Zřizujeme malou domácí síť II. – Úvod do realizace

Schodou okolností uvažuji o koupi routeru edimax,jež je uveden ve III. díle. Potřeboval bych vědět, jestli má tento router tu detekci kabelu...

Dobrý den.Podařilo se mi propojit mezi sebou notebook a stolní PC kříženým kabelem,obě integrované síťovky jsou gigabitové...Ale při hře counter-strike stolní PC jako server jede v pohodě ale jakmile se připojím notebookem,tak na notebooku "skáče" ping někdy je 30 pak zas hned 3000...nevíte,cím by to mohlo být?děkuji za odpověď

Když jsem psal příspěvek o Linuxu tušil jsem že se najde někdo kdo mě pošle do pici. A právě proto by se mělo v souvislosti se sítováním, vytvářením routerů z PC mluvit o Linuxu. Zde je dle mně hlavní síla Linuxu. Buhožel jsou lidé kteří o tom nemají tušení a možná že by jim to otevřelo oči, navíc toto řešení je free a stačí si to jen vyzkoušet. Snad by někteří pochopili že Linux má smysl a jak už jsem řekl je to, dle mně, hlavně sítování. Jako příklad bych použil HW routery. Jaký systém tam běží? Ano je to Linux. Proč asi. Možná by nebylo od věci porovnat "sítařské" možnosti Winu a Linuxu.

Som zvedavy ci tvorca tohto clanku nieco popise aj o rieseniach home networking systemov, ktore ponukaju AMP, R&M, Panduit, Schrack... Osobne si myslim ze takymto smerom by sa to malo odvijat. Cez ztrukturku mozno tahat aj TV signal pri pouziti trochu kvalitnejsieho kabla kategorie 7, resp 800 a viac Mhz. Zasuvky sa daju osadzovat aj tzv. balounami a na ne pripajat TV. Mozno pripojit viacero telefonov... Uvidime

"V případě použití 100Mb ethernetu dosáhneme přenosových rychlostí zhruba 8 MB za sekundu."
no nevim, na kolejich u nas je naprosto bezna rychlost pres 11MB/s (teoreticke maximum je 100:8 MB/s) a to treba download i upload zaroven, pokud to stiha disk (a navic i z internetu, pokud tahate z nejakeho ceskeho serveru s rychlou linkou), u me doma mezi dvema kompy taky neni problem tuhle rychlost dosahnout (a to pouzivam nejlevnejsi switch a nejlevnejsi sitove shitkarty s realtekem 8139 )

A nejlíp se to pozná při stěhování filmů a obrazů disků :).

Jo, teoretické maximum je nějakých 12,5 MB, a při stěhování většího souvislého objemu dat jsou rychlosti vyšší. Pokud budete kopírovat adresář se spoustou normálních souborů rozdrobených všemožně po disku, bude to častěji kolem těch osmi.

Skoda ze autori nepisou take o konfiguraci Linuxu, to by me zajimalo mnohem vic nez XP....

Zdravim.. mam doma adsl od T-COmu a ako modem mam USB Vigor 318ku.. modem sa k PC pripaja cez USB. 2.PC mam pripojeny krizovym kablom a zdielam net. mam doma aj 3.PC - nepripojeny. Existuje nejaky router, do ktoreho by som zapojil ten moj USB modem a potom net zdielal cez nekrizene kable? Vzdy ked chcu ist nasi na net, tak musim zapinat comp.. na adsl router zatial nemam, lebo chcem investovat a kupit uz aj s wifi pre NB a nejaky esteticky.. trebars tento http://www.czechcomputer.cz/product.jsp?artno=33153

Zatial potrebujem nejake lacne a ucinne riesenie.. poradte.. vdaka.. :))

nieco podobne by ma tiez zaujimalo - EDGE telefon pichnuty do WLAN portu do routera... existuje nejake riesnie?

Ad USB ADSL modem - nejlepší je koupit ADSL router (dnes už i za pár stovek), popř. ADSL router s WiFi AP. USB modemy obecně by teoreticky bylo možno připojit asi jen k nějakému routeru, který má USB konektor a v sobě linux (např. ASUS WL-500x), ale museli byste patřičně upravit firmware, což není sranda - existuje to např. pro modemy dodávané Eurotelem ke službě CDMA nebo T-mobilem  ke službě G4 (více např. na http://www.koppel.cz/cdmawifi).

