S hledáním mimozemské civilizace pomáhají uživatelé z celého světa už přes 10 let. Nový rozměr v rychlosti hledání přinesly právě distribuované výpočty.
Projekt SETI, jehož zkratka znamená „Search for Extraterrestrial Intelligence“ neboli hledání mimozemské civilizace, byl sice založen dvěma mladými fyziky (Philip Morrison, Giuseppe Cocconi) již před více než 50 lety, ale jeho celosvětový úspěch se začal datovat od roku 1999, kdy byla uvolněna aplikace SETI@home, kterou si mohl stáhnout a používat každý uživatel s počítačem a připojením k internetu.
SETI volí elektromagnetický signál
Pokud se ve vesmíru vyskytuje inteligentní život na takové úrovni, který už zahrnuje výzkum pokročilejší astrofyziky, bude se jistě nějakým způsobem snažit komunikovat s okolním světem mimo svou planetu, nebo bude určitě uměle vytvořené signály vysílat. Po postupném vyřazování nejlepších možností komunikace byl zakladateli projektu SETI zvolen elektromagnetický signál, který se šíří rychlostí světla a dochází u něj k minimálnímu zkreslení.
Dalším důležitým faktorem byla ale také frekvence, na které by taková civilizace vysílala. Vybrán byl kmitočet 1 420 MHz, tedy vyzařovací frekvence vodíku, který patří mezi nejčetnější prvky ve vesmíru. Později byla přidána také frekvence 1 662 MHz, která zastupuje hydroxyl, jež v kombinaci s vodíkem tvoří vodu. O přijímání signálu se stará kromě spousty menších radioteleskopů také největší a nejcitlivější pozemský radioteleskop na světě, který se nachází v observatoři Arecibo ve státě Puerto Rico. Tento slavný teleskop jste mohli spatřit také ve starším filmu Golden Eye s Jamesem Bondem.
Největší pozemský radioteleskop na světě
V signálu se po odstranění velkého šumu hledá známka inteligentního „umělého vysílání“ pomocí nejuniverzálnějšího jazyka ve vesmíru – matematiky. A právě šum z různých vesmírných těles a také z televizního či satelitního vysílání a jeho odfiltrování je jednou z nejnáročnějších věcí pro zpracování, pro které je nutný velký výpočetní výkon. Pomocí speciální aplikace ho od roku 1999 začaly poskytovat počítače z celého světa, které pravidelně dostávaly malé části signálu a po následném zpracování posílaly výsledky zpátky na server.
SETI@home a BOINC
Využití velkého počítačového výkonu, který je pomocí malých serverů ale i obyčejných domácích počítačů k dispozici po celém světě, se ukázalo jako velmi chytrý nápad a projekt SETI@home postupně nabral více než 5 milionů uživatelů, přičemž počítače téměř 300 000 aktivních uživatelů poskytovaly v roce 2009 celkový výkon 769 TFLOPS. Dosud však nebyla nalezena žádná známka mimozemského signálu.
Od roku 2004 je však projekt SETI@home jedním z mnoha možností, jak využít výpočetní výkon vašeho počítače pro vědecké účely. Díky standardizaci v podobě platformy BOINC (Berkeley Open Infrastructure for Network Computing) se postupně objevily desítky různých projektů, které se zabývají různými oblastmi, od astrofyziky, přes matematiku až po biologii nebo výzkum klimatu a počasí.
S příchodem projektu Folding@home pro výzkum rakoviny, který umožnil využít i obrovského výpočetního výkonu grafických čipů, se postupně tato možnost rozšiřovala i do ostatních projektů. Podle poslední zprávy disponuje síť BOINC s 580 000 aktivními počítači výkonem přes 5 PFLOPS (dle statistiky překročil hodnotu 6,3 PFLOPS) a poskytuje tak několikanásobně vyšší výkon, než nejvýkonnější samostatný superpočítač na světě Cray Jaguar v národní laboratoři Oak Ridge s výkonem kolem 1,8 PFLOPS. Dostupný výkon této sítě počítačů je však samozřejmě roztroušen mezi jednotlivé projekty.
S nástupem univerzálnějších grafických čipů, které začínají být kromě výpočtu grafiky postupně určeny i pro nejrůznější náročné výpočty, se můžeme těšit na stále rychleji rostoucí výkon tohoto celosvětového gridu.
Začněte také
Pokud chcete využít výkon svého počítače pro různé projekty, doporučujeme navštívit oficiální stránky českého týmu CNT (Czech National Team), kde naleznete veškeré podrobné informace a návody jak se zapojit. Samotný BOINC klient pro připojení, výpočet a správu jednotlivých projektů, si můžete stáhnout zde. U některých projektů jsou podporovány kromě procesorů také grafické karty od Nvidie i ATI, nutností jsou samozřejmě nejnovější ovladače a v některých případech (například Milkyway@home) podpora double precision (chybí třeba u levného ATI Radeonu HD 5770 a dalších).
