Ze nemuzeme videt nasi galaxii z dalky? Co to udelat takhle: najit necinnou velkou cernou diru a zamerit se na vnejsi okraj horizontu udalosti. Paprsek letici od nasi galaxie by teoreticky mel nami sledovou cernou diru obletet a zase putovat zpet k nam kde paprsek zachytime obrim teleskopem :P
No jako dobrý nápad. Jenže objekt letící v gravitačním poli se pohybuje po hyperbole. A aby to fungovalo, musel byste vymyslet hyperbolu, která kříží sama sebe :P
To asi nefunguje, reálně je vidět nějak deformovaný obraz toho, co je za. Gravitační čočka.
Deformace obrazu se dá teoreticky kompenzovat. Ale klíčové je to o tom obrazu za. Světlo se neumí kolem sebehmotnějšího objektu otočit o 180°
Hyperbola, ktera krizi sama sebe? Eh nerozumim, ale asi mozna mate pravdu 😃 Jinak nevim jak presne se deformuje casoprostor, takze mozna ze to opravdu obleti max z pulky a nikdy cely dokola. Byla to jen takova moje teorie 😃
Teorii relativity a deformace časoprostoru taky neovládám, ale chápu astromechaniku klasických těles. A pokud si to zjednoduším že budu uvažovat foton jako hmotnou částici*, tak hmotné částice v gravitačním poli se pohybují po kuželosečkách. Ty kuželosečky jsou kružnice a elipsa pro oběžné dráhy, parabola pro únikovou rychlost a hyperbola pro rychlost vyšší než únikovou.Aby částice mohla uniknout z gravitačního pole, musí mít alespoň únikovou rychlost. No a to znamená, že letí po parabole, ale spíše po hyperbole. Klíčová vlastnost hyperboly je, že bez ohledu na to jak je sevřená, směry na začátku a na konci (v nekonečnu) křivky nikdy nebudou rovnoběžné, ale vždy se budou rozbíhat. Z toho plyne, že není fyzikálně možné vletět do gravitačního pole a vyletět z něj v přesně opačném směru.*) zjednodušení fotonu na hmotnou částici je samozřejmě špatně, ale z pohledu obecné teorie relativity nepůsobí gravitační síly ani na hmotné částice, ty se pohybují podle zakřivení časoprostoru podobně jako fotony. Když to tedy zjednoduším obráceně a přisoudím fotonu hmotnost, dojdu k vysvětlení výše. Osoby s lepším chápáním fyziky mi snad odpustí.
Jo takhle, co se clovek nedozvi :) Dekuji za objasneni. Nicmene paraboliticka draha by byla vlastne idealni jelikoz pozorovatel(zeme) se pohybuje. Tezko rict jestli by ta parabola byla dostatecne sevrena aby zeme stihla tu vzdalenost prekonat a paprsek zachytit.
Parabola by teoreticky fungovat mohla, protože ta v někonečnu míří přesně opačným směrem než na začátku. Jenže je tu několik problémů.a) V nekonečnu sice je směr přesně opačný, ale bez ohledu na rozevření paraboly je v nekonečnu její rozevření rovněž nekonečné.b) parabolickou dráhu by měly fotony pouze s přesně únikovou rychlostí, tedy ty, které se sklouzly přesně po horizontu událostí. A i když teoreticky je možné takové fotony zachytit, výsledkem by byl jen jednorozměrný obraz - v podstatě tenký kroužek světla kolem černé díry. Zjistil bys tak jen, že naše galaxie vyzařuje nějaké světlo, ale ne jak vypadác) zde očividně zjednodušení fotonu na hmotnou částici přestává fungovat, protože parabolická úniková dráha předpokládá, že částice postupně zpomaluje až v nekonečnu dosáhne nulové rychlosti. Foton ale přitom nemůže zpomalit a rozhodně ne se zastavit.Teoreticky by ale dokud uvažuji s pohybem země mělo jít totéž i s dostatečně sevřenou hyperbolou, čímž by odpadl problém s jednorozměrným obrazem. Přesto by ale zrcadlený obraz byl tak extrémně blízko černé díře, že by byl extrémně zdeformovaný. Představ si fotku, u které bych upravil poměr stran na miliony ku jedné. Potřeboval bys teleskop s nepředstavitelným rozlišením abys nasnímal vůbec něco a to něco bys pak ještě musel pracně rekonstruovat do použitelného obrazu.Přitom aby to fungovalo, tak by okolí černé díry muselo být dokonale čisté, protože jinak bys místo toho nasnímal prach a objekty obklopující černou díru.Když to shrnu, nemožné to není a jednou se to třeba někomu povede. Ale nepočítal bych s tím, že se toho my dva dočkáme.
je to teoreticky možné...ako riadený pohyb okolo hmotného obdžektu....pri jeho oblete znížiť rýchlosť, dostať sa na dočasnú obežnú dráhu a potom sa od neho odpútať v smere odkiaľ objekt priletel...