Nasla som nieco taketo
http://www.draytek.co.uk/products/vigor2200usb.html
Ale nie je to zrovna caste riesenie. Mnoho USB modemov ma svoje ovladace pod specificky OS atd, moze byt problem rozbehat to nejako mimo Widows napr. Nehovorim ze vsetky, ale mnoho.
Otazka znie ci cena tohoto zariadenia nie je vyssia ako 4-portovy ADSL router...

hele a nestaci nahodou na propojeni dvou sitovek v rezimu giga primej kabel?

Mam nejobyčejnější a nejlevnější switch od ovislinku na FastEthernet a všech 8 portů má funkci MDI/X a myslim, si že to ma v současné době i většina síťových karet ať už je to Fast nebo Gigabit Ethernet. Co jsem propojoval počítače ať už přes switch nebo Ad-hoc tak jsem nikdy neměl problémy při použití kříženého nebo nekříženého kabelu.

Pokud vím, tak ano. Autor se v problematice poněkud neorientuje.

Ano, staci, to mozem potvrdit. Akurat som to minuly tyzden skusal a prepojil dve gigabitove sietovky na notebookoch od Toshiby (rovnaky notebook a rovnaka sietovka) priamym kablom Cat.6 (potom aj 5e) a fungovalo to. Akurat ta rychlost. Zapojenie sa ohlasilo ako 1Gb, ale ked som kopiroval 700MB subor, prenos bol okolo 8500kb pri 100MB a ~12000kb pri 1000MB - takze navysenie rychlosti nic moc, co ma dost sklamalo. Este to moze byt kablom, pripadne diskom (pri kopirovani isiel procesor na 90% co sa mi zdalo dost podivne), ale nemal som este cas to nejak podrobnejsie skumat.

na tech 12 MB/sec. bude totiž asi limit přenosu sběrnice

http://www.svetsiti.cz/view.asp?rubrika=Tipy&clanekID=110

Nechci prudit, ale kdyz se pise clanek pro laiky, tak by prvne mely byt vysvetleny pojmy co se budou pouzivat. Viz v pristim clanku se dozvite co je IP a jak se prideluje. Ale autor uz slovo IP pouziva v tomto clanku, a ten kdo nevi co to je, ma s toho gulasa bude muset precist III dil a pak se vratit k druhemu. Jinak ale aby jen ne kritika, tak pekny clanek pro ty, kdo se v tom trochu orientuji a nevi vse. takze aj pochvala.

A reakce tem nademnou, jak muze ovlivnit barva izolace rychlost prenosu a delku, na kterou se data prenasi? Takze nekrizeny kabel je to uplne jedno. Snad jen to ze obe barvy jsou v paru a data by mela byt barvou a GND zo zem, ci stineni by mela byt prerusovanou. Ale neni to nutne. Ja na 150m mel vodic jen o 4 zilach a jel normalne ale na 10MBit

Není to jedno, jsou tady nejake normy a ty by se mely dodrzovat (co kdyz casem do toho kabelu budete chtit docvaknout telefon? atd... kdyz to mate podle toho jak vas napadne, tak u vice kabelu se z toho nakonec zblaznite),
navic ten druhy obrazek je totalne zpraseny a doufam, ze ho co nejdrive opraveji (bylo to receno uz vyse, data tecou po jinych vodicich nez na obrazku (1236) a i kdyz to je primy kabel, mel by byt zapojeny podle normy...

oprava: "opraveji" -> "opravi"

Po zkušenosti s prvním dílem jsme od modelu prvotního vysvětlování pojmů ustoupili. Kdybychom to tak dělali, dílo by vydalo na knihu, nikoli seriál o pěti, šesti dílech. Navíc se tak vyhýbáme určite zamotanosti textu s miliónem odboček a vysvětlování.

Tak nevysvětlujte, stačí (pokud používáte nějaký rozumný texťák) po dokončení textu nahradit řetězec/ce "IP" linkem třeba na http://cs.wikipedia.org/wiki/IP_protokol Když budete postupovat v tomto duchu po celou dobu, užitná hodnota článku bude daleko vyšší (ušetří čas hledání).

"vyhýbáme (se) určite zamotanosti textu s miliónem odboček a vysvětlování"

od toho, aby se clovek nezamotal (pri cteni) jsou prece odkazy. Kdo chce objasnit pojem si klikne, kdo to zna cte dal.

