První pokus
Český parlament se v minulosti už několikrát pokusil blokovat přístup k internetu. Stačí si vzpomenout třeba na vskutku bizarní případ z roku 2009 a senátní novelu zákona 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, do které chtěli zákonodárci propašovat zmínku o tom, že poskytovatel připojení je povinen blokovat v přístupu k webům s pornografickým obsahem. Ještě bizarnější ovšem bylo, že návrh tehdy horní komorou skutečně prošel a byl zastaven až později.
Senátoři chtěli rozhodovat o tom, co je ještě vkusné a co nikoliv
Druhý pokus
Uplynulo pár let a na jaře roku 2011 se na scéně objevil další pokus. Tentokrát šlo o přílepek poslance Farského, který navrhoval, aby měli internetoví operátoři povinnost blokovat weby, na kterých probíhají ilegální sázkové hry.
Ani tento nápad nakonec neprošel a český internet se tak mohl těšit z poměrně širokých svobod. Zatímco na západ od nás nařizovaly soudy ve velkém blokovat přístup k warezu (Velká Británie, Německo, severské země aj.), v putinovském Rusku se blokovaly třeba weby opozice na příkaz nikým nekontrolovaných institucí typu Roskomnadzor. My jsme to jen zpovzdálí sledovali.
Samozřejmě i u nás čas od času k nějaké té blokaci došlo, ale ve větší míře se zpravidla jednalo jen o různé zahraniční blacklisty evidující weby s údajně pedofilním obsahem, které na základě vlastních interních politik blokovali někteří operátoři. Namátkou stojí za zmínku tehdejší Telefónica O2 a T-Mobile.
A je to tu opět
Jenže nyní se na scénu opět vrací návrh loterijního zákona, který má ambice rozhodovat o tom, co oko surfařovo už nesmí vidět. Poslanecká sněmovna začala na své 31. schůzi projednávat tisk 578, jehož obsahem je vládní návrh zákona o hazardních hrách. Garantem je ministr financí Andrej Babiš.
A je to tu opět
Plné znění včetně rozsáhlé důvodové zprávy v PDF si můžete přečíst zde. Nás zajímá především § 82 Blokace nepovolených internetových her, ve kterém se píše:
§ 82 Blokace nepovolených internetových her
(1) Poskytovatelé připojení k internetu na území České republiky jsou povinni zamezit v přístupu k internetovým stránkám uvedeným na seznamu internetových stránek s nepovolenými internetovými hrami (dále jen „seznam nepovolených internetových her“).
(2) Na seznam nepovolených internetových her se zapíše internetová stránka, na níž je provozovaná internetová hra v rozporu s § 7 odst. 2 písm. b).
(3) Povinnost podle odstavce 1 jsou poskytovatelé připojení k internetu splnit ve lhůtě 15 dní ode dne zveřejnění internetové stránky v seznamu nepovolených internetových her.
Ach, tak silné déjà vu jsem už dlouho nezažil. Pokud si pamatujete na případ z roku 2011, jedná se v podstatě o jeho kopii, která praví, že kdosi vytvoří blacklist a poskytovatel internetu bude povinen takové weby blokovat.
Případy okolo nás přitom ukazují, že možnosti operátorů jsou velmi omezené a absolutní blokace je vzhledem k podstatě internetu nemožná – lze zabít jen zdroj a tedy web. Pokud by tedy návrh skutečně prošel, poskytovatel připojení nejspíše zablokuje přístup k doméně skrze DNS a hráč použije některý z desítek způsobů, jak tuto blokaci obejít. Ať už volbou jiného DNS serveru, nebo VPN tunelem.
Vynucená blokace prostě nefunguje. Když britské soudy zablokovaly přístup k The Pirate Bay, během několika hodin se objevil zástup proxy serverů a návštěvnost z UK na stránky Pirátské zátoky kvůli popularizaci paradoxně ještě vzrostla.
Všemocné ministerstvo financí?
Dejme ale tomu, že nebudeme zkoumat zjevnou neschopnost podobného paragrafu cokoliv skutečně zastavit. Jaké špeky návrh zákona dále nabízí? Stačí se v čtivu posunout o kousek dál na § 84 Seznam nepovolených internetových her, který se pokouší zodpovědět klíčovou otázku, kdo vlastně bude rozhodovat o tom, jaké weby mají operátoři blokovat.
Ne, soud to nebude. Bude to Ministerstvo financí:
§ 84 Seznam nepovolených internetových her
(1) Seznam nepovolených internetových her vede a o zápisu do něj rozhoduje z moci úřední ministerstvo.
(2) Seznam nepovolených internetových her obsahuje
a) adresu internetové stránky, na níž je provozovaná internetová hra v rozporu s § 7 odst. 2 písm. b),
b) jedinečný identifikátor platebního účtu, který je využíván k provozování internetové hry v rozporu s § 7 odst. 2 písm. b),
c) den zápisu a výmazu údajů uvedených v písmenech a) a b).
(3) Ministerstvo provede neprodleně výmaz internetových stránek nebo platebního účtu ze seznamu nepovolených internetových her, pominou-li důvody pro jejich zápis do tohoto seznamu.
(4) Ministerstvo zveřejňuje na svých internetových stránkách ze seznamu nepovolených internetových her údaje podle odstavce 2 písm. a) a b).
(5) V řízení podle odstavce 1 se účastníkovi řízení doručuje písemnost veřejnou vyhláškou a účastníkovi řízení známého pobytu nebo sídla se písemnost zašle rovněž na vědomí.
SPIR volá do boje
Proti tomu se ostře postavilo Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR), které zastupuje podstatnou část zdejšího internetového trhu. SPIR ve své tiskové zprávě mimo jiné píše: „Ministerstvo si tím uzurpuje právo cenzurovat internetový obsah a likvidačním způsobem zakročit proti jakémukoli internetovému subjektu – výklad toho, co je nepovolenou hrou, má totiž opět podléhat pouze ministerstvu bez jakékoliv kontroly.“
Infografika SPIR
Podle předsedy výkonné rady sdružení Jána Simkaniče přitom nezůstane jen u planých slov, SPIR se totiž v případě nutnosti hodlá obrátit na Ústavní soud, před kterým chce bránit svobodu internetu.
Jak praví SPIR, problém samozřejmě není v samotné potřebě účinné regulace loterijních her a hazardu, ale ve způsobu, pro který se rozhodli autoři návrhu zákona. Opět si zahrávají s myšlenkou lákavě jednoduchého blokování, které hodí klacky pod nohy operátorům a surfařům zkomplikuje život asi… Asi na první dvě minuty, než se skrze VPN službu připojí k nepovolené loterijní hře jednoduchou oklikou.
A co pak? Objeví se snad návrh zákona, který zakáže VPN?
