Zdraví při práci s počítačem | Židle

Židle na péru: Vyzkoušeli jsme balanční židle při celodenní práci u počítače

  • Vyzkoušeli jsme zdravotní balanční židle Adaptic a Spinalis
  • Sedák židlí je umístěn na pružině a naklání se
  • Krátkodobé pozitivní účinky jsou potvrzené, ale dlouhodobé používání je sporné

Počítače nás baví a mnohé i živí. Jenže dlouhodobé sezení při práci s počítačem našim tělům moc neprospívá. A tak bude dobré blíže prozkoumat jedno možné řešení – balanční židle.

Jsou to na první pohled celkem běžné kancelářské židle, ale při sezení na nich nebudete ve strnulé poloze. Může to tělu pomoci, nebo naopak uškodit? Abychom to zjistili, vyzkoušeli jsme hned dva nejznámější zástupce tohoto řešení – židle Adaptic a Spinalis.

Proč balanční židle

Balanční židle vychází z jednoduchého principu – mají nestabilní sedák. Konkrétně je umístěný na vinuté pružině, která umožňuje náklon sedáku na všechny strany. Má to podobný efekt jako sezení na gymnastickém míči, jenže v případě balanční židle to není sezení až tak vratké a k dispozici máte i zádovou oporu a područky. Výrobci se proto dušují, že jsou vhodné i na celodenní práci.

Cvičení na gymnastickém míči rozhodně tělu prospěje, to vám potvrdí každý fyzioterapeut. Zapojují se při něm hluboké stabilizační svaly, které při běžném sezení ochabují, což může mít za následek bolesti zad a další problémy. Jenže sezení a pohupování na míči nelze provozovat celý den, to bychom svaly naopak přetížili.

Princip balanční židle fyzioterapeuti schvalují, bodejť by ne, když funguje podobně jako ten míč. Ale právě v otázce dlouhodobého používání už u nich shoda nepanuje. Pevně uchycená ocelová pružina sice není tak pružná a vratká jako volně stojící gumový gymnastický míč, přesto je to trvale nestabilní podložka.

Může škodit, nebo ne?

Námi oslovení fyzioterapeuti z Centra léčebné rehabilitace a centra Body Care v Brně se shodují, že balanční židle nejsou vhodné pro dlouhodobé celodenní sezení. Zároveň ale dodávají, že prospěšné není ani běžné sezení na pevné židli v celodenní intenzitě. Nejlepší, co podle nich můžete během celodenní sedavé práce udělat pro své tělo, jsou pravidelné přestávky, kdy se projdeme nebo si zlehka zacvičíme.

Když už jste „ukováni“ na dlouhé hodiny na židli, tělo si začne dřív nebo později hledat pozice, které uleví zapojeným svalům. Ostatně, stejně se to děje třeba i při stání, které je přitom pro člověka nejpřirozenější polohou. Na dlouhý strnulý postoj ani posez ale nejsme „konstruováni“.

Dlouhodobé sezení na balanční židli zkrátka povede k podobným stavům jako při dlouhodobém stání bez opory. Tělo je sice v klidu, ale neustále vyrovnávání rovnováhy zatěžuje svaly, což se časem projeví. Zaprvé pozitivně v jejich posílení, zadruhé negativně v jejich možném přetížení, kdy budou vyžadovat uvolnění.

Ale jak dlouho a jak často tedy můžeme sedět na balanční židli v kuse? Na to nejsou jednoznačné odpovědi, respektive jsou značně individuální. A tak jsme se to rozhodli vyzkoušet sami na sobě.

Židle Adaptic: variabilní řešení z Česka

K testu jsme měli zapůjčeny dvě zdravotní balanční židle českého výrobce Adaptic, konkrétně modely Evora+ (15 990 Kč) a Comfort (19 990 Kč). Jsou celkem propracované, mají opěradlo ze síťoviny a nastavitelnou bederní opěrku, nechybí ani područky posuvné v několika směrech.

Jak židle Adaptic vypadá a funguje se podrobněji dozvíte z videa:

Židle Spinalis: pevné kovové provedení

Dále jsme pro srovnání zapůjčili židli Spinalis Hacker (21 768 Kč). Ta má oproti Adapticu robustnější celokovovou konstrukci, ale zato méně konfigurovatelnou. Dalším nejpatrnějším rozdílem je sedák, který je u Spinalisu o něco tvrdší a jinak tvarovaný. Balanční funkce je u židlí obou značek na stejném principu.

Jak židle Spinalis vypadá a funguje se podrobněji dozvíte z videa:

Se stolem výš!