Aha. Myslel jsem si, že starý údaj je 26 000 světelných let, Wikipedie dokonce uvádí 25640. Tak v čem je to zlepšení?
A kolik let tedy Zemi zbývá než se dostane k té černé díře a už nebude úniku? Dostane se tam dřív než ji zničí naše expadnující Slunce? Sice to není asi moc akutní, ale lidstvo by se mělo snažit co nejdřív dostat mimo gravitaci černé díry a obsadit jinou planetu nebo vytvořit umělou planetu. Spíš ale než se dostaneme do černé díry, tak se sami zlikvidujem.
"...snažit co nejdřív dostat mimo gravitaci černé díry ..." To bude docela obtížné, vzhledem k tomu na jaké vzdálenosti působí gravitační síly🙂
Gravitace má nekonečný dosah, určitě myslel mimo gravitaci v blízkosti černé díry, tam by proběhla smrt špagetifikací. :)
blízkost pokud se nebavíme o extrémní blízkosti moc roli nehraje. Gravitace může být obrovská, ale dokud bychom byli na oběžné dráze, nic z ní bychom nepocítili, pořád bychom byli v "beztížném" stavu. Aby gravitace byla problém, museli bychom se dostat tak blízko, že by gravitační gradient na velikosti lidského těla (respektive vesmírné lodi, planety atd) byl tak velký, že by na nohy působila výrazně vyšší síla než na hlavu, což by člověka roztrhalo. Ale to už bychom byli pravděpodobně stejně za horizontem událostí, kde je to celkem jedno.
Černá díra není nic jiného než speciální verze hvězdy. Jakýkoliv objekt který kolem ní má stabilní oběžnou dráhu se do ní nikdy nedostane. Je to asi jako by ses zeptal za jak dlouho se dostane země ke Slunci a už nebude úniku - odpověď je, že pokud se nestane něco mimořádného, tak nikdy.Ve fikci jsou černé díry často zobrazované jako šílený vysavač který nasává všechno ze všech stran a není od nich úniku. Ale takhle to opravdu nefunguje, je to jen fikce. Ve skutečnosti to je opravdu jen speciální hvězda, nic víc, nic míň.
Zajímavé, už čtyři mínusy, ale nikdo se neobtěžoval mi vysvětlit v čem se pletu nebo jak to tedy doopravdy je :)
"Jakýkoliv objekt který kolem ní má stabilní oběžnou dráhu se do ní nikdy nedostane."To může být problém, ne všechno se na stabilní dráze nachází. I normální hvězda nebo velká planeta působí jako vysavač a může k sobě přitahovat drobnější věci, které na ni časem spadnou. Na Zemi dřív taky dopadaly větší kusy hmoty častěji než v geologicky nedávné době. A třeba prstenec kolem Saturnu má mít taky omezenou životnost, je to v podstatě spousta kamení atd, co na něj časem popadá.Řada černých děr se projevuje tak, že přitahuje objekty v okolí, ty kolem nějakou dobu obíhají a přitom se uvolňuje energie. Časem skončí vevnitř. S tou stabilní drahou bude problém v tom, že černá hvězda je pozůstatek velmi hmotné hvězdy a ten zánik je dost bouřlivý proces. Takže pokud kolem obíhaly planety, tak už to nafukování hvězdy ke konci života a následná supernova stabilitě oběžné dráhy moc nepomůže. Pokud z těch planet vůbec něco zbude.
