Ze světa: výdrž SSD po zápisu 200 TB dat

prosim ta uz drz hubu.

z ktorej jaskyne si vyšiel?SSD je určený na systémové účely, nie ako archivačné médium. Na archiváciu slúžia ako najlepšie dierne štítky nasledované magnetickými páskami a až potom nasledujú HDD.Bežná životnosť SSD v podobe 10 rokov je viac než dostatočná vzhľadom na účel použitia. Aktuálne najlepšia kombinácia je systémové SSD (120-260GB) a k tomu HDD (2-4TB). Dáta držím na HDD, systém na SSD, plus na HDD robím občas bitovú zálohu SSD

Nevím proč by byla nejlepší kombinace 2T až 4T hdd??? Já mám dvě ssd 128GB a stačí mi to - asi záleží na každém soudruhu.

No obecně známá věc je, že magnetická záznamová média taky data neudrží a o spolehlivosti a podstivosti plotnových disků yb se dalo pochybovat... tak klid holube.

Je, ale bez toho rumu mozkové buňky odchází taky. Dřív se tvrdilo, že trvale, pak jsem někde četl, že i neurony snad mohou vznikat nově.

:D jo to je, a na paměť to má taky špatný účinek, ale myslím si, že SSD tento problém nemá...

Když do SSD naliješ rum, tak možná taky zapomene .

To záleží, že aký dobrý máš radič...

Kdo nepřiměřeně chlastá, odumírají mu mozkové buňky takovým tempem, že za pár let je z něho mentál...

Napíšu to, jak mě to napadlo:Kdyby si pan "všechno vím" Linuxový guru laskavě vyndal hlavu z prd3l3 a milostivě proklikl na link v článku, najde sotva 3 stránkový popis toho jak testováno bylo.

Ne kazdy umi anglicky dobre. Kdyz uz teda opisuju neci clanek z AJ, tak takova zakladni informace by tu mela byt taky opsana. To uz se sem muzou rovnou davat jen odkazy na cizi clanky!Takze kdyby si pan "chytrolin bezmyslenkovite utocim" nejdrive zamyslel pokud ma cim a "vyndal hlavu z prd3l3", nepsal by tu toty veci!!!

Jestli neumíš anglicky, tak si můžeš přečíst test na diit.cz, link jsem už dával.

Zcela nesouhlasím s vaším argumentem. V IT by měla schopnost pochopit anglicky psaný text patřit k bontonu, jinak je člověk odkázán na milost a malost českých IT pisálků, a to v globálním oboru opravdu není možné.Zcela souhlasím s tím, že forma mého předešlého vyjádření byla úplně zbytečná...

1. Já tebe nemám zapotřebí urážet, tvá reakce o tobě vypovídá sama. Naopak dám ti dobrou radu, když nemáš co říci k tématu je většinou lepší mlčet.2. Kdyby byla povinnost číst všechny linky nemuseli by redaktoři ani psát, stačilo by vkládat linky.3. Ten popis co tam je není žádná metodika, je to vágní popis jak zhruba to probíhalo. Nikoli přesně popsaný experiment který kdokoli může zopakovat a potvrdit / vyvrátit jejich výsledky.

Přeskočím nepodstatné, a odpovím jen na bod 2:
kdyby byla povinnost všechny zdroje do posledního slova přepsat aby i kritik který se neumí na odkazovaný zdroj podívat věděl o čem je řeč, měl by každý článek asi milion stran...a bod 3: na linkovaném serveru je popsáno, jakým softwarem bylo testováno, dokonce i to, proč bylo testováno lineárně, i to, že to neodpovídá zcela realitě. Na druhou stranu se tam taky řeší proč: realita používání SSD disků jasně ukazuje, že jejich životnost je mnohem vyšší než výrobci udávaná...

Jenomže u SSD se data zapisují jako celý sektor. To znamená, když máte nějaký malý log soubor s pár stovkami bytů, tak se zapisuje třeba celých 4 kB. Což může mít dost vliv. Tohle byl syntaktický test, kdy se zapisovali velké soubory, ale neřeší častý zápis mnoha malých souborů.Neříkám jaký by to mělo význam, ale test tuto skutečnost zanedbává.

syntaktický?

myslite se, nastudujte si jak funguje zapis a mazani v NAND. to, co tvrdite, plati o mazani, nikoli o zapisu.

