Opera jako primární prohlížeč
Operu používám jako primární prohlížeč necelé tři týdny a to bez větších obtíží. Nejvíc mě zajímalo fungování na pomalejším notebooku, kde jsou k dispozici základní 4 GB operační paměti. A tady má před Chromem Opera jednoznačně navrch i po optimalizacích, které v prohlížeči Googlu proběhly v posledních verzích. Při rychlém testu, kdy bylo otevřeno 10 karet včetně přehrávání videa na Youtube a Twitchi využíval Chrome 1,8 GB operační paměti, u Opery to potom bylo 1,1 GB. U slabších strojů to tedy může být znát.
Rychlý test s otevřením stejného počtu panelů při totožné konfiguraci prohlížeče. Opera si z operační paměti ukousne menší část
Pokud některou z funkcí Chromu postrádám u Opery, pak je to rychlé hledání pomocí klávesy Tab. V případě, kdy Chrome detekuje na stránce vyhledávací pole, uloží jej jako vyhledávač a následně stačí zadat do adresního řádku jen část adresy, stisknout Tab, zadat hledané slovo a Chrome vás rovnou přesměruje na výsledky vyhledávání. V Opeře to, pokud jsem nic nepřehlédnul, možné není.
Mírně potom chybí také synchronizace mezi desktopovým Chromem a Safari v iOS, který lze i na Windows řešit pomocí klienta pro iCloud.
I přesto se mi s Operou aktuálně pracuje lépe než s Chromem a zůstane tak primárním prohlížečem. To rozhodně nemohlo platit ještě před několika lety, kdy Opera využívala vlastní vykreslovací jádro a často měla problém s korektním zobrazením webového obsahu. Na tyto potíže, které z Opery dělaly prohlížeč pro oddané fanoušky zde již nenarazíme, a tak může Opera plně konkurovat rozšířenějším kolegům. Ve statistikách se to sice asi neprojeví, ale to už není otázka funkčnosti a možností prohlížeče, nýbrž marketingu.