Chybí mi schema bez switche, který nahradí víceportový ADSL modem.

To je snad natolik logické, že netřeba uvádět, navíc pokud už takové zařízení doma mám, obvykle jsem četl manuál, takže vím, co umí a jak se dá použít.

Je zaujimave, ze na jednej strane sa ohanate tym, ze clanok je urceny pre BFU, a na druhej strane na otazku BFU odpovedate arogantne v zmysle RTFM.

Já to mám, umím si síť vytvořit i nakonfigurovat (a nejen takhle jednoduchou , ale kdybych o tom nevěděl, chtěl si pořídit dva počítače a ADSL internet, tak bych podle tohoto článku koupil modem a switch, zatímco by mi stačil víceportový modem. Jistě. je to jednoduché pro Vás a pro mne, ale nemyslím, že pro každého, a proto bych zde informaci o tomto řešení očekával.

Mám doma UPC, Sipuru SPA-2100 a dva notebooky. Předně - jsem laik. Když zapojím kabel z UPC modemu nejprve do Sipury, z ní do switche (OvisLink) a z něj do notebooků, vše funguje jak má, ale několikrát denně se internet "kousne", resp. rozpadne. Musím pak restartovat modem UPC, jedině to pomůže. (U UPC problém ale není, když dám kabel z UPC natvrdo do noťasu, jede jak zběsilý nonstop.)

Pokud naopak kabel z modemu UPC narvu do switche, a z něj jeden vedu přímo do notebooku, druhý naopak do Sipury a teprve z ní do dalšího notebooku - internet "sipuráckého" noťasu sice jede, ale nelze použít Skype, ICQ apod.

Nemám něco špatně nastaveno? Proč se internet u prvního případu kouše? Vše je zapojeno, jak má (kabelově). Sipura je nakonfigurovaná a používá MAC adresu UPC modemu, či tak nějak. Budu vděčný za každou radu.

Ja bych zkusil použít místo switche router.

přesněji Modem-Router-PC,PC,Sipura. Router musí být správně nakonfigurován.

ten routr tam preci ma - to je ta sipura spa2100. takze ma modem----sipuru(routr+voip)----ovis link switch----PC
- zapojeny to ma dobre

OK je to tak. Ale problém by mohl být v té konfiguraci routeru.

problem nejspise bude mezi sitovkou a switchem popripade mezi modemem (UPC) a switchem.

Doporucuju vymenit switch za nejaky slusnejsi

Mel jsem podobny problem pomohla vymena Sitove karty (Realtek sel do haje a misto nej mam integrovaneho Marvella a problemy razem prestaly

Autoři článku, než budou pokračovat, by si měli ujasnit zapojení přímého TP kabelu. Takových chyb by se měli vyvarovat v celém seriálu. Jedna z norem má pořadí barev od 1 do 8 následující oranž-bílá, oranž, zelenobílá, modrá, modrobílá, zelená, hnědobílá, hnědá.

Pro 100Mbit jsou dvě normy 586A a 586B
pro kabely platí:
přímej: 586A <---> 586A nebo 586B <--> 586B
kříženej: 586A <--> 586B
takže kterou normu použiješ pro přímej kabel je buřt a šumák. Např. naše firma má (resp. majitel) mám oblíbenou normu 586B (To je to, cos napsal ty) a jedna z konkurencí zas 586A.
Ale abych se vrátil zpátky: To co mají autoří jako přímý kabel je IMHO jezevec nesmysl. Ethernet používá páry 1-2 a 3-6. Pár 4-5 je telekomuníkační a 7-8 rezerva. Takže takhle zapojený kabel možná bude fungovat a možná taky nee, protože jsou rozpletený páry a bude to rušený.

viz například http://www.dragon-it.co.uk/files/cat5_colour_codes.htm

No však taky psal "jedna z norem". Faktem ovšem zůstává, že nevím o žádné, která by to měla tak, jako je nakresleno v obrázku.

No existuje ale signaly jsou nakresleny pro tokenring

Takhle blbě zapojené to funguje max. do 5 metrů, pouze na 10Mb, ale i tak jsou tam dost ztráty. Vyzkoušeno prakticky.

