Zasloužil si Český Telecom vysokou pokutu?

Pokud je to pistolnické vyřizování si účtů, tak by lépe slušelo 4.5 miliardy. A co vaše firma, také dobrovolně a ráda uzavírá nevýhodné smlouvy?

Cynickému komentátorovi je věc jasná: ostří hoši Gabriela Berdára v čele Telecomu už neposlouchají svého 51%-ního vlastníka tak servilně jako dříve a rozhodli se jej dokonce zažalovat, tedy stát vezme do druhé ruky taky silnou hůl a nehodné dceři uštědří výprask. Bezchybná časová souslednost mezi žalobou ČTc na stát a „odvetnou“ pokutou od ÚOHS říká, že to přece nemohlo být jinak.

Ale přece. Nelze přesně říci, že vztahy ČTc se „státem“ jsou harmonické nebo napjaté. S ČTc jedná stát na různých úrovních; některá ministerstva s ním uzavírají nadále exkluzivní smlouvy na dlouhodobé dodávky, naopak mezi ministrem Mlynářem a současným vedením ČTc to nebývale jiskří. Úřad, který pokutu udělil, je na vládě ze zákona nezávislý a má (či zatím měl) v tomto směru velmi dobrou reputací; jeho předseda je nestraník, též ze zákona. Zda jsou na ÚOHS ze strany vlády vykonávány tlaky a jak na ně případně ÚOHS reaguje, nevíme – možná i tím, že úřad je v Brně, se tak často neobjevuje v médiích a k únikům informací, kterými jsou mnohé pražské úřady proslulé, zde nedochází. (Což je docela z podivem, protože ÚOHS patří vůbec k nejmocnějším institucím v zemi směrem k podnikům). Zřejmě ještě důležitější v tomto případě je, že správní řízení proti ČTc v této věci bylo zahájeno již 13.1.2003, tedy více než před rokem, a uvedená pokuta je výsledkem rozhodnutí druhého stupně, následující po rozhodnutí prvního stupně v polovině loňského roku, proti kterému podal ČTc rozklad.

Uvedená pokuta (81,7 mil) je skutečně nejvyšší v historii úřadu, i když je dobré uvést, že předtím ÚOHS pokutoval dvakrát částkou srovnatelnou: v roce 2003 dostaly společnou pokutu firmy Billa a Julius Meinl za cenový kartel (51 mil.), v roce 2002 pak rovněž společnou pokutu Eurotel a RadioMobil za společný diskriminační postup proti Českému Mobilu (63 mil). ÚOHS staví pokutu a odůvodňuje její výši následovně (vybíráme nejvýznamnější argumenty):

  • zavazoval své klíčové zákazníky k povinnému provolání určitého počtu minut přes Český Telecom
  • smlouvy vytvářel na dobu určitou bez možnosti výpovědi (tj. pod hrozbou vysoké sankce)
  • ČTc údajně uplatňoval v těchto smlouvách odlišné podmínky než ty, které má ve Všeobecných podmínkách
  • Účastníci, kteří tento typ smlouvy neuzavřeli, byli údajně cenově diskriminováni; ti, kteří smlouvu uzavřeli, získávali tzv. věrnostní rabat, což je podle ÚOHS porušení zákona, které považuje za závažné i Evropská komise
  • Tohoto jednání se ČTc dopouštěl opakovaně, neboť takovýchto smluv uzavřel několik tisíc

To jsou jistě pádně znějící argumenty, zkusíme se však na věc podívat pohledem druhé strany. Principem činnosti antimonopolních úřadů všude na světě (viz např. velmi známý spor USA vs Microsoft) je, aby se zabránilo poškozování koncového uživatele, zákazníka. Pokud by úřady tuto optiku nepoužívaly a zkoumaly, jestli jednání jednoho soutěžitele nepoškozuje druhého soutěžitele, tak by zřejmě musely zakázat polovině firem podnikání. Jednání jednoho soutěžitele je samozřejmě a logicky vždy postaveno na tom, že poškodím druhého soutěžitele – říká se tomu také „konkurence“. Pokud si rozhodnutí ÚOHS přečetli podnikatelé a manažeři, kteří uzavírají smlouvy, tak se mohou divit: vždyť přede to vše jsou zcela běžné postupy, které podle principu „cukr a bič“ uzavírá se svými zákazníky snad každá firma. Každý dodavatel chce budovat se svým zákazníkem trvalý vztah – mimo jiné proto, že časté střídání dodavatelů a odběratelů komplikuje i prodražuje podnikání – a za to, že se zákazník uvolí strčit hlavu do chomoutu víceleté smlouvy bez možnosti výpovědi, dostane mrkvičku. Sám ÚOHS ve svém odůvodnění pro tisk poměrně krotce uvádí, že „Pokud jde o újmu spotřebitelů, je možné zdůraznit, že zneužití dominantního postavení (…) má (…) téměř vždy negativní dopad na spotřebitele“. To je jistě pěkná věta do nějakého teoretického spisku, ale nelze přece na základě této úvahy někoho odsoudit: i když by bylo pravda, že vrahem je téměř vždy zahradník, je nutné mu to v konkrétním případě dokázat, než půjde na šibenici.

