Živelná 90. léta se nezopakují. Prohlížeče našly funkční podobu, takže jsou všechny stejné

Řadu let se usuzuje, že nejdůležitějším programem v počítači je internetový prohlížeč. Typicky v něm trávíme nejvíc času při práci. Rozmach internetu a webu způsobil, že máme celý svět neustále k dispozici. O to důležitější je, aby brána k tomuto světu byla kvalitní. Jenže v posledních letech, bavíme o vlastně o celém desetiletí, se zdá, že konkurence usnula.

Možná jste si všimli, že všechny prohlížeče vypadají stejně. Aspoň ty největší. Alternativní prohlížeče, které se skutečně snaží o uživatelský zážitek, stále existují, ale nezdá se, že by je širší veřejnost vzala na milost.

Jak jsme se dostali do tohoto bodu? Vadí stejnost prohlížečů něčemu? Jak je pravděpodobné, že se ze zatáčky vyřítí punkový konkurent, který by Chromu dokázal ukousnout aspoň pár procent tržního podílu? Na to se pokusím odpovědět v následujících odstavcích.

Počítačový vědec Tim Berners-Lee, toho času působící v CERNu, odstartoval vývoj webu koncem 80. let. Základní technologie byly světu zpřístupněny v roce 1991 a devadesáté roky se nevyhnutelně nesly ve znamení živelného rozvoje, kdy první prohlížeče teprve definovaly, jak má takový webový prohlížeč vypadat a jaké funkce má nabídnout.

Živelné devadesátky

K prvním patřil Mosaic, který se zrodil začátkem roku 1993 a bývá mu připisováno, že právě on sehrál klíčovou roli v popularizaci webu. Někdy je nesprávně označován za první grafický prohlížeč, ale na tom nesejde. V mnoha pozdějších případech – nejen na poli prohlížečů – jsme viděli, že dobrý produkt se musí umět prodat.