Autorství zákona - trochu jinak, jako vždy (například kdo první létal - bratři Wrightové to nebyli, upláceli, je o tom filmový dokument).Nebudu opisovat, zde článek:https://www.itbiz.cz/clanky/zakony-informatiky...
Velice mne mrzí, že hlavní česká média si smrti Niklase Wirtha ani nevšimla ač tady v česku se v pascalu v 80. letech programovalo o sto šest. Smutné.V česku skoro nikdo neví, že Wirth byl též autorem operačního systému Oberon.Tento OS existuje doposud a jeho nejnovější verzi lze zkompilovat na slabém notebooku za 5 minut. Zdrojový kód operačního systému včetně aplikací se v pohodě vejde na starou disketu. Zkuste něco podobného udělat s linuxem...
Pascal byl tak trochu zbytečný programovací jazyk, který se navíc nikdy příliš neprosadil.Ve srovnání s C byl dost upsaný (např. begin/end oproti {}) a těžkopádný (poviná sekce var hned na začátku funkce)Dnes už o něm málokdo ví...
Není to pravda, co jste v lednu napsal. Za prvé je dnes spousta lidí, kteří stále píší v pascalu (například profesor Druckmuller z Brna) a za druhé ta dlouhá rezervovaná slova (begin, end, ...) jsou tam záměrně, aby byl výsledný kód pro lidský mozek čitelnější (přehlednější). V době dnešních textových editorů to není žádný problém. Pokud je někdo líný napsat jedno celé lidské slovo, je tu stále assembler jako zkratkovitý jazyk.
A profesorovi je 80 let, že? Dnes už je prostě pascal po smrti a skoro všichni ae shodneme na tom že {} se chytly lépe než begin end a má to svůj důvod. Právě čitelnost je jednou z nich, lepší malý znak než celé slovo.
nepodporoval OOP uz Turbo Pascal 5.5?
Tam to tuším nebylo plnohodnotné OOP, protože to bylo jen na úrovni proměnných. Třídy a jejich metody tenhle Turbopascal ještě asi neměl. Byl jsem tenkrát (cca 1993) se svým šéfem na kurzu toho tehdejšího nového "OOP" v Turbopascalu. Např. Borland C++, které ale přišlo o něco později, mělo plnohodnotné OOP včetně tříd a metod. On v tom Turbopascalu pak programoval ovládání regálového zakladače ve skladu z PC. Obsluha skladu se bála jezdit v těch vozících. Když se to zaseklo někde ve výšce 6m a obsluha musela slézat dolů po regálu, tak to bylo docela nebezpečné. Při ovládání vozíků z PC v kanceláři tohle nehrozilo.
Jen pro upřesnění k tomu prvnímu Turbopascalu s OOP. Třídy tam byly, ale mohly obsahovat jen proměnné, ale ne metody. Měly konstruktor, destruktor byl tuším automatický? Ten náš šéfprogramátor to tenkrát využíval kvůli lepší práci s pamětí, tedy zabírání a uvolňování heapu. Zkrátka se snažil pod MS-DOS využívat efektivně těch 640 kB, které musely stačit pro každého ... 😉
TP ve verzi 6 (starší jsem neviděl) něco jako třídy měl (fieldy a metody), akorát se to jmenovalo object a ono se to podobalo spíš tomu, co je class v C++. V tom smyslu, že se použil buď přímo object nebo se častěji definoval typ jako pointer na object a instance se pak daly vytvářet a rušit za běhu podle potřeby. Class v Delphi už podporovalo jenom to dynamické vytváření.
V TP5.5 už samozřejmě byly v třídách metody. Jenom se třídy konstruovaly přes new() a referencovaly přes .^, nebo možná ^. Syntaktický cukr, který to odstranil, přinesly až Delphi."Třídy" bez metod, to byly recordy, ale ty tam byly už v klasickém Pascalu, něco jako struct.TP6 se od TP5.5 lišil jen knihovnou Turbo Vision.My boomeři si možná nepamatujeme co bylo včera, ale dobře si pamatujeme co bylo před 30 lety.
V roce 99 si přijel do Brna převzít čestný doktorát na FI MUNI a byl neuvěřitelně ukecaný, vtipný... prostě člověk, se kterým byla radost se potkat. To se o moc lidech z oboru říct nedá ;)
Nejsem profesionální programátor, občas si zbastlím něco užitečného.V Borland Pascalu/Delphi jsem programoval od svých školních let až do doby, co přešel pod Embarcadero a zmizela free verze.To mě donutilo přejít na VS a C#. Byl jsem docela překvapený, jak rychle to šlo, včetně přepsání stávajícího kódu. Do dneška nelituju.
