Zdarma k penězům

Fenomén produktů zadarmo vypadal před pěti lety jako čistá utopie, dnes je to naprosto běžná věc. Proč k tomu vůbec došlo, a jak se tímto způsobem dají vydělat peníze?
Asi před pěti lety, kdy i ti vyvolení z nás někde poprvé zaslechli slůvko „Internet“, dal jeden z významných výrobců softwaru k dispozici zdarma demoverzi svého produktu. Demoverze byla samozřejmě limitovaně funkční – ale stejně bylo okolo toho velké pozdvižení, neboť onen výrobce tím zboural pravidlo, které ostatní zatím pečlivě dodržovali. Prý s tím dopadne špatně – lidé se budou domnívat, že co je zadarmo, nemá hodnotu, a produkt si pak nekoupí. Onen výrobce je stále mezi námi a o pět let poté se bourají jiné zákony: zadarmo jsou ne dema, ne omezené či limitované verze programů, ale verze plné, bez problémů funkční a legální. Aby byl obrázek úplný, je nutno k těmto zadarmovkám ještě připočíst stovky a tisíce služeb zadarmo, především na Internetu: od připojení až po servery, které vám udělají pomyšlení a nic za to nechtějí.

Je to jenom výsledek zničujícího konkurenčního boje, který ceny nejdříve snížil a pak vymazal na nulu? Nebo je to začátek trendu, který se například promítne i do toho nepočítačového, neinternetového světa; bude nám někdo nabízet zadarmo auto nebo dům? Jistě ani jedno, ani druhé, přesto však je tento fenomén unikátní: zadarmo se dávají věci, které mají evidentní cenu či hodnotu, často bez viditelné návratnosti, někdy třeba jen s ideou dobrovolné platby.

I když si těchto věcí zadarmo všímáme celkem nedlouho, je nutné si uvědomit, že na Internetu bylo (skoro všechno) zadarmo vždycky. Nikdy nikdo nechtěl platit za Yahoo nebo Altavistu, za prohlížení osobních nebo firemních stránek, nebo v pradávných dobách za služby Gopheru nebo Veronicy. Je zajímavé, že toto nám připadalo jako samozřejmost – domnívali jsme se (někdy v roce 1995), že si prostě kupujeme připojení k Internetu, jako si kupujeme jízdenku do vlaku, a že ty služby jsou tak nějak součástí a zpříjemněním jízdy. Postupem doby začalo jít do tuhého, když zadarmo začaly být stále lepší služby (například free e-mail, free web hosting), když se na Internetu začaly vydávat časopisy, které by si jistě lidé kupovali i v tištěných verzích. Že to zaplatí reklama? No dobře, ale v časopisech a novinách je taky plno reklamy, a stejně je nikdo zadarmo nedává.

V té době se také začaly objevovat zadarmo programy a kupodivu pionýrem (což dnes málokdo ví) nebyl nějaký internetový prohlížeč či něco podobného, ale normální „kancelářský“ program, totiž antivirus od pana McAfeeho. A právě ViruScan je daleko lepší a čistší příklad, jak se dostat zadarmo k penězům, než cokoli jiného: lidé totiž skutečně začali dobrovolně platit za plnohodnotné užívání této služby (update definicí virů), pan McAfee nabral lidi, zkvalitnil a rozšířil produkty –

a dnes je ze společnosti (po několika fúzích, akvizicích a přejmenování) jedna z největších světových firem podnikajících v oblasti počítačové bezpečnosti vůbec.

Model, který McAfee předvedl, byl, dodnes je a bude napodobován prakticky jen s mírnými odlišnostmi: a) připrav produkt či službu a poskytni ji zadarmo. Udělej produkt slušný, šetři na marketingu, jen vypusť do světa bublinu; b) nachystej se na velký nápor zákazníků, zvládni jej, nezklam je. Rozšiřuj a upravuj produkt podle jejich přání – aby viděli, že to myslíš s produktem (službou) a s nimi vážně; c) získal jsi obrovskou komunitu zákazníků, ovlivňuješ celou velkou tržní oblast? Máš dobrou výchozí pozici pro to, aby tvůj produkt nebo služba začala vydělávat peníze – vymysli ten nejvhodnější způsob a zrealizuj jej.

