Zánět červovitého přívěšku slepého střeva (apendicitidu) řeší medicína již více než sto let operativní cestou, kdy je zanícený orgán vyjmut z těla pacienta. Jenže lékaři nyní přišli na to, že operace nemusí být nezbytná. Antibiotika prý mohou být při léčbě apendicitidy stejně účinná jako skalpel, ukázal výzkum finských lékařů a farmaceutů.
Studie byla publikována v úterý 25. září v odborném lékařském časopise JAMA (Journal of the American Medical Association), vydávaném Americkou lékařskou asociací. Tento čtrnáctideník publikuje výzkumy, recenze a publikace, které pokrývají všechny aspekty biomedicínských věd.
Místo „kudly“ antibiotika?
Navzdory soustavnému zvyšování standardů péče nejsou výsledky finské studie zcela překvapující. Důkazy o tom, že akutní apendicitidu lze léčit pouze antibiotiky, potvrdilo několik dalších randomizovaných studií provedených v uplynulých letech. Ty však nezodpověděly řadu otázek – například zda antibiotika jen dočasně zlepšila situaci, a jestli ve dlouhodobém horizontu nebyly výsledky horší.
Aktuální studie tyto otázky vyřešila, neboť sledovala pacienty po dobu pěti let. Ukázalo se, že téměř dvě třetiny pacientů, kterým byla na nekomplikovanou apendicitidu nasazena antibiotika, nepotřebovaly během sledovaného období chirurgické řešení. Ani u pacientů, u kterých byla později nutná operace, nedošlo k žádnému zhoršení stavu.
Sledovaní pacienti byli ve věku od 18 do 60 let a do studie byli zařazeni v období od listopadu 2009 do června 2012. Ti, kteří šli na operaci, zůstali v nemocnici po dobu tří dnů, stejně jako pacienti s antibiotiky, jimž byly léky podávány intravenózně. Poté následovalo sedm dní v domácím ošetření, kdy byla antibiotika podávána v tabletách.
Ze 256 pacientů léčených antibiotiky jich 70 muselo na operaci během prvního roku léčby. V průběhu následujících pěti let bylo nutné operovat dalších 30 sledovaných. Zbývajících 156 pacientů, tedy asi 61 %, skalpelu díky antibiotické léčbě uniklo.
Výsledky by mohly být ještě lepší
Autoři se domnívají, že procento by mohlo být v následných studiích ještě vyšší. Poznamenávají, že rozhodnutí podstoupit operaci bylo zcela na ošetřujících lékařích. Většina z nich přitom nebyla zapojena do studie a někteří byli skeptičtí ohledně myšlenky, že by samotná antibiotika mohla léčit apendicitidu.
Léčba antibiotiky také znamenala pro pacienty méně komplikací a rychlejší zotavení. Ve skupině léčené antibiotiky byly zaznamenány komplikace jen u 6,5 % osob, zatímco u pacientů řešených operativně se komplikace vyskytly ve 24 % – většinou kvůli infekcím. Kratší byla i doba léčby: pacientům s antibiotiky stačilo v průměru 11 dní, operovaní potřebovali dvakrát tak dlouhou dobu.
Studie však porovnávala antibiotickou léčbu se standardním chirurgickým zákrokem, vedeným skalpelem, nikoli s modernějším a méně invazivním laparoskopickým zákrokem, který je i u nás běžný.
Pokud by studie porovnávala s tímto standardem péče, mohlo by to změnit hodnocení nákladů a přínosů. Toto řešení může snížit míru komplikací i dobu zotavení.
Léky jako alternativa k operaci
Autoři, pracující na helsinské Univerzitě v Turku, uzavírají svou studii konstatováním, že „Toto dlouhodobé sledování podporuje použitelnost antibiotické léčby jako alternativy chirurgického zákroku pro nekomplikovanou akutní apendicitidu.“ Termín „nekomplikovaná“ je míněn ve smyslu, že nebyly zaznamenány žádné další problémy, jako jsou perforace, absces nebo podezření na nádor.
Závěr naznačuje, že mnoho pacientů se zánětem červovitého přívěšku slepého střeva by mohlo být ušetřeno rizik chirurgických výkonů, jako jsou infekce. Léčba antibiotiky je výhodnější také z ekonomického hlediska, nevyžaduje invazivní postup a přináší kratší doby léčby a rekonvalescence.
