Železnice žaluje Google za odkazy na článek ultralevicového časopisu Radikal s teroristickým návodem. Problém není jen v odkazu, Google uchovává stránky Radikal online v cache, i přestože soud nedávno přikázal serveru XS4ALL, aby stránky extrémistů zablokoval.
Deutsche Bahn, německý drážní operátor podává žalobu proti vyhledávači Google. Vyhledávač se měl proti dráze provinit tím, že odkazuje na internetovou stránku Radikal online s návodem na sabotáž železničních systémů – v textu článku Who stopped the Bahn? je popsán způsob, jak na německé železnici vypnout proud tak, aby tím byla postižena co největší část sítě. Nedávno dráhy vyhrály u soudu s holandským ISP XS4ALL při o zablokování stránky s návodem na sabotáž. Dráhy oznámily, že připravují žaloby také proti Yahoo! a AltaVistě; ty budou podány, pokud dnes dráhy nedostanou uspokojivou odpověď. (Heisse News)
Spory o odkazy vyhledávačů minulý měsíc rozvířily odborné mínění ve Spojených státech, když Scientologická církev zažalovala Google za odkazování na web, který před Scientology varoval. Tehdy jsme mohli klidně sedět u piva, kroutit hlavou, koulet očima a vzdychat: Ach ti Američani. Kdo by mohl tušit, že za pár dní se podobný boj s větrnými mlýny rozpoutá i v Evropě. Ještě více mě zarazilo prohlášení Christiana Schreyera z Deutsche Bahn, že „V USA není možné takovou žalobu podat, protože si tam každý může na web dát, co chce“.
Nechci se vyjadřovat k tomu, zda by měl či neměl být z webu odstraněn návod na odpojení proudu na části železnice, ani se nechci vyjadřovat ke svobodě projevu – určitě si tohle téma někdo z čtenářů nenechá ujít v diskusích pod článkem. Na regulaci obsahu na Internetu mám vyhraněný názor, který určitě znáte z mých předchozích sloupků. Co mi ale nedá spát: Proč se dráhy vůbec pouští do vády s vyhledávači?!
Už z podstaty fungování vyhledavače je jasné, že stránky se závadným obsahem prostě musí indexovat. Možná by se dalo vyhledavačům nařídit, aby hlídaly určitá slova a jejich výskyt potom oznamovaly policii – ovšem není nic jednoduššího, než aby se teroristi mezi sebou dohodli, že se místo slova sabotáž začne používat jiné, třeba knedlíky. Kdo by čekal, že knedlíky na německé železnici mohou způsobit výpadek proudu? Pro bezpečnost je výhodnější nechat radikály, aby psali prostě sabotáž, bomba, nálož, roznětka ... když neumějí používat argot, budou snáze odhalitelní.
Pokud už soud nařídí zablokování určité adresy, pak se dá očekávat, že se její obsah dříve nebo později, pokud je o něj zájem, objeví jinde na Síti, nebo třeba i mimo ni – typickým případem mohou být například konspiračně šířené časopisy militaristů a dalších skupin. Dokud jsou dokumenty extremistů na Internetu, je daleko snazší sledovat, kdo s nimi přichází do styku. Soudní rozhodnutí má teritoriální charakter, když jsou stránky ultralevičáků zablokovány v Holandsku, objeví se za chvíli třeba na Novém Zélandu.
Deutsche Bahn se zaměřila jen na Google a dva další servery, ale mohl bych z rukávu vysypat několik dalších, kde je už dnes k dispozici mirror teroristického návodu: na Web Archive dokonce na rozdíl od Google najdete článek i s obrázky. Mnozí lidé si podobné perly ukládají na disk... Myšlenku nelze zabít, poznamenal by klasik. Historii nelze přepsat, dodal by další. Mají vůbec dráhy právo požadovat smazání takového dokumentu? Není to totéž, jak když se česká města v současnosti pokoušejí zamaskovat, že jejich čestnými občany se v minulosti stali nejhorší diktátoři světa?
Zpátky na zem. Nikomu, tím méně německé železnici se nemůže podařit smazat definitivně nějaký dokument zveřejněný na Internetu. Do začátku týdne jsem vůbec netušil, že by šlo vypnout německé dráhy. Díky aktivitě Deutsche Bahn dnes dokonce vím i jak to udělat velmi účinně. Nedělám si iluze, že by žaloba proti Google a dalším byla zamítnuta. Rozhodnutí soudu ale bude mít za následek jediné: zakázaný článek bude hůře dosažitelný. Ale zůstane tu. Jestli se vám to nelíbí, jděte si stěžovat na nádraží.