Sory ale jako nejako nechapu proc by to nemelo fungovat (bavime se o tom primim kabelu)? Ja jen ze vsecky ty draty maji stejny vlastnosti ne ? Pleteny jsou vzdycky stejny barvy navzajem. Jediny co je na tom obrazku spatne je to ze maj blbe oznaceny visilaci a prijmaci kontakty a to je jako bota slusne. By me zajmalo jestli sitovka teda komunikuje jinejma vodicema v pripade primiho a krizenyho kabelu .

Je nutno dodržet páry 1-2 3-6 4-5 7-8. Na barvách nezáleží (teda záleží jenom v tom, že pokud to máš všude stejně, tak se to lépe spravuje a pokud to máš podle norem, tak to může po tobě i někdo převzít bez nějakého dlouhého bádání). Spletený pár má do jisté míry vlastnosti koaxu - není rušen z venku a poměrně málo vyzařuje ven. Pokud páry nedodržíš, tak to bude rušeno vlastním vyzařováním (tak trochu se to dá zjednodušit, jako bys vedl signál ze 2 antén a použil 2 koaxy ale po jednom si vedl třeba zem z obou atnén a po druhém živý z obou antén - sice bys měl furt 2 páry, 4 dráty ale funkce na delší vzdálenost nic moc).

Ajo sory uz to vidim kde byla chyba .

Nevím co řešíš, autor uvádí na popisem "Ještě jednou schéma UTP pro 100 Mbit ethernet: Tentokráte rovná varianta" schema 586B a to funguje zcela jistě rozplétá se cca 1 cm, což je Ok a vše funguje jak má.

platná je norma se zapojením podle 586B, nahradila prvotní původní starší normu, která definovala barvy žil 586A.

Šotek zařádil a podařilo se mu nalinkovat špatný soubor na serveru Opraveno, teď už se jako ukázka rovného zapojení UTP nachází standardní oranžová - modrá - zelená - hnědá bez rozpletených párů.
 
Děkujeme za upozornění.

ale uvítal bych také softwarové nastavení včetně Linuxu.

Zajímavé by to sice bylo, ale věnovat se všem okrajovavým záležitostem není vždy možné. Nechme se však překvapit

Zrovna pripad linuxu a treba maleho routeru pro sit s uzitecnymi funkcemi rozhodne neni okrajova zalezitost.

Podle mě je spíš okrajová záležitost dělat z _Windowsího_ počítače router pro ADSL. Kdo má rozum, použije buď hardwarový router nebo starou pomalou kastli s linuxem a ideálně s pasivním chlazením, kterou pro tenhle účel dedikuje. Nějak mi uniká nutnost provozu dnešního žravého PC pouze k tomu, aby se jiný stroj mohl připojit. A že by v domácích podímnkách typicky někdo používal výkonný okenní PC server?

Možná se podivíte, ale je to záležitost spíše častá. Snad každý, kdo si tvoří domácí, síť touto fází projde. Je to nejjednodušší a nejlevnější řešení. Nasazuje se obvykle před tím, než člověku dojde, že SOHO HW router je mnohem použitelnější a méně žeroucí zařízení. A rozhodně před tím, než se člověk rozhodne použít jako router Linux PC.

Myslím, že máte pravdu. V době, kdy jsme začali mít doma více než jedno PC jsme ještě byli připojeni dialupem. K tomu perfektně postačoval proxy server Proxy+ běžící na Woknech.
Chvíli před přechodem na kabelové připojení jsem přešel na minidistribuci FreeSCO. Běžela na 486tce s 16MB RAM asi rok. Sám jsem přispěl k sestavení několika balíčků pro tuto distribuci.
Mé nároky se zvyšovaly (hlavně absence QoS), takže teď běžím na celkem novém Linuxu s novým jádrem. Teď jedu na 6x86 (MII) procesoru a 192MB RAM. Běží mi na tom i webový server, který používám na hostování svého semestrálního projektu. Brzy budu znovu upgradovat, asi na PIII, to je tak jediný výkonější procesor, který nemá ještě o tolik větší příkon.

Já tedy neprošel. Nepřijde mi moc levné obětovat jednu okenní licenci a hromadu zbytečných výdajů za elektřinu, nebo ještě větší množství elektřiny v případě použití jednoho desktopu jako routeru. Můj názor je, že nejlevnější je koupit za tisícovku nebo dvě fungující krabičku se spotřebou maximálně pár wattů, poněvadž do půl roku nebo do roka se zaplatí sama.