Mazání se děje na úrovni souborového systému, ne na úrovni dat.

Mýlíte se naopak vy. Pokud potřebujete na SSD zapsat jeden bajt, tak musíte načíst celý sektor (dejme tomu 4 kB), ten vymazat a znovu zapsat sloučenými daty. V podstatě píšete jenom ten jeden bajt, ale přepis byl proveden na celém sektoru.

A jen tak pro zajímavost nám ještě napište, jak je to u zápisu na hdd. Tam se přece taky nepřepisuje 1 bajt, ale celý sektor. A ten muže Mít u větších disky klidném I 64kB..

Jenže u plotnového disku není třeba počet přepisů počítat, takže velikost sektoru na plotnovém disku je úplně lhostejná. Naopak velikost sektoru u SSD říká, že když 1000x zapíšu 1B, SSD je opotřebováno stejně, jako kdybych 1000x zapsal sektor. Což je u 4kB sektorů 4000x více - a to už zanedbatelné není.V praxi tedy nejde jen o to, kolik dat "se na SSD poslalo" - velkou roli hraje i dávkování. Přičemž podle způsobu použití budou v praxi pozorovatelné -odhaduji- řádově stonásobné rozdíly v opotřebení při stejném množtví zapsaných dat. A to není zrovna zanedbatelné...

Jen tak pro zajímavost vám to sem napíšu, když už jste tak neschopný si to zjistit. HDD umí psát nuly i jedničky, kam se hlavě zachce. SSD naproti tomu umí jenom sázet nuly do předem zformátovaného sektoru. Pokud chcete přepsat jednu jedinou nulu na jedničku, tak musíte prostě zformátovat celý sektor.

u HDD je to ale přece stejné, čtení a zápis probíhá po blocích, technicky to ani neumí číst jednotlivé byty. Ono by se to ani nedalo dost dobře adresovat, musely by ty adresy mít víc bitů než teď. V operační paměti taky nelze přepsat jednotlivé bity, musí se načíst celý byte a v něm nastavit jednotlivé bity (ve skutečnosti se ale přenáší taky blok bytů, protože psát po jednotlivých bytech by bylo neefektivní a pomalé).

Tak ještě jednou
- HDD umí psát jednotlivé bity bez formátování celého bloku
- SSD musí před zápisem blok komplet zformátovat. Mimochodem, ty bloky nemusí mít na SSD všude stejnou velikost, která je navíc natvrdo daná výrobcem.Způsob, jakým k tomu OS přistupuje, je jiná záležitost. Těch OS a FS jsou desítky, takže některé s bloky vůbec pracovat nemusí. Dále třeba práce s alokační tabulkou FS může pracovat i s menšími částmi, než celý blok.

Nejde o to, co HDD umí, ale jaký je interface s okolím. Prostě nejde říct, že se mají zapsat tři bity, jde říct jenom že se má přepsat sektor na určité adrese a sektor je nejmenší adresovatelná jednotka. Takže se pracuje zase s blokem dat (typicky 512 bytů nebo dneska 4KB). Takže se zase přepisuje blok dat. V OS to je volnější a jde psát po bytech, interně se to ale stejně cachuje a čte/zapíše najednou.

U HDD je ještě jedna zajímavost a to, že data se kódují a zapisuje se něco jiného, než zapisovaná data - u většího počtu nul je totiž technický problém určit, kolik jich je. Takže přepsat samotný bit taky nestačí, ono záleží i na tom, co je okolo, takže stejná hodnota bitu se může zapsat různě. Viz třeba http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/TEXTY/... ...

V principu je to takhle
- HDD má historicky interní velikost sektoru většinou 512B. Pokud je píše, tak nemusí nic předem formátovat ale prostě jenom nastavuje jednotlivé bity na 0 nebo 1.
- SSD má velikost Erase sektoru o několik řádů výš, někde kolem 128 - 512 kB, zatímco velikost Write sektoru je třeba 4 kB. Je věcí řadiče, kam se data píšou, ale pokud dojde v sektoru místo, tak se musí komplet zformátovat a pak se píše od začátku.Nutnost vícenásobného přepisování u SSD se jmenuje Write amplification
http://en.wikipedia.org/wiki/Write_amplification...

