Se zveřejňováním podrobných dat ze strany ministerstva zdravotnictví o vývoji pandemie covid-19 v Česku může být konec. Server iRozhlas upozornil, že Městský soud v Praze na konci března po tři čtvrtě roce zkoumání dospěl k názoru, že na covidová data se nevztahuje informační zákon. Jinými slovy resort nemá zákonnou povinnost údaje zveřejňovat.
Je kvůli výjimce, která existuje v jiném zákonu – o zdravotních službách. Do něj byla před několika lety vložena výjimka, jíž inicioval exhejtman Vysočiny a místopředseda ČSSD Jiří Běhounek, podle kterého jsou zdravotní informace, včetně těch epidemiologických za čárou a nepatří do rukou veřejnosti.
Běhounek, mimochodem sám lékař, výjimku tehdy vysvětloval, že je třeba zabránit zveřejňování „zavádějících informací o zdravotním stavu, vyvolávat u laického občana zbytečné obavy“. Tedy že zdravotní data je velice jednoduché dezintenpretovat a je třeba je posuzovat v kontextu. Průměrný člověk nemůže například z holých čísel o obsazenosti lůžek JIP vyvodit žádné širší závěry a jen se vyděsí.
Nepoučené laiky podle serveru zmiňují i autorky soudního rozsudku. Uvedly, že není vyloučeno, že ve státních statistikách jsou chyby, a tak bude lepší když informace veřejnost vůbec nebude mít.
Proti rozhodnutí ještě může padnout odvolání a Nejvyšší správní soud čistě teoreticky může rozhodnout jinak, ale pokud bude platit současný výklad, tak zveřejňování covidových statistik bude od ministerstva zdravotnictví, respektive Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) čistě na dobrovolné bázi. Pokud se úředníci rozhodnou, že vše náhle utnou, můžou, nic jim v tom nebrání.
Potřeba zveřejňování covidových dat přitom byla loni velkým tématem české politické scény a stále je. Opozice opakovaně kritizovala vládu, že otevřená data nejsou dostupná v potřebném rozsahu, podobně hovořila třeba i platforma IDEA při institutu Cerge-ei. Jen pomocí těchto dat lze totiž tvořit komplexní epidemiologické modely.