Na židlích jsme jeden měsíc (na Spinalis dva týdny) seděli každý den při celodenní kancelářské práci v redakci. To představuje klasickou osmihodinovku přerušenou pauzou na oběd.

Ať už jsme si půjčovali židli Spinalis nebo konkurenční Adaptic, vždy jsme byli varováni, že se s velkou pravděpodobností dostaví přibližně do týdne sezení bolest zad, která během dalších dnů odezní a následně by se měl pocit ze sezení už jen zlepšovat.

Zmiňovaná počáteční bolest celkem logicky vyplývá z toho, že se aktivují doposud zahálející a oslabené vnitřní stabilizační svaly. Když si ale na mírnou zátěž při sezení navyknou a postupně posílí, jenom jim to prospěje a bude po problému. Jenže ačkoli jsme v redakci zkoušeli židle rovnou tři, žádná bolest se u nikoho nedostavila. Buď tedy ještě nemáme vnitřní svaly natolik oslabené, nebo zátěž na ně kladená není až tak velká.

Zkušenosti druhého testera

Jednu z testovacích židlí jsme svěřili i kolegovi Markovi Lutonskému, ten k tomu sepsal následující dojmy a poznatky:

Měl jsem možnost několik týdnů zkoušet větší model kancelářské židle Adaptic Comfort (19 990 Kč). Napřed jsem musel podložit stůl, abych pracovní desku dostal asi o 10 cm výš. Potom s ní přesně lícovaly výškově stavitelné područky.

U židle jsem střídal jsem dvě výškové polohy: buď jsem ji vysunul úplně na doraz, co to šlo, nebo asi o centimetr níž.

Abych byl se svými 193 cm úplně spokojený, ještě bylo potřeba úplně vysunout hlavovou opěrku. U ní bych klidně ještě nějaký centimetr ocenil, při ještě vyšší postavě by se nejspíš nedalo pohodlně opřít. Opěrka je totiž přes celou horní šířku opěradla a už by do ní zespodu narážela ramena. U mě to bylo na hraně.

Síťované opěradlo bylo velmi pohodlné, sedák by na můj osobní vkus mohl být klidně trochu tvrdší. Horizontálně nastavitelné područky mě spíš otravovaly, když změnily polohu po nechtěném klepnutí. S takovou šířkou by klidně mohly mířit trvale dopředu.

Byl jsem připravený na obtíže, které se měly objevit při zvykání na sedadlo na pružince. Adaptace mohla trvat údajně i déle než týden. Ale žádné problémy se neobjevily. Při prvních hodinách to samozřejmě byl velký nezvyk, ale v zádech jsem ani v nejmenším necítil nepřirozené pnutí nebo dokonce bolest.

U jedné z ergonomických židlí, které jsme dříve testovali, mi trochu vadilo, že sedícího téměř upnula „do kokpitu“. Sice ergonomického, ale člověk potom moc nemohl měnit polohu, vrtět se a tímto způsobem trochu odpočívat. Adaptic není tak přísný: mohu sedět opřený, vzpřímený, posunout se na sedáku dopředu, není vyloučena ani noha přes nohu. Někdy jsem měl chodidla rovně na zemi, jak mají být, jindy jsem je skrčil a položil na pětiramenný kovový kříž s kolečky.

Zvykl jsem si. Návrat na starou kancelářskou židli bude těžký.

Dojmy z balančního sedáku se v redakci možná až překvapivě shodují. Kolega Vladislav Kluska testující židli Spinalis Hacker i já na židli Adaptic Evora Plus jsme stejně jako Marek Lutonský (viz box) neměli žádné problémy s bolestmi zad a balanční podložka nám nijak zásadně nevadila ani při celodenním sezení.

Museli jsme však všichni tři zvednout o pár centimetrů stoly, abychom si zajistili optimální výšku. Nejen na pružinovkách by se mělo sedět o něco výše, než je v českých kancelářích běžný zvykem, ale na balanční židli tato potřeba obzvlášť vynikne. Na nich se totiž tělo dostane do optimální polohy při sezení, která nechává o něco málo větší zátěž na chodidlech a tím se tělo při sezení přirozeně stabilizuje.

Chce to pauzu

Zpravidla v odpoledních hodinách jsem se často přistihl, že se na židli začínám všelijak kroutit. Sice to nebylo provázeno nějakou bolestí, ale tělo už si hledalo nějakou jinou polohu. Stačilo si na sedáku několikrát dokola zakroužit pánví a tím namáhanou oblast protáhnout a následně se zády opřít o opěradlo a židlí zajet blíže ke stolu. Tím došlo ke stabilizaci zad a bylo obvykle na další hodinu po problému. Je ale zjevné, odkud pramení varování fyzioterapeutů, že balanční židle není vhodná na celodenní sezení.