presne tak

ano, spravne a ted se podivejte, co jsem tvrdil ja a na co jsem reagoval a zjistite, ze oba mame pravdu a ze ten puvodni uzivatel se myli

to si uz ale delate srandu :D vazne si myslite, ze bezny HDD prepisuje 64kB?

ne a jeste jednou ne. vazne si o tom neco precete, nebudete pro smich. jak to je doopravdy: NAND bunka se CELA smaze a je tedy prazdna. Pak se do ni da zapisovat v libovolnem mnozstvi, ale pouze do prazdneho mista, tedy na zpusob logu, neboli sekvencne. Ma-li bunka treba 4096 bajtu, muze se do ni zapsat az 4096 krat (neuvazuji omezeni FS) za predpokladu, ze nic neprepisujete. Jakmile se pokusite PREPSAT libovolny bit, musi se opet cela bunka smazat.

Ano, je to pověra, a proto mi systémové SSD odešlo na bad blo*ky po dvou letech.On je trochu rozdíl přeškrábnout celý disk najednou 240 GB dat, nebo mít na disku volných třeba 8 GB, které se soustavně přepisují, na kterých se pravidelně swapuje a kde je hiberfil.sys pro uspávání (a ten musí být na systémovém oddílu).20 GB zápisu denně po tři roky vypadá možná báječně, ale u 250GB disku to v podstatě znamená to, že to celé přeškrábli všehovšudy ~800×. A u některých už se začaly objevovat bad blo*ky (což, nezlobte se na mě, nepovažuji jen za "snížení životnosti").hehe, super. Takže tady už se nesmí napsat ani špatný blok, aby to prošlo. A to jsem tak hodný, že jsem tady A-d-b-l-o-c-k začal používat až kvůli reklamám před cizím videem (často delším než samotné "vypůjčené" video).

Názor byl 1× upraven, naposled 31. 10. 2013 13:57

Bezný uživatel neudělá denně na systémovém disku ani 5 GB denně.

Běžný uživatel stahuje a maže právě na (ze) systémový disk ;)

To poucybuji. Bezny uzivatel, pokud ma SSD, tak na nej moc data neuklada...

Nejvíce se SSD používají hádejte kde? V noteboocích azvláště v těch lehkých, kde HDD prostě není.

Videl jsem u X PC se SSD, ale jeste ani jeden notebook se SSD.

Je to dnes opravdu bezne, taky se u vykonnejsich dava SSD na system a vetsi hdd na data.

tak to si toho nevidel este vela.Apple uz ine notebooky nez s SSD nevyraba. Vacsina ultra portables su takisto cisto SSD.Nebavime sa samozrejme o Acer kramoch za 400 €, tie ale osobne povazujem skor za ekologicku zataz (patria do kosa) nez za notebook ci kus elektroniky.

Hm.. a vy máte představu, kolik se u běžného uživatele reálně zapíše, pokud na tom systémovém SSD má člověk třeba 8GB swapovací soubor, a kolik se zapíše, pokud má 8 GB RAM (=~7GB hiberfile.sys), a počítač třikrát za den uspí (třeba osmičky už defaultně při vypínání nevypínají, ale hibernují.). Na systémový disk se rovněž defaultně ukládají temporary internet files a jsou na něm tempy (jasně, taky to vypadá jako blbost, ale jen hloupé přehrávání videa z youtube ve vyšším rozlišení znamená zapsat na disk třeba 200-500 MB dat na jedno video).

Pardon, ale ten kdo ma SSD disk, ma dostatecne penez na to, aby mel 4-8 GB ram a swapovani vypnuto. Neexistuje duvod, proc ho mit zapnute. Kazdopadne, muj Intel 80 GB disk po dvou letech stale fici... Nevim, kolik ma zapsano a ani to vlastne neresim.

S vypnutim swapovani spousta aplikacii a zejmena her nefunguje, hra zvycejne uvadi, ze potrebuje 4GB RAM, ale neuvadi, ze potrebuje dalsich 10GB ve swapu, protoze defaultne je swap vzdy zapnuty a vypinat se oplati, jen pokuad ma uzivatel vic jak 8GB RAM.

Zajimavé. Já mám vypnutý swap u PC s 8 GB, predtim jsem to mel vypnute i u 4 GB a absolutne zadny problem, ani s hrami. No, asi mam jine nez vy.

