebo objektu na mapě. Zajímavou výhodou je oporti Twitteru a dalším službám také možnost dodatečné úpravy zprávičky jako na skutečném blogu.
Další tipy pro Google Buzz
