Během tohoto týdne je možné si připomenout úmrtí fyzika a chemika Michaela Faradaye či jeho kolegu Francouze Coulomba.
Fyzik a chemik Michael Faraday
Dne 25. srpna si můžeme připomenout výročí úmrtí známého fyzika Michaela Faradaye, který se narodil 22. září roku 1791. Ve svých vědecky nejplodnějších letech nejvíce ovlivnil vývoj na poli elektromagnetismu, stranou ale nezůstaly ani chemické výsledky. Aby byl úvod v podobě zařazení do kalendária úplný, upřesněme ještě již nastíněné datum úmrtí: Zmiňovaný 25. srpen se váže k roku 1867.
Michael Faraday (zdroj: UFRJ.br)
Faradayovo ranné dětství zpočátku nic moc nenasvědčovalo o nadcházející vědecké slávě, nicméně postupem času tomu začalo být naopak. První kroky studii ale směřovaly za knihami, kdy byl v učení na knihaře. Postupně ho upoutala chemie, doplňoval si tak mimo školní hodiny vědomosti právě v této oblasti, odkud z příbuzných oborů nebylo daleko také k fyzice.
Kontakt s Faradayovým jménem na poli vzorců se týká například takzvaných Faradayových zákonů elektrolýzy, na další jeho výsledky do budoucna navázala také celá řada jiných fyziků. Mezi takovýmito následníky nechybí například slavný Angličan James Clerk Maxwell, který svou práci pojmenoval přímo On Faraday’s lines of force.
Další informace:Michael Faraday na stránkách anglické Wikipedie.Faradayův životopis v češtině na serveru Converter.cz.
Nejen Coulombovy zákony
Také druhá osobnost aktuálního kalendária se nesmazatelně zapsala do světa fyziky, je jí francouzský rodák Charles Augustin de Coulomb. Narodil se dne 14. června roku 1736 v Paříži, je tedy jasné, že prostor na těchto řádcích získává datem své smrti, tedy 23. srpnem 1806.
Charles Augustin de Coulomb (zdroj: DSPT.Club.fr)
Oproti jiným vědcům (a samozřejmě nejen nim) neměl Coulomb nikterak špatné dětství, spíše naopak – pocházel z bohatého šlechtického rodu, což mu umožnilo studovat na slavných školách. Po dokončení vysokoškolských studií v Paříži na nějaký čas opustil akademickou půdu a začal pracovat pro armádu, a to jako vedoucí při budování pevností.
Toto zaměstnání se mu ale naštěstí pro vědu nestalo nikterak trvalým, později tak (znovu v Paříži) začal bádat nad elektřinou, magnetismem a jejich vzájemnými vztahy. Počáteční úspěchy jej dostaly do vyšších akademických sfér, patřil mezi nejváženější vědce své doby. S Coulombovým jménem se můžeme nejčastěji setkat v názvu známého Coulombova zákonu.
Další informace:Průlet Coulombovým životem v podání anglické Wikipedie.
A podobně také na českém serveru Techcorp.cz.
Velké Mersennovo prvočíslo
Hledání různých čísel rozličných vlastností patří mezi vždy aktuální činnosti, patří sem například také různá prvočísla. Dne 24. srpna v roce 1997 se matematiku Gordonu Spenceovi podařilo nalézt v té době nejvyšší Mersennovo prvočíslo (prvočísla o jedničku menší než celočíselná mocnina dvojky). Další informace o Mersennových prvočíslech (i číslech) a možnostech jejich hledání se nacházejí například na této stránce Wikipedie. Z české verze pak můžeme citovat vztah s takzvanými dokonalými čísly:
„Mersennova prvočísla mají těsný vztah s dokonalými čísly (čísla, která jsou rovná součtu svých vlastních dělitelů), tento fakt byl také prvotním důvodem pro studium tohoto druhu prvočísel. Už ve 4. století př. n. l. Eukleidés dokázal, že pokud M je Mersennovo prvočíslo, pak M(M+1)/2 je dokonalé číslo. V 18. století pak dokázal Euler, že takovou formu mají všechna sudá dokonalá čísla.“
Další informace:Podrobné informace o Mersennových prvočíslech v angličtině.
