Zkušenosti z praxe: jak moc bolí přechod z Chromu na Operu

  • Opera se stala progresivním prohlížečem s mnoha příjemnými vlastnostmi
  • Zkusil jsem jí nahradit Chrome na pozici primárního prohlížeče
  • Přechod byl velmi snadný, některé funkce ale chybí
Zkušenosti z praxe: jak moc bolí přechod z Chromu na Operu

Chrome je zdaleka nejoblíbenějším prohlížečem dneška – v globálních statistikách u něj najdeme podíl přes 56 % (Netmarketshare), mezi tuzemskými surfaři je to potom 28 % (Rankings). Od roku 2009 jsem jej jako primární prohlížeč používal také a nutno říct, že po většinu času bez větších problémů. V poslední době se jich ale objevilo několik, které byly jednou z příčin, proč vyzkoušet konkurenci v podobě alternativního prohlížeče. Tím se nakonec stala Opera.

Mezi potíže Chromu můžu zařadit nepříliš efektní správu operační paměti či pády integrovaného flashe objevující se v některých vydáních mající za následek vytuhnutí všech otevřených panelů.

Více než tyto technické zádrhely však byl přechod ke konkurenci důsledkem pouhé zvědavosti. Do Opery totiž po restartu vývoje a částečné chromizaci začaly přibývat zajímavé funkce, které mě zkrátka lákaly. Do úvahy připadal i prohlížeč Vivaldi, který vzešel z dřívějšího týmu právě Opery. Tam ale uživatelé narazí na překážku v podobě neexistující vestavěné synchronizace mezi zařízeními, bez které se neobejdu.

Přenos dat do Opery

Podobně jako většina dalších prohlížečů nabízí Opera snadný import dat z ostatních prohlížečů. V mém případě jsem tedy přenášel údaje z Chromu, což proběhlo bez jakýchkoliv problémů. Ostatně jednalo se pouze o záložky a historii, synchronizaci hesel nenechávám na prohlížeči, ale externím správci hesel. Ani s nimi by však nebyl problém, jejich případné korektní přenesení lze ihned zkontrolovat v nastavení a správci hesel.

Klepněte pro větší obrázek
Přenos nastavení proběhne prakticky na jedno kliknutí, potom stačí pouze ručně roztřídit záložky a přetahat je na lištu záložek

Jediným zdržením tak bylo rozmístění záložek do složek a na lištu pod adresní řádek. Importované záložky se totiž všechny nakopírují do jedné složky, odkud jsou třeba ručně roztřídit.

Další úpravou potom bylo nastavení vlastního vyhledávání pro Živě, kde z různých důvodů nevyužívám jen tradiční hledání poháněné Googlem (najdete vpravo nahoře), ale i náš vlastní původní vyhledávač. Opera nabízí podobně jako Chrome velmi jednoduchou tvorbu vlastního vyhledávání, kdy lze nahradit argumenty zasílané v rámci adresy metodou GET i skrytě jako POST.

Klepněte pro větší obrázek
Tvorba rychlého vyhledávání z adresního řádku. Tuhle funkci umí i Chrome, i když v ořezané podobě

Vyhledávaný řetězec stačí nahradit zástupným %s a zvolit klíčové slovo (či písmeno), kterým Opeře řeknete, že nechcete hledat ve výchozím vyhledávači. Do adresního řádku mi tedy stačí napsat například ž Microsoft a Opera ví, že má vyhledávat na Živě slovo Microsoft.

A nakonec přijde na řadu změna nastavení, které se v Opeře mírně liší od Chromu. Tím je například skrývání části adresy ve výchozím stavu. Opera v něm zobrazuje pouze samotnou doménu druhého a prvního řádu a vše za nimi skryje. To mě nevyhovuje, nicméně v konfiguraci lze tuto možnost jednoduše deaktivovat.

Témata článku: Google, Prohlížeče, Chrome, VPN, Opera, Doplňky do prohlížeče, Vykreslovací jádro, Řetězec, Desktopový Chrome, Prohlížeč, Neon, Hangouts, Ostatní prohlížeče, Horní okno, Vyhledávací pole, Vestavěná čtečka, Běžná praxe, Chrom, Google Hangouts, Běžný web, Adresní řádek, Rankings, NetMarketShare, Horní část, Horní okraj

Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Zachraňte nefunkční Windows

Jak nakupovat a prodávat kryptoměny

Otestovali jsme konvertibilní notebooky

Velký test 14 herních myší