(Až budu _opravdu_ potřebovat malý server, taky použiju něco s minimální spotřebou a hodím tam Slackware, kterému stačí čtvrtina paměti a opět, ušetřím za licenci.

Obávám se, že v tomto vlákně dochází buď k zásadnímu nepochopení, nebo účelovým pokusům o dezinterpretaci a vyvolání flamewaru. Aby tedy byly věci uvedeny na pravou míru: Nikdo něříká, že na ten počítač koupíte licenci a již na něj nebudete saht jen kvůli tomu, že bude routovat. To nikomu přeci nebrání v normální prác s  tím strojem. Typické využití tohoto síťovacího scénaře je zřejmé: Dekstop + notebook, desktop routuje; počítač pracovní + počítač pro děti, pracovní routuje. V žádném případě nenavrhujeme koupit kvůli tomu počítač a licenci. To je snad zřejmé i z faktu, že jsme tento scénář nakalkulovali na cenu od 30 do 800 Kč.

Nebrání. Ale chybí mi tam trošku odhad dlouhodobých nákladů na elektřinu, které IMHO přestávají být zanedbatelnými... Nebo jsem ho přehlédl. Každopádně bych ho z ceny nevynechával.

Routování přes klasický desktop, navíc má-li to být počítač k práci je dost strašné. Jednak předpokládejme, že chceme mít na dalších poč. v domácnosti přístup kdykoli - zapínat kvůli tomu počítač nebo ho necht běžet 24x356 je zvěrstvo. To je jistě lepší HW router (WAN+4xLAN), avšak ještě lepší pro ty co to umí je skutečný router na nějaké ITX desce s integrovaným procesorem - oproti HW routeru, kde je obvykle 8-16 MB cache můžete využívat podstatně vetší cache (RAM + kapacita disku) a zrychlení může být podstatné. Oproti routování přes nabušený pracovní počítač s Windows (nic proti Windows, ale necpal bych všude) se vám náklady vrátí za 2 roky nepřetržitého provozu na úspoře za elektriku. Vybrat si už musíte sami. Chete mít průchodnější a rychlejí internet nebo platit účty za elektřinu. Systém s ITX má spotřebu pod 80W, klasická pracovní stanice pro Windows 300-400W.

Nechci autorům křivdit, ale podle mě Linuxu nerozumějí, což bude ten pravý důvod, proč se jím seriál nebude zabývat. Samozřejmě nelze rozumět všemu, já třeba nerozumím zase MS-Windows, ale pro seriál o sítích mi to přijde škoda.

Nemyslim si, ze by se tento serial mel zabyvat Linuxem (proc ne treba NetBSD, FreeBSD, atd.. ;). Pokud po Linuxu presto prahnete, muzete si stahnout treba Linux router z www.ipcop.org a zacit experimentovat. Prestoze je to "dobry" software, tak se muzete pri jeho konfiguraci dost zapotit a budete potrebovat nejaky cas nez vam router postaveny na IPCOP bude fungovat jak si predstavujete. Proc se do toho tedy poustet? Protoze IPcop Vam muze splnit i narocnejsi pozadavky ktere bezny SOHO router nebude umet (http transparetni proxy, pridelovani pevnych IP adres pres DHCP, pocitani prenesenych dat, atd, atd; a taky se neco noveho naucite).

No, prave proto, ze by se clovek docela zapotil, by nebylo na skodu o tom neco sepsat, ne? To rikam jako linuxem moc nepoznamenanej.

Kromě IPCop můžete zkusit i neméně dobrý Smoothwall, Shorewall nebo BrazilFW.

chod do pice aj s celym linuxom!!!

Co je to ta pica do kere se vejde cely Linux?

Pán asi neví co má v HW firewallu

Myslim dotycny ani nebu de vedet co to je "pan" ....

Dotycnemu bude zrejme cizi i slovo "vedet"...

Jelikož dnešní prodej počítačových sestav s předinstalovaným Linuxem je minimální, což je jediná cesta, jak se k Linuxu dostane neinformovaný BFU, na nějž je seriál cílen, nemyslím, že je potřeba se o Linuxu rozepisovat. Pokud někdo používá Linux = byl schopen jej nainstalovat a zprovoznit HW, nemyslím, že potřebuje číst o zapojování počítače do switche. Navíc, konfigurace se liší distro od distra (klikací), čímž by se nám jenom zvýšil počet možných variant, kterými bychom se museli zabývat, což by bylo ke škodě přehlednosti obsahu. Konfigurací malé domácí sítě na Linuxu se zabývat nebudeme.