Zdravě a stabilně

Propagátorem stabilního sezení je konkurenční český výrobce zdravotních židlí Therapia. Židle Therapia od firmy Prowork svým tvarováním umožňují fixní posez při zachování optimálního průtoku krve a eliminaci zátěže některých svalů. Budete sedět správně a uvolněně, ale v pevné pozici, při které budou vaše svaly zahálet. Na druhou stranu ale zas nehrozí jejich přetížení. Je to zkrátka pohled na zdravé sezení z druhé strany. Test židle Therapia si můžete přečíst zde.

Dlouhodobý vliv sezení na balančním sedáku je hlavní spornou otázkou. Židle jsou jinak kvalitně provedené a z hlediska konstrukce předpokládáme, že vydrží sloužit mnoho let. Vyšší cena židlí se tímto dá částečně obhájit. Ale co po těch letech budou říkat záda? Ta naše jsou po měsíci spokojená, osobně jsem cítil i jisté posílení svalů v oblasti břicha a beder.

Nejdelší zkušenosti má zatím kolega z MobilManie, který si balanční židli Spinalis Hacker koupil již v prosinci domů. Motivací mu byly bolesti zad. Po zakoupení židle zaznamenal zmiňované adaptační projevy, ale ty odezněly a spolu s tím i dřívější bolest. Nyní židli denně používá, ale také on uvádí, že na ní nedokáže sedět nepřetržitě celý den. Většinou se tělo maximálně po třech hodinách přihlásí, že by to chtělo změnu. A tak delší práci dělí do bloků, mezi kterými na čas vystřídá pracovní místo a tím i polohu těla.

Individuální záležitost

Ještě jednu spornou otázku balanční židle mají, a to je tuhost pružiny. Oba dva výrobci nabízejí pouze jednu univerzální tuhost. Logicky vzato by však měla být pro každého uživatele jiná podle jeho váhy. Je tedy možné, že těžší jedinci budou kvůli větším výkyvům čelit většímu zatížení, zatímco pro „muší váhy“ se bude židle jevit stabilnější.

Ale pozor, balanční židle může mít pozitivní účinek jen tehdy, pokud již nemáte nějaké vážnější problémy se zády, které by vás nutily do nějakého křivého posezu a nerovnoměrné zátěže. V takovém případě sice může v některých případech balanční sezení problém napravit, ale také může tento stav naopak ještě zhoršit. Hodí se tedy spíše pro nápravu klasických projevů oslabených zad, jakou je bolest v oblasti beder nebo hrbení.

Balanční židle tedy není univerzální všelék na eliminaci negativních zdravotních dopadů při dlouhodobém sezení, ale pomoci může. Osobně mi na ni chybí jedna zásadní funkce – aretace sedáku. Pokud by bylo možné sedák pevně uchytit a střídat tak podle libosti stabilní a balanční sezení, jevila by se židle naprosto ideálně. Tak třeba se dočkám v nějaké příští verzi...

Diskuze (26) Další článek: Brno předběhlo Prahu. Systém Brno iD se rozšiřuje i do městské knihovny

Témata článku: Zdraví, Brno, Zdraví při práci s počítačem, Židle, Comfort, Prowork, Sedák, Záda, Poloha, The Strong, Česká republika, Sval, Pružina, Vladislav Kluska, Bolest, Therapia, Sezení, MobilMania, Celodenní práce, Evora


Určitě si přečtěte

Tohle tak jednou zažít: Nová vzducholoď Airlander 10 s prosklenou podlahou

Tohle tak jednou zažít: Nová vzducholoď Airlander 10 s prosklenou podlahou

** Airlander 10 nabídne plavby vzduchem v interiéru s prosklenou podlahou ** Luxusní vzducholoď byla původně vyvíjena pro vojenské účely ** Počítá se s třídenními „kochacími“ výlety za poznáním

Karel Kilián | 7

7 důkazů, že e-mailové klienty ještě nevymřely

7 důkazů, že e-mailové klienty ještě nevymřely

** E-mailové klienty pro desktop jsou stále populární. ** Na výběr je několik možností. ** K dispozici jsou i experimentální aplikace.

Vladislav Kluska | 73



Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test fotolabů

Oklamali jsme rozpoznání obličeje

13 tipů pro rychlejší Wi-Fi

Test NVMe SSD 500 GB