Živý rozhovor: s Michalem Švecem o SUSE Linuxu (druhý díl)

Na vaše otázky k SUSE Linuxu odpovídal Michal Švec, Director Research & Development ve společnosti SUSE LINUX, s.r.o. Michal Švec je v prostředí otevřeného software aktivně činný přes deset let. Začínal jako programátor, v minulosti měl na starosti vedení týmu v ČR vyvíjejícího konfigurační a instalační systém YaST.

V tomto článku najdete otázky a odpovědi týkající se tématu rozhovoru. Některé dotazy a odpovědi jsme kvůli přehlednosti zkrátili, jiné rozdělili do více částí. Některé otázky se opakovaly a v takových případech byly zpravidla zodpovězeny jen jednou. Originální verzi rozhovoru najdete na této stránce.

Odpovědi na otázky čtenářů Živě.cz

Michal Švec: Každá distribuce má svoje výhody, nejlepší asi bude zkusit si všechny (například pomocí Live verze spouštěné z CD/DVD) a poté se rozhodnout.

Poskytuje Novell slevy na SUSE Linux Enterprise produkty pro VŠ? (20070513)

Michal Švec: Tohle je spíš otázka na obchodní zástupce Novellu, nicméně slevy opravdu existují. Nějaké informace najdete na stránkách novell.cz.

Myslíte si, že SUSE může být tak rychlé a stabilní jako např. Gentoo, které se kompiluje celé? (Pavel Novák)

Michal Švec: Co se týče rychlosti, tak pokud si něco kompilujete a optimalizujete sám, tak je to samozřejmě lepší a rychlejší (řekněme pokud víte, co děláte). Je otázkou, jestli rychlostní rozdíl je tak významný, aby si toho uživatelé všimli a aby to stálo za hodiny/dny/týdny čekání. Co se týče stability, tak mi přijde, že to je spíše naopak – pokud základní komponenty kompilujete pokaždé s jinými parametry, spíše to může mít špatný vliv na vzájemnou interakci knihoven i aplikací. Nicméně, každý uživatel má jiné nároky, takže se to těžko posuzuje.

Existuje v OpenSUSE nějaká zálohovací aplikace? (Vláďa)

Michal Švec: Na zálohování se dá použít modul YaSTu „Záloha systému“, kde můžete specifikovat co, jak a kdy se má zálohovat. Automatická podpora pro Recovery Points není, ideální je použít zálohu systému a poté případné obnovení ze zálohy. Pro vypalování existuje program jménem K3B, který je alespoň podle hodnocení uživatelů hodně dobrý.

Na základě této stránky se chci zeptat, jestli to tedy znamená, že se OpenSUSE vůbec neaktualizuje? (Martin)

Michal Švec: Opravy bezpečnostních chyb a závažných problémů jsou pro OpenSUSE samozřejmě zveřejňovány co nejdříve po jejich objevení, a to po dobu zhruba dvou dalších verzí OpenSUSE.

Je možné v OpenSUSE spustit programy jako jsou Corel Draw, Adobe Photoshop, PageMaker, InDesign, atd., aby běhaly srovnatelně jako na stejném počítači s Windows? A jak je to s podporou DOSovských programů? (Laik)

Michal Švec: Zmiňované programy nemají nativní verzi pro Linux, měly by nicméně fungovat přes „emulaci“ (Wine, příp. CrossOver), rychlost bude samozřejmě o něco nižší. Doporučuji tlačit na výrobce, aby zmiňované programy pro Linux uvolnili nativně. DOSovské programy jsou na tom celkem dobře, dají se relativně v pohodě pouštět (pomocí DOSemu nebo DOSbox).

Uvažuje SUSE o automatickém generování chyb a následném odeslání reportu vývojářům? V Ubuntu tento nástroj existuje a je to vidět i na odladění celé distribuce. Také by to přineslo přehled o skutečných chybách SUSE Linuxu. (Martin)

Michal Švec: Automatické generování chyb má hlavní nevýhodu v tom, že je potřeba hodně práce na to, aby byly chyby zpracovány a pak samozřejmě také opraveny.

Můj první OS s linuxovým jádrem byl SUSE Linux 9.2 – a až do loňského listopadu. Byl jsem spokojen, ale dohoda Novellu s Microsoftem mne, zapřísáhlého uživatele OSS, natolik vytočila, že po nepřesvědčivém vyjádření vašich nadřízených ke smlouvě s Microsoftem šlo SUSE pryč. Byť procento podobně smýšlejících linuxových uživatelů je asi malé a zisky Novellu to neohrozí, nepřiznáte, že to byl opravdu podpásový úder vývojářům, uživatelům a celé linuxové komunitě? (mates)

Michal Švec: Podpásový úder to podle mě nebyl, překvapivý rozhodně. Vím, že je okolo toho stále hodně emocí, nicméně přes všechna negativa má smlouva i pozitivní důsledky, a to i pro uživatele a komunitu, jak už jsem psal. Například tak, že to umožní Linuxu větší rozšíření mezi velké firmy, což by mohlo přinést lepší ovladače a což by uvítali i běžní uživatelé.

Jde do Linuxu instalovat i software od Microsoftu? Například Office? (Petr)

Michal Švec: Ano, nainstalovat i používat jde, ale asi ne všechen. Konkrétně MS Office ano – pomocí aplikace CrossOver Office.