ÚOHS v tomto případě příliš nepomohl veřejnosti se ve věci vyznat. Vydal sice tiskovou zprávu, ale nezveřejnil samotné rozhodnutí včetně odůvodnění, a to je krajně nelogické. Je to opět podobné, jako kdyby soudce v případě závažného a komplikovaného případu nevydal rozsudek, ale zprávu pro tisk. Pomiňme nyní to, že jeho webová adresa je rovněž značně nelogicky na Compet.cz, což zní jako jméno nějaké síťařské firmy, a nikoli na logickém Uohs.cz (doména je navíc volná), a také to, že stránky jsou vytvořeny velmi nehezky, zhruba verze „Internet 1994“.

Čtenář si jistě všiml, že se zatím urputně vyhýbáme jakémukoli redakčnímu názoru: zda byl rozsudek oprávněný nebo ne. Nemůžeme tak učinit: jednak k tou chybí víc informací ze strany UOHS (značně by pomohlo např. znění alespoň jedné z uzavřených smluv či její šablony), a co je ještě důležitější, chybí zde něco jako „obvyklá praxe“ v těchto případech. Můžeme si zde pomoci opět přirovnáními. Máme zákony proti sprejerům a vlastníkům lehkých drog v množství menší než malém (či jak to přesně je): tyto zákony dávají policii do rukou opravdu velké klacky, ovšem v praxi nejsou nikdy využity, spíše jen ve smyslu „podívej se, jak velký klacek bych na tebe mohl vzít, kdybys ještě více zlobil“. Totéž platí i pro antimonopolní úřad – je to velký klacek, který by bylo možné bez hanby vzít na 99% českých podnikatelských subjektů, ale s velkou vahou dopadl právě na ČTc. Přímo se vnucuje otázka: když byl potrestán ČTc, tak by přesně tak měl být potrestán ČEZ, plynárny nebo vodárny – vždyť dělají totéž v bleděmodrém, nabízejí dlouhodobé smlouvy výměnou za bonusy, uzavírají smlouvy na dobu určitou se sankcionovanou výpovědí a podobně.

I když by měl být ÚOHS zejména v tomto případě, který je téměř veřejného charakteru, podstatně „informačně otevřenější“ (je možné, že např. Český Telecom na tuto situaci dříve vícekrát upozorňoval a žádal nápravu, což by jistě měnilo situaci), přiznejme mu, že měl hodně nevděčnou úlohu. Pokoušel se totiž napravit situaci, která už byla dříve nenapravitelně zkažená: zpackanou liberalizací telekomunikací v ČR, prováděnou nikoli na pokračování, ale doslova na poskakování, a často také ne bezchybným přístupem českého telekomunikačního regulátora (ČTÚ), který je podstatně méně imunní proti tlaku vlády než ÚOHS.

Diskuze (116) Další článek: Ani chytré filtry vás před spamem nezachrání

Témata článku: Microsoft, Internet, Pokuty, Druhý případ, Druhá strana, Gabriel, Úřad, Silná doména, Pokuta, Druhá polovina, Vysoká pokuta, Český Telecom, Tel, Hole, Julie, Rabat


Určitě si přečtěte

Šmírování kamerami Googlu: Koukněte, co šíleného se objevilo na Street View

Šmírování kamerami Googlu: Koukněte, co šíleného se objevilo na Street View

Google stále fotí celý svět do své služby Street View. A novodobou zábavou je hledat v mapách Googlu vtipné záběry. Podívejte se na výběr nejlepších!

redakce | 4

Není jen Flightradar: Našli jsme další aplikace pro sledování letadel, některé ukážou i víc

Není jen Flightradar: Našli jsme další aplikace pro sledování letadel, některé ukážou i víc

** 8 služeb pro sledování leteckého provozu ** Nejznámější je Flightradar24, ale alternativy leckdy prozradí více ** Letadla i v této pohnuté době čile létají a je co pozorovat

Karel Kilián | 14


Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test fitness náramků

Levné záložní zdroje

Jak si zabezpečit domov

Nejlepší monitory na trhu