To jo, ale zase přesně to samé platí i o normální hvězdě. Hvězda která přejde na novu a následně bílého trpaslíka taky rozruší výrazně své okolí. Jenže co se týká černých děr, tak s výjimkou těch opravdu nejmenších mají všechny opravdu velkou životnost. A je jen otázka času, než se dopracují k tomu, že pohltí všechno na nestabilních drahách a zůstanou jen objekty na drahách stabilních. A ty už pak na nich zůstanou v podstatě věčně, respektive do doby, než se s postupným vyzařováním černé díry její gravitace nezmenší natolik, že se oběžné dráhy stanou nestabilní (načež ale planety pravděpodobně ze systému uniknou)
Celá Galaxie (a tedy většina hvězd) rotuje přibližně jako gramofonová deska, masivní černá díra sedí uprostřed v těžišti a je od nás vzdálená asi těch 240 tisíc miliónů miliónů kilometrů. Země se nepohybuje směrem k černé díře v centru Galaxie a černá díra se nepohybuje směrem k nám. Jen se vezeme na velkém kolotoči okolo ní.
Názor byl 1× upraven, naposled 3. 12. 2020 15:25
Mám se začít bát? :-O
Určitě. Když ne dnes, pak určitě pozítří 😉.
Ti, co se chystaj žít věčně, tak určitě.B-]
Zaujimalo by ma ako do vypoctov zahrnaju problem vyplivajuci z casu za aky k nam doleti svetlo z referencnych 99 bodů v naší galaxii ? Pozorovanim tak vzdialenych objektov vidime vlastne ich pradavny stav : historicku polohu , rychlost velkost a ostatne vlastnosti. Tipnem si ze so sucastnymi moznostami asi je velmi tazke az nemozne vypoctat aktualny presny model galaxie k urcitemu casovemu okamihu. Kym k nam svetlo z referecnych bodov doleti tak uz niektore z nich ani nemusia existovat respektive ich vzajomny gravitacnym posobenim sa uz situacia davno zmenila. Len o tom este nevieme lebo nam ta info sem este nedoletela. Neviem si predstavit ako by sa s takymito nepresnymi prastarymi informaciami o polohe telies v galaxii dalo zacielit napriklad hypoteticky priestorovy skok zo Zeme k inej hviezde :(
Maj pravdu kolego. Co když je do úplně jinak a tu černou jámu máme už za humny?
Jako referenční body se často používají supernovy typu A, ty jsou relativně dobře zdokumentovány a lze u nich určit vzdálenost, tzn. i čas.
No my vidíme původní stav, ale zase známe rychlost a směr, takže teoreticky by se dal reálný stav dopočítat. Jenže k čemu to je? Nás ovlivňuje to, co vidíme teď, i ty gravitační vlny se mají šířit rychlostí světla. Takže ty hvězdy jsou sice jinde, ale gravitace na nás působí z místa, které vidíme. Jestli už něco zaniklo nebo se srazilo se dozvíme až časem.
že súčasTnými...😁😁😁ani nevieš ako sa to píše?...a to si hovoríš Slovák?? 😀
Je malinko matoucí psát o rychlosti obíhání Země kolem středu Galaxie. Kolem středu naší Galaxie obíhá naše Slunce a s ním celá Sluneční soustava. Včetně Země samozřejmě, ale ta především obíhá kolem Slunce a spolu s ním pak kolem středu Galaxie, takže výpočet rychlosti jejího obíhání kolem středu Galaxie je složitější a ta rychlost kolísá, neboť je výslednicí těchto dvou pohybů. A ještě malá drobnost - máme-li na mysli naší Galaxii (Mléčnou dráhu), píšeme ji s velkým písmenem na začátku, protože galaxie s malým písmenem na začátku je jakákoliv galaxie ve Vesmíru, a že jich je 😁
Tak samozřejmě se ta rychlost uvádí jako průměrná pro nějakou rozumně definovanou výseč průmětů do zvolené roviny (ideálně 360 stupňů ?) a ne pro iracionálně malý úsek.
vzhľadom na mikroskopickú vzdialenosť Zeme od Slnka je to naozaj zanedbateľné
Tak to je prekérka 😀
244 086 846 192 584 640 kilometrů? Uf, vzdálenost na 17 platných cifer, to je žrádlo, ti žaponci.
Zaponci to maji na tri platna mista, to hausnumero vymyslel mistni redaktor. To je jak ten vtip s vycpanym mamutem starym presne 10003 let.
O 2000 let? A blíž?To abych si sehnal pořádný kufr a začal balit.....No, ale časové dilatace při přibližování se k horizontu událostí nám zase něco navíc nadělí.
Čas samozřejmě nějaký může nadělit, ale je třeba si uvědomit, že čím budete blíž, tím budete potřebovat více energie a asi i času, abyste ten kufr odtáhl :)Jinými slovy, musíte si vyhmátnout správnou polohu, aby se rentabilita neotočila ve váš neprospěch :)Zdar Max
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.