Zalezi asi na aplikacich. Ja sem se s tim tedy nesetkal, mam systemovy swap vypnuty na 32GB Ram. Nicmene aplikace jako takove - adobe, zejmena indesign a photoshop, bridge... maji sve swap soubory a ty miri u indesignu a bridge na jine ssd a u photoshopu na plotnovy disk(tam se vytvareji temp soubory o velikosti mnoha GB a to uz je jina)

ejdříve mluvíte o běžném uživateli a teď najednou mluvíte o něčem jiném ;) Opravdu běžný uživatel ani netuší že nějaký SWAP vůbec existuje...
Nevím s kolika Běžnýma Uživatelama ste se setkal, ale tohle je prostě fakt

myslim bezneho uzivatele, co ma SSD

Záleží na tom co děláš, mě v práci 8GB bez swapu nestačí. Doma na 16 to je zatím v klidu.

Stalo se mi ve win7 něco podobného, disk nový. Nejříve BSOD pak nějaký čas systém fungoval zase BSOD, to se několikrát opakovalo. Pokoušel jsem se o novou instalaci několikrát a pár dní po sobě. Výsledek nešlo instalovat nebo po instalaci nešlo nabootovat, neviditelný disk apod. MS obraťte se na výrobce hardwaru. Před odesláním na reklamaci jsem zkusil pár linuxových distribucí. Fungovali bez chyby, Test disku v pořádku. Funguje i pod win. Neuvěřitelné.

Stala se mi nedávno stejná závada - záhada, ovšem s normálním HDD. Testy veškerého HW včetně HDD vypadaly v pořádku. Vyreklamoval jsem tedy základní desku - ta se mi ovšem vrátila jako neoprávněná reklamace. Ano, poprvé jsem narazil na vadný PROCESOR. Ve W7 dělal vámi uvedené věci, W7 nešly ani nainstalovat. W XP jely bez problémů, Linux jel bez problémů. Šlo o procesor AMD.

Taky může být prostě vadný kus, já jsem měl 64GB asi dva roky a celkem bez problémů, pak jsem koupil větší. Ale jeden čas jsem měl problém se zamrzáním PC a rychlost byla SSD byla dost nízká, chvílemi to klesalo snad i pod 1MB/s. Nakonec se ukázalo, že byl jenom blbě zapojený kabel, asi blbý kontakt. Zapojil jsem to znovu a od té doby klid.

Taky je rozdil na jakem systemu je ssd pouzivane... moderni os uz ssd netyraji jako ty z dob drivejsich.

budu hadat: slo o SSD OCZ, uhadl jsem? V tom pripade to je vporadku, staci nekupovat srot co prodavaji a jste vpohode. Zadny z SSD od Crucial, intel micron atd. podobne problemy nemaji.

Jak pisou ostatni, problem muze byt zapis mnoha malych souboru a ja uz jsem videl odesle SSD prave kvuli tomuto. Na nejake domaci pouziti to je asi dobry ale treba kompilace vetsich projektu to za par mesicu odpravi.

Dal jsem vám mínus, teď ještě proč...>>kompilace vetsich projektu to za par mesicu odpravi.Z vlastní zkušenosti usuzuji, že pravdu nemáte. Mám pracovní disk s kapacitou 160 GB, typický střední projekt ve VS má 42 MB, 800 zdrojových souborů ve 40 složkách, kolik je denních kompilací nevím, ale budu si dělat čárky. Ale je jich až nezdravě mnoho, měl bych se polepšit. Méně kompilovat, více přemýšlet. Za rok a půl provozu je zapsáno (Total LBAs writen) necelých 5 TB dat a všechny parametry jsou v normálu (Ready for use).Nicméně vám děkuji, že jste mě přiměl mrknouti se do SMARTu, jak si na tom stojím PaRi

42MB a 800 souboru je drobotina. Myslim opravdu nejaky vetsi projekt, pridejte tak dva rady.

hmmm, v tom případě budou muset velcí kluci zůstat u technologie ještě z minulého tisíciletí. No a my maličcí, drobní a naprosto nepatrní, půjdeme dál...

Me ani tak neslo o velky kluky jako o to ze to ze proste neni mytus ze SSD odchazi kvuli tomu jak funguje a ze ty scenare jsou docela realne i kdyz to tak nevypada...

Ano, jinak hrozí rizoto, že to skončí fiatem. Opraveno

Vidim, ze pan je suteren.

Pobavilo.. diky :)

správně fiakrem