Nebylo by lepší vydat OpenSUSE 10.3 s hotovým KDE 4 než jenom preview? (Petr)

Michal Švec: Lepší by to bylo, ovšem pokaždé lze najít něco (nějakou novou verzi, opravenou chybu, atd.), kvůli čemu by stálo za to vydání pozdržet. Bohužel by se takhle dalo čekat do nekonečna. Někdy je potřeba rozhodnout a novou verzi vydat.

Některé kapitoly referenční příručky k OpenSUSE 10.2 nebyly dobře zpracovány. Je možné budoucí referenční příručky někde připomínkovat, aby se situace neopakovala? (qwerty)

Michal Švec: Nedostatky v příručkách je nejlepší zadat do bugzilly.

Bude v novém SUSE Linuxu i 3D desktop na XGL Compizu a nebo Berylu, jako je to v novém Ubuntu alebo Mandrake Linuxu? (oso)

Michal Švec: V openSUSE 10.3 3D desktop samozřejmě bude, stejně jako v předchozí verzi. V SUSE Linuxu byl mimochodem daleko dříve, než v jiných distribucích.

Od jakých výrobců notebooků jsou notebooky nejlépe kompatibilní s Linuxem? (Pavel Novák)

Michal Švec: Nejlépe kompatibilní budou asi notebooky IBM/Lenovo, které se nejvíce snaží o podporu zařízení v noteboocích pod Linuxem. Mělo by být i možné objednat notebook s předinstalovaným Linuxem. Ostatní notebooky vesměs fungují (máme tu Dell, HP), občas jsou problémy se specifickými zařízeními, pro které nejsou ovladače. Je dobré si před koupí notebooku zjistit, co v něm přesně je a jak je to podporované.

Co říkáte na Ubuntu? Zkusil jsem ho a je to téměř dokonalá distribuce. (Karel Novak)

Michal Švec: Zkuste SUSE, je to rozhodně také téměř dokonalá distribuce, ne-li lepší.

Jde stejně jako ve Windows připojit a synchronizovat (včetně převodu souborů) mobilní telefony a PDA? (Zdenek Husak)

Michal Švec: Synchronizace Linuxu s mobily jde. Překvapivě ale většinou nezáleží na tom, zda máte Symbian nebo Windows, ale na hardwaru telefonu. Pokud máte problém s nějakým specifickým telefonem, doporučuji zkusit suseportal.cz.

Jaké je procentuální zastoupení SUSE mezi Linuxy na desktopech a na serverech? (Milan Hagan)

Michal Švec: Jak si vede OpenSUSE mezi domácími uživateli se dá zjistit na serveru distrowatch.com. Čísla o zastoupení podnikových řešení SLES/SLED nemám aktuálně k dispozici.

Proč není slovenština na základním DVD kompletní (přeložený je jen YAST) a nachází se až na Add-on CD? (martin.007)

Michal Švec: Na základní DVD OpenSUSE 10.2 se dostaly jen jazyky, které měly v okamžiku vydání více jak 98 procent přeložených SUSE specifických aplikací. Všechny ostatní jazyky byly umístěny na jazykový add-on. Jak na tom je slovenština nyní si můžete překontrolovat na i18n.opensuse.org. U 10.3 se ale dá očekávat, že mimo suchých překladů bude mít svojí váhu i stav překladů KDE a GNOME.

Jak jsou na tom jednotlivé linuxové projekty (myšleno prostředí, programy, utility apod.) s QA a použitelností (usability)? Z mého pohledu jsou to neoddělitelné součásti tvorby software. Řada produktů též připomíná takové to „programátoři pro programátory“. (Pavel Cvrček)

Michal Švec: Každý linuxový projekt má vlastní proces vývoje a záleží jen na jeho vývojářích, jak si svou práci a testování organizují. Betatesting je přirozenou součástí vývojového procesu – přestože QA zachytí hodně problémů, testování uživateli v reálných situacích nahradit jednoduše nejde. Naštěstí někteří uživatelé dají přednost nové verzi programu, i když může potenciálně být problematická, chyby poté nahlásí, a tak pomáhají zvyšovat celkovou kvalitu.

Kolik SUSE zaměstnává invalidních nebo jinak fyzicky postižených lidí? (Jirka J.)

Michal Švec: Aktuálně u nás nikdo se změněnou pracovní schopností nepracuje. Pokud někoho takového znáte a zrovna hledá práci, na našich stránkách suse.cz/jobs jsou uveřejněny volné pozice a můžeme nabídnout i bezbariérové pracoviště.

Zkuste odhadnout, kolik je k dispozici dostupných balíčků pro Suse Linux 10.2? Já mám v jiném distru v současné době v repozitářích k dispozici 22 863 balíčků. Obávám se, že pro SUSE bude tak do 5 000 balíčků. (Martin)

Michal Švec: Na svém notebooku mám aktuálně pouze standardní zdroje a PackMan, a je to zhruba 8 000 balíčků. Takže číslo, které zmiňujete, mi nepřijde nijak extra velké. Kolik je všech dostupných balíčků pro OpenSUSE se dá odhadnout velice těžko, seznam na en.opensuse.org/Additional_YaST_Package_Repositories je každý den delší a delší a navíc v něm nejsou obsaženy projekty z OpenSUSE Build Service.