Zkušenosti s repasovanými monitory

Monitory, na rozdíl od zbytku klasických součástek tvořících PC, morálně zastarávají mnohem pomaleji. Díky tomu se dají obstojně využít i starší modely. Na druhou stranu většina zdravotních potíží způsobených počítači pramení právě z nekvalitních monitorů.

Počítač, to není jen ono pověstné Lego představované změtí komponent uvnitř plechové skříně. Jednou z nejdůležitějších součástek jakékoliv fungující sestavy je dostatečně kvalitní a použitelný monitor. I přes rozmach levných LCD panelů který můžeme pozorovat v poslední době je stále nejobvyklejším zobrazovacím prostředkem klasický CRT, tedy „baňkový“ monitor, vynález starý již století.

Hlavní předností klasické obrazovky vůči plochým panelům z tekutých krystalů je pořizovací cena. Nový monitor s úhlopříčkou obrazovky 17 palců lze pořídit v relaci od pěti tisíc korun výše, záleží na značce, kvalitě a provedení. O to více pak láká možnost koupit si jej s výraznou slevou z počítačového bazaru či od jednotlivců nebo firem.

Monitory, na rozdíl od zbytku klasických součástek tvořících PC, totiž morálně zastarávají mnohem pomaleji. Záleží více či méně na úhlopříčce obrazovky a paletě rozlišení a obnovovacích frekvencí, které je ten který exemplář schopen zvládnout. Právě tyto hodnoty se posledních několik let nemění ani zdaleka tak hekticky, jako frekvence procesorů či velikosti a typy pamětí. Mimo jiné i proto je kus vyrobený někdy v roce 1998 stále velmi dobře použitelný a pokud se nepodíváte na výrobní štítek, ani jeho letitost při běžném provozu nepoznáte. Všechno má však svá ale.

Co to vydrží?

U klasického televizoru založeného na tranzistorové technologii je udávaná životnost přibližně dvacet let běžného provozu. To znamená deset až patnáct nepřetržitého. Počítačový monitor, byť je založený na stejném zobrazovacím principu se ale od televizoru liší způsobem použití. Již několik let starý kus, který byl používán nonstop pro provoz jedné či dvou stále stejných aplikací bez spořiče obrazovky nese na svém stínítku nesmazatelné obrazce a stává se tím pádem nepoužitelným. Obrazovka jako taková navíc trpí, čím vyšší je použité rozlišení tím více. U analogových monitorů (v bazarech na ně narazíme dnes již minimálně) navíc dochází k opotřebení ovládacích potenciometrů, deformaci geometrie obrazu, a především k zmagnetizování stínítka. Ranné digitální kusy mohou trpět poruchami elektroniky, mohou zapomínat svá nastavení (což je velmi nepříjemné) a poměrně častou, obzvláště nepříjemnou vadou je u nich vadná korekce černé barvy. Prakticky se to projevuje i na poměrně mladých kusech některých značek (TUV, Packard-Bell) tak, že nelze ani s minimální jasností a s korekcí Gamma dosáhnout černé barvy. Stínítko zůstává šedé. To možná nevadí při běžné kancelářské práci, avšak už hodně při hraní her nebo sledování filmů.

Veteráni…

To vše ale zdaleka neznamená, že několik let starý a používaný monitor nemůže vykonávat svou službu ještě dál pro dalšího majitele. Například sedmnáctipalcový Taxan Ergovision 740TCO, rok výroby 1997 dokáže dnes bez problémů zobrazit rozlišení 1152x864 při 32 bitové kvalitě barev a 85Hz obnovovací frekvence (77KHz vertikálně). To je nejen naprosto dostačující pro běžnou práci a většinu her (100Hz při 1024x768), ale spolu s digitálním ovládáním a zabudovanou funkcí Degauss (odmagnetizování stínítka) také pro téměř jakékoliv domácí nebo kancelářské použití. Vše při ceně za starší zařízení a půlroční garanci bazaru velmi málo přes tři tisíce korun.

Také jiné kousky lákají k nákupu. Sedmnáctipalcové monitory značky Nokia z let 1998-99 sice trpí při vyšších rozlišeních slabou ostrostí obrazu, při klasických 1024x768 je ale vše v pořádku. Možná snad vadí poněkud zmatené ovládání, to však nepoužijete příliš často. Zámořské kousky, již zmiňované značky Packard-Bell, konkrétně monitory s úhlopříčkou obrazovky 15’ zase trpí problémy s nastavením černé. Jejich multimediální výbava (stereo reproduktory plus basový reproduktor s korekčním obvodem a mikrofon) a dosahovaná frekvence 85-100Hz při 800x600 a cena cca 2000Kč z nich však činí téměř perfektní společníky leckteré sekretářky. Výběr je, pokud k němu připočítáme i velmi kvalitní kusy monitorů Fujitsu-Siemens nebo EIZO prostě bohatý.

Koupit?

Monitor vydrží hodně, přesto to není přístroj na věčné časy. Měl by přežít, přinejmenším morálně počítač ke kterému je připojen. S novým PC je logické koupit i nový monitor, pokud si ale skládáte svůj stroj sami má smysl uvažovat o repasovaném kusu. Většina českých bazarů je schopna nabídnout funkční monitory za cenu o minimálně několik tisíc korun nižší než je hodnota srovnatelných nových modelů. Žel bohu, kvalitní konstrukci a solidní stav elektroniky nelze poznat podle vyčištěného šasí nebo podle bohatého OSD. Skryté vady, hlavně nedostatky obrazovky – baňky se mohou projevit až po několika týdnech nebo měsících. Monitorům, hlavně pokud jsou uvnitř zaprášeny také škodí doprava. Otřesy, nárazy, prudká změna teploty (v zimě je v místnosti o několik desítek stupňů více než v nevytopeném autě). To vše přispívá spolu s napěťovými rázy při zapnutí k postupnému zničení elektroniky a hlavně obrazovek. A je třeba si být vědomit, že právě takovéto negativní vlivy musel repasovaný monitor, narozdíl od nového absolvovat již mnohokrát. I tak ale může fungovat ještě několik let k naprosté spokojenosti. Výběr je tedy na vás.

Určitě si přečtěte

Články odjinud