Podla diskusii na forach je viac ako zrejme, ze pre BFU v dnesnej dobe nie je problem si stiahnut/zohnat instalacne CD distribucie ako napr. Ubuntu, a nainstalovat to. Takze pristupnost pre BFU je velka, s tym by som sa neohanal. Faktom je, ze ako povedali uz diskutujuci vyssie, pouzitie Linuxu ako routera dava urcite vacsi vyznam ako Windows ako routera. Z tychto dvoch dovodov by som rohodne povazoval aspon zmienku o Linuxe, resp. porovnanie vyhod pouzitia Linuxu pred Windows, ako velmi ziaduce a v clanku chybajuce. Nakoniec, co sa tyka samotneho popisu sprevadzkovania pod Linuxom, problem mnohych ditribucii sa da riesit tiez, len treba chciet - bud by ste si vybrali jednu distribuciu, v sucasnosti BFU najpouzivanejsiu (v sucasnosti zrejme Ubuntu alebo SUSE - toto by ma potesilo, pretoze priznam sa, ze sam nepoznam GUI rozhrania tychto distribucii urcene na routovanie), alebo by ste popisali sprevadzkovanie nezavisle od distribucie.
Takto sa mi Vas postoj javi ako velmi alibisticky.

No router udelat na linuxu klikajici je z blata do louze. Router jde udelat na 486 s 8mb ram a 200mb diskem, staci nakonfigurovat pomoci ifconfig sitovky a pak pomoci route add udelat doutovaci tabulku a je to, jenze je treba udelat jeste pravidla firewallu a preklad adres pomoci iptables postrouting a masquerade, coz je slozitejsi cast, ktera je na 5 dilu jen sama o sobe, takze pokud ma nekdo choutky staver router tak na zive.cz je navod na Win a na root.cz ci abclinuxu.cz je pro linux. Ono to chce jencist a vzdelavat se. Klikatko neni ono, clovek ani poradne neci co dela jake prikazy vykonava

Skutečně je nastavení překladu adres tak složité? Mně stačilo zapsat jedno pravidlo to tabulky postrouting a fungovalo to.
iptables -t nat -A POSTROUTING -o eth0 -j MASQUERADE

Jinak souhlasím s tím, že nastavovat síť klikáním je neuvěřitelná zbytečnost. Pomocí přikazového řádku je to rychlejší a pohodlnější. Navíc není problém napsat script, který základní funkční nastavení pro domácí router udělá automaticky.

Pokud znate jeden prikaz, myslite si, ze uz mate z Linuxu router? Proc pak vznikaji specializovane distribuce pro stavbu routeru, i specializovany sw (Shorewall, atd)? Ano, ten prikaz Vam umozni nejzakladnejsi routovani, ale je to skutecne jen zaklad... Urcite bych zacatecnika neucil, jak predelat bezny Linux na router.

Tento serial je miren na nezkusene uzivatele, kteri umi klikat ve Windows a tak bych jim zivot Linuxem nekomplikoval. Pokud casem zjisti, ze Windows maji sve limity ktere nedokazi prekonat, najdou si Linux sami. Nebudete tomu verit, ale na routeru mam IPcop a presto tvrdim, neplette zacatecnikum hlavu Linuxem...

Pokud mate zajem, tady mate nekolik odkazu pro samostudium:

http://www.smoothwall.org
http://www.ipcop.org
http://www.clarkconnect.com
http://m0n0.ch/wall

A taky vysla hromada clanku na specializovanych serverech...

Mozna si pro zacatek budete chtit nainstalovat VMware player, pro nej existuji nektere Linux routery uz nachystane.
http://www.vmware.com/products/free_virtualization.html

Příkazů znám víc a z Linuxu router mám. Specializované distribuce stejně tak specializovaný software nejsou třeba, neboť routuje přímo jádro Linuxu. Příkazem uvedeným v minulém příspěvku jsem nevytvořil router, ale přidal podporu NAT do routeru. Mimochodem, ne každý router musí mít NAT.

