Nepřipravené aplikace
Windows 10 je na 4K připraven poměrně dobře a předchozí výtky můžeme onálepkovat jako drobnosti. Horší je to však v případě externích aplikací, v jejichž společnosti tráví uživatel větší množství času než v samotném systému. Zde potom bude záležet na konkrétní aplikaci a na tom, jak jsou její vývojáři agilní a zda rozhraní do vysokých rozlišení již přepracovali. Já zde tedy můžu zmínit aplikace, které běžně využívám a narazil jsem u nich na neoptimalizované rozhraní.
První z nich je Zoner Photo Studio 16, v němž se ikony nástrojů smrsknou do velmi titěrných rozměrů. A to do úrovně, kdy je dvojice ikon velká přibližně jako kurzor na obrazovce. To znamená, že se potom uživatel trefuje na dvoumilimetrovou ikonu – a to doslova.
Jen pro uživatele s dobrým zrakem - ikony v ZPS 16 mají výšku dvou milimetrů
Mezi dalšími aplikacemi, které nejsou připraveny pro 4K najdeme i zástupce Microsoftu - a sice komunikátor Skype. Jeho součástí je i malý widget, který se zobrazuje v případě aktivního hovoru a ukazuje čas konverzace a tlačítko pro její ukončení. Pokud jej však z menšího monitoru náhodou přetáhnete na 4K monitor, ignoruje jakékoliv škálování a zobrazuje se striktně 1:1.To znamená, že lze zobrazený text přečíst jen stěží, protože ani v běžném stavu není nijak obří.
Pokud bych však měl zvolit aplikaci, která se při přepnutí do 4K stala naprosto odpudivou, pak to bude iTunes, které běžně využívám pro přehrávání hudby z Apple Music. Pro Ultra HD není připravené rozhraní, texty a jedinými ostrými prvky jsou přebaly hudebních alb, které jsou připraveny pro Retina displeje na Macboocích. Právě u Applu, který stál u rozšíření vysokého rozlišení na smartphonech, tabletech i počítačích je to ostudné.
Takto vypadá síť Connect v iTunes. Optimalizace pro 4K očividně neproběhla
Vybral jsem pouze trojici běžných aplikací, které budou častou součástí počítačů. Jistě najdeme desítky či stovky aplikací s užším zaměřením, kde problémy se 4K nastanou. Na druhou stranu je třeba říct, že žádné zásadní potíže nenastaly při procházení webu. Prohlížečům vadila snad jen formulářová pole, u nichž často mizí ohraničení nastavené pravděpodobně na hodnotu jednoho pixelu.
Bez pořádného železa to nepůjde
Neostré texty, malé ikony a rozmazané nabídky jsou softwarovými záležitostmi, které může jednoduše vyřešit aktualizace systému nebo konkrétní aplikace. Hlavní překážkou pro většinu uživatelů však budou hardwarové nároky, které se u čtyřnásobného počtu pixelů ve srovnání s Full HD logicky značně zvýšily.
Jen na zkoušku jsem monitor Asus PG27AQ připojil ke starší sestavě se čtyřjádrovým procesorem AMD Phenom II X4 955 a grafickou kartou Nvidia GTX 760. Aby byla sestava vytížena na maximum, nemusel jsem pouštět benchmarky ani hry. Stačilo zkrátka zamířit na Youtube a tam otevřít libovolné video v rozlišení 3 840 × 2 160. To se spolehlivě postaralo o vytížení procesoru na 100 % a ani při této zátěži nebyla sestava schopná video přehrát plynule.
I takto může dopadnout pouhé přehrávání videa z Youtube. Čtyřjádrový procesor Phenom X4 955 si se 4K videem neporadí
Ve starších hrách, kde se ke slovu dostane především grafická karta byla situace o něco lepší – v legendární RTS Company of Heroes se snímkovací frekvence držela kolem 30-40 FPS i při vyšším nastavení a jen při náročnějších scénách padala k 20 FPS, kde se již o plynulé hraní nejedná.
O moderních hrách však nemůže být ani řeč. GTX 760 si s novými hrami poradí kolem středních detailů na Full HD bez problémů kolem 40 FPS a to včetně náročného GTA 5. Po přepnutí do 4K však přestane stačit 2GB paměť i výkon GPU a z her se tak stává slideshow.
Jako hlavní stroj jsem tedy při testování využíval sestavu s procesorem Intel Core i7-6700K, 32 GB operační paměti a grafickou kartou GTX 1070. A právě zmíněná grafika se dá považovat za minimum toho, co pro 4K pořídit v případě, že se má jednat o herní sestavu. Jako nejtěžší zkouška se opět ukázalo GTA 5, které při maximálních detailech a druhou nejvyšší úrovní vyhlazování hran běželo kolem 45 FPS. Až nejkvalitnější vyhlazování srazilo frekvence snímků na hodnoty kolem 15 FPS.
Grafika GTX 1070 je minimem pro hraní ve Full HD bez větších kompromisů. Pod 50 FPS se dostanete pouze při nastavení maximálního vyhlazování. My jsme testovali verzi Gaming X od MSI
Většina aktuálních her potom běžela i na maximální detaily plynule a stropem většinou byl zámek na 60 FPS, kde končí obnovovací frekvence monitoru. Za ekvivalentní karty, které aktuálně budou stačit i na hraní ve 4K můžeme považovat GTX 980 Ti v případě Nvidie nebo R9 Fury u AMD. S trochou ořezávání herních detailů by neměl být problém si zahrát na GTX 980 nebo Radeonu R9 390X, tam už ale chybí potenciál do budoucna a s novějšími hrami bude vzrůstat potřeba upgradu.
Hlavní požadavky pro 4K? Dobré oči a peníze
Z toho tedy vyplývá, že 4K není zrovna levný špás. Monitory se sice dají pořídit za rozumné částky, nicméně problém nastane, pokud je potřeba i upgrade počítače. V případě nákupu nového stroje se bude jednat minimálně o částku třiceti tisíc korun.
I uživatelé, kteří dostatečně výkonným strojem disponují, se však budou muset smířit s ústupky, které vyplynou především z nepřipravených aplikací a zčásti také samotných Windows 10. Na druhou stranu, vysoké rozlišení displeje je velmi návykové a jakékoliv následující setkání s Full HD monitorem je malým šokem následovaný otázkou „jak jsem to mohl používat“.
Vysoké rozlišení také může pro mnohé uživatele znamenat zrušení dvou a vícemonitorové konfigurace. V případě vyšších úhlopříček nad 30 palců lze pohodlně používat nejnižší úroveň škálování nebo dokonce žádné a získat tím dostatek prostoru pro otevření více oken.