Delphi snad měly nějakou free edici i když to už patřilo pod Embarcadero (ale mě to zajímalo někdy v první dekádě století).K tomu C# - na vývoji pracoval stejný člověk jako dřív na Delphi, takže některé věci se tam prolínaly.
https://www.freepascal.org/https://www.lazarus-ide.org/
To nejsou Delphi, ale open-source klon. U Delphi existuje Community edition. Podle těch detailů to je do 5 developerů a příjmu do 5000 USD ročně.https://www.embarcadero.com/products/delphi/product-e... https://www.embarcadero.com/products/delphi/starter
Díky. O tomhle jsem neměl tušení.
Anders Hejlsberg, autor Turbo Pascalu a později šéfarchitekt Delphi.
A pak .Net/C# a TypeScript.
Pascal bol moj prvy a ostal skoro jediny jazyk ktory mam skutocne rad. Dakujem za tieto info a odpocivajte v pokoji pan Wirth. Jeho zakon som teraz cital prvy krat a musim mu dat zapravdu, skuste si na serveri so 40 jadrami a stovkami GB RAM kliknut na start button windowsu 😉
neprespokladam,ze na tom nekdo pojede wincky, tudíž otázka, co se stane?
Algorithms + Data Structures = ProgramsRIP
Váš příspěvek mě přiměl se zkusit doma porozhlédnout, jestli ještě někde najdu Wirthovu knížku Algorithms and Data Structures, kterou 12 let po originálním vydání vydalo pod názvem "Algoritmy a štruktúry údajov" slovenské nakladatelství Alfa v roce 1987 i s 5,25" palcovou disketou na obalu a prodávalo ji za 37 Kčs... A opravdu jsem ji našel 😉
S tým spomaľovaním software je to žiaľ smutná pravda.Užívateľsky najrýchlejší počítač som mal v polovici 90. rokov. Vtedy to bol PC s procesorom Pentium 75 MHz a bežal na ňom Windows 3.11.Bootovanie systému Windows trvalo asi 7 sekúnd (!). Predtým pár sekúnd DOS.Odozvy systému úplne bleskové.Dnešné počítače s niekoľko stonásobným výkonom bootujú skoro minútu ( a to majú SSD).Ja viem, že zložitosť a možnosti systému sú neporovnateľné, ale tá neefektivita tohoto SW (lebo aj OS je len SW) je evidentná. A o tom koniec koncov hovorili tí páni spomínaní v článku.
A to jsi nezažil počítače v osmdesátkách, kdy člověk počítač zapnul, ten udělal píp a byl ready. Jasně, operační systém byl tehdy v ROM, takže okamžitě k dispozici, na druhou stranu s prakticky nulovou možností upgradu na novější verzi systému. Ale ten "boot" byl instantní.
Tohle mě hrozně vadi. Relativně nový a výkonný notebook bootuje 15s. Nemyslím jen windows ale i zavaděče předtím. Na mobilu s nulovou spotřebou stisknu tlacitko a mobil se probudí. Defaultně by se PC měly uspávat a mit třeba 0.5w spotřebu. Ale nejsou tak moc myšlené. Procesory nemají na to úsporné režimy kdy by se systém aktualizoval jako mobil. Jsou vlastně dost pozadu za nimi.
Tak já nevím, ale můj notebook restartuju tak jednou za pár týdnů. A během té periody jen zaklapávám a otevírám víko a notebook se probouzí v řádu vteřin. Takže ta technologie tu je uždlouho. (a ten mobil rozhodně nemá nulovou spotřebu v režimu spánku/uzamknutí)
S tým zaklapnutím, to nie je také jednoduché. Áno, po zaklapnutí a otvorení je to otázka sekúnd, ale po zaklapnutí je tá spotreba dosť veľká. Rozhodne v tomto stave nevydrží notebook napr. týždeň, či dva (ako napr. starý iPod, (prvá generácia), ten dodnes vydrží viac ako mesiac a po otvorení krytu sa zapne okamžite a je tam, kde skončil). S výdržou neobmedzenou je tu stav dlhodobého spánku - tzv. hybernácia, ale tam sa aj pri zaspávaní aj prebúdzaní bavíme zase o desiatkach sekúnd (záleží, koľko RAM je nainštalovanej).Problém v článku ale nie je ako obísť pomalý štart, ale náročnosť programov, ktorá napriek extrémnemu výkonu HW neprináša efekt. Pomalý štart systému je len viditeľný dôsledok. Mimochodom aj štart napr. takého Excelu netrvá 1 sekundu, ako si z minulosti pamätám (mal som Pentium 4), ale niekoľko sekúnd.