Tři kroky, jak zprovoznit router s NAT v Linuxu:
1. Nastavit síťové karty. Většina distribucí podle toho sama vytvoří routovací tabulku.
2. Povolit forwardování packetů: echo 1 > /proc/sys/net/ipv4/ip_forward
3. Vytvořit NAT (maškarádu): iptables -t nat -A POSTROUTING -o eth0 -j MASQUERADE

Voilà mám z Linuxu router. Osobně bych přidal ještě pravidlo do firewallu, aby byla povolena jen ta spojení, které byla otevřena z domácí sítě.

Udělat z Linuxu router je vskutku velmi snadné a lze na to použít téměř jakoukoliv distribuci, třeba openSUSE nebo Gentoo. Je proto škoda, že Linux v seriálu zamlčujete, podle mě je totiž nastavení Linuxu mnohem snazší než nastavení Windows.

Příkazů znám víc a z Linuxu router mám. Specializované distribuce stejně tak specializovaný software nejsou třeba, neboť routuje přímo jádro Linuxu. Příkazem uvedeným v minulém příspěvku jsem nevytvořil router, ale přidal podporu NAT do routeru. Mimochodem, ne každý router musí mít NAT.

Tři kroky, jak zprovoznit router s NAT v Linuxu:
1. Nastavit síťové karty. Většina distribucí podle toho sama vytvoří routovací tabulku.
2. Povolit forwardování packetů: echo 1 > /proc/sys/net/ipv4/ip_forward
3. Vytvořit NAT (maškarádu): iptables -t nat -A POSTROUTING -o eth0 -j MASQUERADE

Voilà mám z Linuxu router. Osobně bych přidal ještě pravidlo do firewallu, aby byla povolena jen ta spojení, které byla otevřena z domácí sítě.

Udělat z Linuxu router je vskutku velmi snadné a lze na to použít téměř jakoukoliv distribuci, třeba openSUSE nebo Gentoo. Je proto škoda, že Linux v seriálu zamlčujete, podle mě je totiž nastavení Linuxu mnohem snazší než nastavení Windows.

no a ještě squid a blokování některých portů

Příkazů znám víc a z Linuxu router mám. Specializované distribuce stejně tak specializovaný software nejsou třeba, neboť routuje přímo jádro Linuxu. Příkazem uvedeným v minulém příspěvku jsem nevytvořil router, ale přidal podporu NAT do routeru. Mimochodem, ne každý router musí mít NAT.

Tři kroky, jak zprovoznit router s NAT v Linuxu:
1. Nastavit síťové karty. Většina distribucí podle toho sama vytvoří routovací tabulku.
2. Povolit forwardování packetů: echo 1 > /proc/sys/net/ipv4/ip_forward
3. Vytvořit NAT (maškarádu): iptables -t nat -A POSTROUTING -o eth0 -j MASQUERADE

Voilà mám z Linuxu router. Osobně bych přidal ještě pravidlo do firewallu, aby byla povolena jen ta spojení, které byla otevřena z domácí sítě.

Udělat z Linuxu router je vskutku velmi snadné a lze na to použít téměř jakoukoliv distribuci, třeba openSUSE nebo Gentoo. Je proto škoda, že Linux v seriálu zamlčujete, podle mě je totiž nastavení Linuxu mnohem snazší než nastavení Windows.

Jeste bych pridal treba povoleni SSH, jinak dobre distri je slackware 9 vleze na minimum a nema naroky a splni svuj ucel taky 100%

tych veci na povolenie v netfiltri je viac... nastavenie default policy minimalne INPUT chainu na DROP, povolenie stavov.
Inak rovnako posluzi akakolvek distro - aj mandrake/mandriva - minimalna instalacia sa zmesti na maly flashdisk a s raz nakonfigurovanym urpmi je upgrade/instalacia novych veci easy

No neni tak slozite to samo ze ne, ale pokud nekomu napises toto tak kuka jako suva z nudli jinak pokud mas static IP tak stasi --snat IP ale slozitejsi je pak pro laiky nahonfigurovat v prikaz radce iptables. Ja taky na tom jedu precetl sem si clanek vyzkousel a jelo. Ono je to dlouhe pro toho kdo to nevidel a chce pochopit co a jak a proc. Jinak firewally typu shorewall neuznavam. neni nad IPTABLES -P INPUT DROP atd. Ale to laik a BFU, kteri staveji sit nepotrebuji

Shorewall není vlastně žádný firewall. Je to jen nadstavba nad IPTABLES zjednodušující některé konstrukce.