V oblasti Internetu se odehrála a nyní i ve světě softwaru se odehrává změna světonázoru („paradigm shift“). Dříve byli lidé naučení, že když je něco zdarma, odpovídá tomu také kvalita; že co je kvalitní, nemůže být zadarmo. Dnes si to už nikdo nemyslí a dokonce začíná být zvykem myslet si opak: ne sice ten, že jenom software zdarma je kvalitní, ale spíše, že který producent to myslí se získáním zákazníků a s férovým vztahem k nim vážně, poskytne produkt nebo službu aspoň v určité verzi zdarma na kvalitní vyzkoušení, a pak „nějak“ zkasíruje spokojeného zákazníka.

Má to jednu velkou výhodu a jeden velký háček. Výhoda je, že se můžete stát slavným skoro přes noc a bez velké investice; nevýhoda je, že na tom možná nikdy nevyděláte. Přičemž bohužel platí, že zatímco se výhoda zmenšuje (je stále obtížnější se stát slavným přes noc), nevýhoda se zvětšuje (je stále těžší vydělat na věci zadarmo).

Místy až absurdní rozmach produktů a služeb zadarmo má svou příčinu ve velmi nestandardním světě Internetu. Internet je možné si představit jako kontinent, namalovaný na mapě bílou barvou; kontinent, který nikomu nepatří a kde ten, kdo přijde jako první, zapíchne na pahorek svoji vlajku a prohlásí zem okolo za své vlastnictví. Ještě neví, kde bude profitovat, ale ví, že když bude chtít přijít někdo druhý, bude už muset s tímto existujícím a obvykle dobře opevněným vlastníkem svést tuhý boj. Jestli je ale obsazená země úrodnou půdou nebo pouští, to se zjistí později – ale neobsaďte ji, když je to „zadarmo“, přesněji řečeno za cenu jedné objevitelské výpravy.

Když budeme pokračovat s tímto příměrem dál, dovede nás to k názoru, který se může zdát překvapivý: že současný boom produktů a služeb zadarmo je dočasný. Jakmile bude země obsazena, jakmile bude jasné, co je úrodná půda a co úhor, budou se už souboje odehrávat standardně: lukrativní pozemky se budou draho prodávat a o poušť nikdo zájem mít nebude, ani zadarmo. Samozřejmě v Internetu platí, že kontinent není nikdy „hotový“, neustále se vyvíjí a neustále se z vln vynořuje nová pevnina – přesto však už nyní cítíme silnou konsolidaci trhu, tj. jeho soustřeďování do rukou několika silných vlastníků. To je evidentní v USA, ale je to cítit i u nás: počet velkých poskytovatelů Internetu se v posledních dvou letech smrskl na polovinu, u internetových produktů (webů) a služeb se zcela jasně vydělují skupiny špičkových webů, ovládané pěti–šesti firmami, sledovanost zbytku klesá, mnohé malé weby zanikly nebo zcela živoří.

Nechci tím samozřejmě říci, že současná „éra zdarma“ je jen dočasným výkyvem kyvadla, které se zase vrátí zpět, ale váha onoho argumentu zdarma bude klesat. Dnes se spouští služba zdarma kvůli získání podílu na neobsazeném trhu; jakmile trh bude obsazený a vyprofilovaný, přestane být tento argument tak silný a významný. Dnes ještě působí slůvko zdarma jako kouzlo, které okamžitě získá polovinu trhu – pro firmu je to vlastně marketingový prostředek, má možnost buď razantně inzerovat, aby získala kus placeného trhu (s tím, že se jí investice do reklamy možná ani nevrátí), nebo dá produkt k mání zdarma, ale ušetří na reklamě.

Jakmile ale poskytnutí produktu nebo služby zdarma nepovede k získání velkého tržního podílu, nemá to smysl takto realizovat. Příklad: pokud dnes český internetový poskytovatel nabídne připojení zdarma, už nic moc nezíská; pokud by tak učinil před půl rokem, bude mít během čtrnácti dní většinu trhu s vytáčenými linkami doma.

