V rámci Invexu probíhá celá řada doprovodných akcí. Jednou z nich byl i kulatý stůl na téma zpravodajství v krizových situacích. Zástupci významných českých zpravodajských serverů zde sdělovali své zkušenosti se zpravodajstvím v momentech, které zpravidla nenastávají každý týden - v krizových momentech jako byly například loňské záplavy či předloňské události 11. září.
V těchto situacích celá řada zpravodajských serverů přijala zvláštní režim a přinášela zpravodajství soustředěné pouze na aktuální mimořádnou událost.
Hlavní starost - aby to vydržel hardware
Jak jsme se mohli přesvědčit ve výjimečných situacích z nedávné doby, technické zázemí českých zpravodajských webů není na nejlepší úrovni - ve chvílích mimořádné události, kdy počet čtenářů dosahoval násobků průměru, docházelo k pádům řady serverů a mnohé z nich nakonec musely přejít na nouzový režim, který se vyznačoval pouze textovým zpravodajstvím, absencí grafiky i reklam - každý ušetřený bajt a dotaz v databázi se hodil.
Podle účastníků diskuse je současná situace řádově lepší. Například server iDnes je v tuto chvíli dimenzován zhruba na trojnásobek běžného provozu a měl by tak zvládat i ty nejvíce vypjaté okamžiky v průběhu dne.
Server Hospodářských novin (ihned.cz) považuje 100% fungující technické zázemí za jeden ze stěžejních prvků vydávání internetových novin. Podobný názor zastávají i techničtí správci Českých novin ze stáje ČTK. Ihned.cz navíc funguje na dvou serverech, přičemž další posílení je operativně připraveno v záloze.
Server Novinky.cz je relativně mladý projekt - ve své současné podobě jej známe teprve od ledna letošního roku a letos se zatím, díky bohu, příliš závažných událostí nestalo. Novinky tak ještě neměly možnost otestovat se při skutečné zátěži. Podle vyjádření šéfredaktora serveru činí průměrná návštěvnost cca 130 tisíc návštěvníků, vyzkoušeným maximem bylo 190 tisíc, kdy server ještě stále bez problémů stíhal.
Krizové zpravodajství - naše hlavní starost
Přístup ke krizovému zpravodajství je u každého serveru také odlišný. České noviny si i v těchto výjimečných situacích zachovávají "tvář" a spoléhají se na agenturní zpravodajství mateřské ČTK. Nevysílají tedy do terénu reportéry, aby z první ruky informovali čtenáře prostřednictvím článků i tzv. průběžně updatovaného zpravodajství, kterým se proslavil především server iDnes.
Ve chvílích, kdy je v důsledku technických kapacit zpravodajství omezeno na monitorování aktuální mimořádné události, stanou se redaktoři z dalších rubrik nadbytečnými a je možné je využít pro pořizování zpravodajství souvisejícího s mimořádnou událostí - pro příklady nemusíme chodit daleko - stačí vzpomenout na zasedání NATO, povodně nebo zasedání Mezinárodního měnového fondu v roce 2000.
Jak předat zprávu z terénu
Představa o digitálním novináři, který má v jedné ruce digitální fotoaparát, v druhé notebook, v náprsní kapse PDA a v kapse u kalhot diktafon, je podle zástupců zpravodajských serverů mylná. Podle vyjádření pana Stejskala z Českých novin je zkušenost taková, že čím více technických prostředků musí redaktor ovládat, tím nižší kvalitu má jeho primární výstup, tedy článek.
Rozdílný přístup mají jednotlivé redakce i k používání přenosu obrazového materiálu pomocí MMS. Zatímco České noviny a ihned.cz jsou proti používání fotografických materiálů zasílaných pomocí MMS kvůli jejich nižší kvalitě, iDnes nižší kvalita nevadí a například pro malé ilustrační fotografie tyto materiály bez skrupulí využije.
Nezapomínejme na to nejdůležitější - přenos samotné informace. I ten probíhá několika způsoby - od předávání zpráv klasickou ústní - telefonickou cestou přes posílání SMS až po využívání modernějších způsobů komunikace, které spočívají ve využití PDA a posílání e-mailů.
Bohužel, v průběhu kulatého stolu nezazněly odpovědi na další zajímavé otázky, které se krizového a online zpravodajství bezprostředně dotýkají. Jistě zajímavou analýzu na téma objektivnost online zpravodajství z terénu také ještě nikdo nepřipravil. Lze totiž logicky počítat s tím, že zpravodaj v terénu, často se pohybující spolu s masou lidí, daleko snáze přejímá jejich názory a jimi dodávané údaje - je pod vlivem davu.
Za těchto podmínek už záleží prakticky pouze na síle jeho vůle, zda bude čtenářům zprostředkovávat informace davu nebo svůj vlastní pohled na danou situaci. Vytvoření si vlastního názoru za takového stavu není snadné. I rádoby objektivní redaktor čerpá z toho, co vidí = informace čerpá ze stejných podkladů jako dav. V praxi se tedy spíše setkáváme s tím, že objektivní novinář v davu = "objektivní" novinář v davu, což znamená především to, že redaktor, mající k dispozici stejné informace jako dav, se snaží o střízlivý pohled na věc - tu a tam zmírní výrok či uhladí některý údaj. Příklad? Dav se vrhl proti výloze restaurace McDonald vs. Několik jedinců vrhlo kameny na výlohu restaurace McDonald. Stovky odborářů pochodovaly vs. Zhruba 100 až 200 odborářů se sešlo.
Čeština je jazyk bohatý a jak je vidět, kvalitní práce s ním je velmi důležitá pro zachování pravdivého obsahu a smyslu samotného sdělení. Zpravodajství v krizových situacích není věc nová, online zpravodajství nové je. Bude zajímavé sledovat, jak se tento fenomén moderní žurnalistiky rozšíří a vyvine. Je možné, že postupem času pojde z důvodu nezájmu čtenářů, kterým bude vadit nízká objektivita takto produkovaných informací. Na druhou stranu - ani to nemusí být pravda a online zpravodajství se vyvine v obor, ve kterém budou vynikat novináři - online specialisté.
