Však Země taky v historii byla ledovou koulí. Jenže pak přišlo období globálního vulkanismu a rázem bylo skleníkových plynů v atmosféře habaděj.Co se Slunce týče, tak to časem naroste do takových rozměrů, že v "obyvatelné zóně" budou i měsíce Jupitera a Saturnu, 1,15 AU bude ještě stále uvnitř Slunce 🙂
Jen ta pauza mezi obyvatelností Země a obyvatelností Jupiterových měsíců bude pro lidstvo nepřekonatelná, tedy vlastně vražedná.
15% je ale docela hodně.
Kdyby byla Země 15% dál od Slunce, tak by to nikoho nezajímalo, páč by tu nikdo nebyl
Treba by jsme tu porad byli. Jenze jak by jsme vypadali a na cem by byla zalozena nase technologie? Nechapu, proc se vylucuje moznost vzniku zivota a inteligence za uplne jinych podminek, nez ktere jsou zrovna tady.
Mars je od Slunce vzdálen 1,666 AU, a přesto není úplně zamrzlý...
Protože na Marsu není voda, která by tam zmrzla.
Tam ale je zmrzlá voda.
Jen je jí tam málo, protože nemá magnetické pole a Slunce mu odfouklo atmosféru. Takže voda prostě sublimuje a postupně zmizí.
Průměrná teplota -56°C vám přijde jako příjemné subtropické klima? To je právě proto, že tam není v dostatečném množství nejen oxid uhličitý, ale ani vodní páry, metan a dostatečně hustá atmosféra, ta tam není kvůli absenci magnetického pole, ale to je jiný příběh. Na Venuší je zase skleníkový efekt dohnaný do extrému, takže je tam průměrně 464°C. Z toho je vidět jakou paseku dokáže napáchat nesprávný poměr skleníkových plynů. S těmi obyvatelnými světy to není taková sranda. Bojím se, že bez terraformace téměř vhodných planet se jednou asi neobejdeme.
Nebude podstatně proveditelnější reterraformace matičky Země z malé odchylky, než terraformace "téměř vhodné" planety vzdálené astronomicky mnoho světelných let? Všude mimo naší Zemi je podstatně hůř než v poledne na Sahaře, nebo při polární půlnoci v Antarktidě.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.