Nicméně ani poskytnutí takového produktu nebo služby zdarma, za který se „normálně“ draze platí, může vést ke zklamání a vystřízlivění. Viditelným příkladem jsou aktivity „free PC“ v USA, kde by se cena počítače měla vybrat jednak v poplatcích za připojení, jednak v povinné konzumaci reklamy. Ačkoli tento „model“ získal okamžitý úspěch a zájem zákazníků (bodejť), nastalo kruté probuzení, když bylo nutné zaplatit útratu: zjistilo se, že výdaje jsou větší, než se očekávalo, a příjmy menší, takže „free-PC“ firmy kolabují jedna po druhé.

Svým způsobem podobná situace je i u producentů softwaru zdarma: v době, kdy se objevil první seriózní software zdarma (např. antivirus), byl úspěšný a přinesl profit. Dnes, kdy se na Internetu denně objeví stovka nových utilit, utiliteček až úplných zbytečností zadarmo, se může nakonec k jakémusi úspěchu dostat jedna z tisíce, jestli vůbec. V určitém nebezpečí tohoto druhu je i svět volného softwaru jako je Linux a spol.: jeho producenti si zatím vykreslují představu ne nepodobnou „free PC“ (že zisky půjdou z „jakýchsi“ služeb, popřípadě „jakýchsi“ komerčních aplikací nad např. operačním systémem, který je zdarma), ale v praxi zatím zisk nedemonstroval nikdo. Přísloví, že nic není zadarmo, ani večeře zadarmo, je bolestně pravdivé a rovnice je neošiditelná: mám-li někde výdaj, musím mít i příjem. Klidně jindy, klidně o hodně později, ale aspoň tak velký, jako byl onen výdaj – jinak jsem selhal.

Zdroj: Computer 21/99

Diskuze (4) Další článek: Autodesk spolupracuje s Českým svazem stavebních inženýrů

Témata článku: Software, Internet, Zdarma, Software zdarma, Velký háček, Pevnina, Velký zisk, Překvapivá cena, Velká výhoda, Velké pozdvižení, Významná cena, Poušť, Silný argument, Free, Úrodná půda, Veronica, Pen, Obrovský rozmach, Podobná investice, Úhoř, Velký rozmach, Určitá doba, Producent, Podobná hodnota, Konzumace, Software na Heureka.cz



Chystané finské cloudové MMO nakonec Xbox exkluzivitou nebude

Chystané finské cloudové MMO nakonec Xbox exkluzivitou nebude

Mainframe odstoupilo od smlouvy s Microsoftem.

Radek Wunderlich
MainframeRPGOnline
Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

** Klinická studie zkoumala vliv antidepresiva fluvoxamin na covid-19 ** Počet úmrtí souvisejících s covidem-19 klesl zhruba o 90 % ** Potřeba intenzivní lékařské péče se snížila zhruba o 65 %

Karel Kilián
COVID-19LékyDepreseMedicína
Jak rozmazat dům, aby vás sousedi nemohli šmírovat. Jde to v Mapách Google i na Mapy.cz

Jak rozmazat dům, aby vás sousedi nemohli šmírovat. Jde to v Mapách Google i na Mapy.cz

** Nelibí se vám, když cizí lidé okukují váš dům? ** Všechny mapové aplikace nabízejí možnost rozmazání snímku ** Máme návod pro Apple Maps, Bing Maps, Mapy Google a Mapy.cz

Karel Kilián
SoukromíNávodyMapy
Recenze Windows 11. Microsoft nás opíjí rohlíkem a omezuje použitelnost

Recenze Windows 11. Microsoft nás opíjí rohlíkem a omezuje použitelnost

** Oproti Desítkám významně stouply hardwarové požadavky ** Windows 11 mají nový vzhled, ale výrazně narušují workflow. ** Potěší vyhledávání, multitasking i rychlejší aktualizace

Petr Urban
Windows 11Testy
Programujeme ZX Spectrum: Ten nejhloupější možný program v Basicu
Jakub Čížek
Pojďme programovat elektronikuHistorieProgramování
Nová volitelná aktualizace systému Windows 10 opravuje 38 problémů
Karel Kilián
Windows UpdateAktualizaceWindows 10