Nemuzete porovnavat "screensaver" u telefonu vs cely start windows. Jinak muj top Samsung bootuje teda mnohem dele nez muj notebook.
To: Honza SkýpalaZažil. Aj kalkulačka sa zapla a bola okamžite pripravená k počítaniu. Ja som len chcel porovnávať ako-tak porovnateľné.
Názor byl 1× upraven, naposled 4. 1. 2024 15:00
Dokonce jsem zažil počítač, který neměl žádný pevný disk - jen disketové jednotky ... a jak byl tichý ...
Názor byl 1× upraven, naposled 4. 1. 2024 19:20
Rychlé zapnutí tenkrát bylo asi jen u těch malých stolních 8-bitových počítačů jako Sinclair ZX spectrum, Atari, Sharp, Commodore, SORD M5, PMD-85, IQ 151, atp. Např. u sálového počítače ADT 4340 bylo nutné vyťukat sérii 16-bitových příkazů ve dvojkové soustavě na čelním panelu, aby to pak začalo načítat operační systém z děrné pásky. Většina spolužáků to tenkrát ťukala podle návodu na papíře, ale já jsem to uměl nazpamět, takže to bylo o něco rychlejší. Ale i tak ten start trval asi 5 minut, než se páska načetla, a z ní pak ovladače pro všechny periferie jako snímač děrných štítků, tiskárna, nebo stojan s disketami a disky.
ADT 4340?Nevím, zkoušel jsem to dohledat (paměť po letech může klamat, ale našel jsem jen 4430. A ten sloužil jako embaded v NC strojích. Takže nešlo o sálový počítač.Vlastně celá řada ADT neměla se svalovými počítači nic společného. Byly to tzv minipočítače a když už, stačila jim vcelku malá místnost.Jako sálový počítač bych označil třeba EC1021, to už opravdu zabralo celou halu, a pokud si vzpomínám, jejich start (ale ony v podstatě jely nonstop) vyžadoval ruzné úkony, které evokovaly rituály pohádkových mágu. Ale jestli se nepletu, ADTéčka měly někde uvnitř švába, na kterém byl vypálen jakýsi DOS, takže startovaly v podstatě stejné, jako dnešní PC.Ale mohu se mýlit. Nakonec naposledy jsem se s ADT pracovně setkal koncem září 1987.
Len by ma zaujímali tie mínusy.Je snáď niečo z toho, čo som napísal nepravda?
Já měl relativně největší disk v notebooku v první polovině devadesátek. Měl 100 MB a já ho nebyl schopen žádným způsobem zaplnit. Takže pro mě šlo v podstatě nekonečné úložiště. Kde jsou ty časy. Dnes mi nestačí ani 256 GB v blbým mobilu.
Tu dobu také pamatuji.Bohužel skončila ze dne na den. Nová verze Cakewalku už uměla zpracovávat audio. (Nakonec Cubase od Steinberga s tím přišel ve stejné době.) A z jednoduchého MIDI sekvenceru se stalo něco, co do té doby bylo vyhrazeno jen profesionalům. A disk plný tabulek, textů, grafiky v Corelu a plný hlavně prázdného místa se náhle stal nesmyslně malým. To si člověk zkusil nahrát doprovodnou kytaru do písně a notebook se pokoušel přesunout swap na výstup jehličkové tiskárny.Popravdě, těch 500 mega disku ve stolním počítači bylo také málo. Takže začala má honba za úložným prostorem.
>Britský programátor David May pak později přišel s podobnou definicí tzv. >bloatwaru. „Efektivita softwaru se každých 18 měsíců zpomaluje na polovinu, což >kompenzuje Moorův zákon.“To sa strašne podobá na Gatesov zákon"Rýchlosť komerčného softvéru se spomaľuje každých 18 mesiacov na polovicu"A Gatesov zákon, ktorý nevyslovil William Henry Gates III. (známy pod domáckym tvarom jeho mena bez poradového čísla v rode, teda Bill Gates), spolu s Moorovým zákonom priamo dávajú Wirthov zákon.
"Každý program obsahuje nejméně jednu instrukci, která je zbytečná a nejméně jednu, která je špatně"Úplnou indukcí dostaneme ideální program, který se skládá z jedné zbytečné instrukce, která je navíc špatně.
Každý program je tedy možné zkrátit na 1 instrukci, která je špatně. Ovšem to asi není úplně ideální? 😉
Nejraději mám lidi, kteří každý vtip začnou vysvětlovat a hodnotiti.
To ovšem není hodnocení, to je verze tohoto vtipu, kterou nám říkali ve škole asi tak před 40 lety či více lety ...
Víš, proč Kain zabil Ábela?
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.