Půvabná, ale přece jen asi slepá cesta technologického vývoje je za vrcholem.
Na rozdíl od mechanik CD-ROM se ZIP nikdy nestal tak jasným standardem v osobních počítačích; standardem, kterým jsou vybavovány skoro všechny počítače. Přes postupné zlevňování ZIPů jejich prodej příliš neroste, a to samozřejmě není moc příjemné pro jejich mateřskou firmu
Iomega, která se bez příjmů z jejich prodeje neobejde.Nyní se ale zdá, že po všech „tučných disketách“, které odkráčely do muzeí ještě dříve než ZIP, vyvstává daleko hrozivější protivník, a tím jsou vypalovačky CD-ROM. Důvodů je hned několik:
- mechanika pro čtení cédéček je dnes na skoro každém počítači (což ZIP mechanika není)
- kapacita je šestinásobná
- cena média CD-R se začíná blížit téměř zanedbatelným číslům; dnes nestojí o moc víc než disketa a ještě půjde dolů
- software pro vypalování už dnes pracuje tak snadno jako kopírování souborů z disku na disk (to byla nepříjemná překážka)
- a co je samozřejmě klíčové, ceny vypalovaček, které ovšem současně slouží i pro přehrávání CD-ROM a navíc i DVD, klesají také podobně prudce.
Nejjednodušší vypalovačky dnes dostanete za pár tisíc korun, ovšem jejich OEM verze (kterou platí výrobci počítačů) je ještě podstatně levnější, ti za ni zaplatí méně než sto dolarů – takže je pro ně výhodné zabudovat vypalovačku jako standardní součást počítače. Vypalovačka je zejména u multimediálních počítačů pro domácnost perfektní argument pro koupi – všichni víme proč, každý teenager „jede“ buď v empéčkách nebo ve warezu, nejlépe v obojím. Za tyto nízké ceny se dostanou vypalovačky s pouze dvojnásobnou rychlostí zápisu, což trošku vadí, „kopírování“ vypálením je pomalé; očekává se ovšem, že velmi rychle se objeví vypalovačky s čtyřnásobnou rychlostí zápisu, 24x čtením rovněž s takto nízkými cenami. Už v loňském roce se vypalovaček prodalo zhruba tolik jako mechanik pro Zipy (šest milionů externích vs. 9,5 mil. ZIPů), ale poměr se rychle naklání ve prospěch vypalovacích mechanik. Uživatelé mají dnes možnost si vybrat mezi obvyklým nepřepisovatelným diskem (s cenou okolo třiceti korun za kus) a mezi diskem přepisovatelným s cenou zatím deseti- až dvacetinásobnou.CD má oproti ZIPu obrovskou výhodu ve své standardnosti a vlastně multifunkčnosti. ZIP je jen médium přenosné, nikoli archivní; na magnetické médium dnes nebude nikdo soudný zálohovat. Zvyknout si i na nepřepisovatelný CD jako na výměnné médium (tj. s tím, že slouží jen k přenesení dat, po přenosu ztrácí data na CD smysl) je jen věc zvyku, toho, že „plýtvání nevadí“.Firmě Iomega toto samozřejmě také dochází; ohlásila produkt s názvem ZipCD, který je ovšem běžnou vypalovačkou a svým jménem chce také těžit z popularity ZIPu, se kterým ale nemá nic společného. Je to krok logický, jenomže zatímco se ZIPem byla Iomega jediná na světě a mohla si dělat s cenami i distributory, co chtěla, u vypalovaček je jenom jednou z mnoha, a bohužel v seznamu tou poslední – vždyť za sebou ještě nemá ani jeden vyrobený a prodaný kus. Iomega navíc ohlašuje významnou čtvrtletní ztrátu a propouští 10 % ze svých přílišných pěti tisíc zaměstnanců.
