Zákony, řady i elektřina

V aktuálním kalendáriu výlet do světa fyziky zajistí připomenutí života Isaaca Newtona, především z oblasti matematiky pak vystupuje Francouz Fourier. Nakonec bude řeč o vynálezu Alessandra Volty, který se zasloužil o rozvoj elektrického poznání.
Zákony, řady i elektřina

Nelehké osudy Isaaca Newtona

První z významných osobností, které si tento týden zaslouží pozornost na řádcích aktuálního kalendária, je slavný fyzik Isaac Newton. Narodil se dne 25. prosince v roce 1642, do kalendária se tak dostává datem své smrti – 20. březnem roku 1727. V některých zdrojích se můžete setkat také s hraničními daty 4. ledna 1643 a 31. března 1727.

Klepněte pro větší obrázek

Isaac Newton (zdroj: ABDN)

Newtonovým rodištěm se stalo městečko Woolsthorpe. Během prvních roků studií jen stěží hledal vhodné skloubení školy s pomocí své rodině. Nakonec se však přes tyto problémy dokázal prodrat a byl jmenován profesorem na známé cambridgeské univerzitě. Právě zde prováděl první pokusy se světlem a zkoumal jeho vlastnosti, například spektrální barvy při průchodu hranolem.

Podobně jako několik dalších vědců, také Newton se později setkal s trably při určování prvenství určitých objevů. Důvod byl přitom prostý: Nepublikoval výsledky (nebo alespoň jejich náznaky) v předstihu a vše nechával až na dobu kompletního probádání. Jedním z případů takovéhoto sporu je například pře s Gottfriedem Leibnizem o první definice a pravidla pro diferenciální i integrální počet.

Označení Newton v podobě jednotky síly má původ v bodě, kdy Isaac Newton sílu definoval jako to, co dokáže způsobit změnu hybnosti vybraného tělesa. Poslední období svého života zasvětil také politické reprezentaci, nakonec však po přetrpění několika nemocí zemřel již zmiňovaného dne 20. března v roce 1727.

Další informace:
Newtonův životopis na stránkách anglické Wikipedie.
A podobně také v podání českého serveru Edunet.cz.

Fourier – nejen matematik

Také další význačná osobnost své nesmazatelné stopy zanechala na poli fyziky, ale především matematiky, jmenovitě se jedná o Francouze Fouriera, celým jménem Jeana Baptista Josepha Fouriera. Narodil se 21. března v roce 1768 v Auxerre a kruté hříčky osudu jej začaly trápit už v brzkém mládí, jelikož mu zemřeli oba rodiče.

Klepněte pro větší obrázek

J. B. J. Fourier (zdroj: math.tugraz.at)

I když se živě zajímal o literaturu, ještě před dovršením patnáctého roku u něj na plné čáře vyhrála matematika. Poněkud překvapivě pak ale působí jeho rozhodnutí stát se knězem – vnitřní rozpory mezi náboženstvím a matematickým bádáním se také nakonec staly dalším z jeho problémů. Aby toho nebylo málo, octil se na nějakou dobu také ve vězení a balancoval na hraně mezi životem a smrtí.

Pod Napoleonovým vedením se podíval také do Afriky a stále více ztrácel pevný  a trvalý domov. Po návratu do Francie se uchytil na akademické půdě v Paříži, kde vybudoval například matematickou teorii vedení tepla. Právě v tomto díle se poprvé vyskytly náznaky nových metod pro řešení diferenciálních rovnic a dne se s Francouzovým jménem můžeme setkat například v názvu Fourierových řad.

Další informace:
Česky psaná biografie na stránkách serveru Aldebaran.cz.
Anglická verze na Wikipedii.

O vynálezu přes bojiště

Již v některých dřívějších pokračováních tohoto pravidelného kalendária jste se mohli dočíst o slavném vynálezci Alessandru Voltovi, jehož hlavní oblastí zkoumání se stala elektřina všeho druhu. Dne 20. března v roce 1800 poslal dopis, v němž poprvé zmínil takzvaný Voltův sloup, předchůdce dnešních moderních baterií. Adresátem byl tehdejší prezident londýnské Královské společnosti a pro větší bezpečí zahrnutých informací Volta dopis zaslal přes nepřátelskou Francii ve dvou samostatných částech.

Voltův sloup byl ve skutečnosti na sebe naskládanými páry zinkových a měděných kotoučů, mezi něž Volta vložil výplň nasáklou slanou vodou. Jednotlivé konce tohoto sloupce pak nazval póly – jeden z nich přitom byl zinkový a druhý měděný. Při spojení těchto dvou pólů začal celým obvodem procházet proud.

Další informace:
Voltův životopis v podání české Wikipedie.
Stručný přehled na stránkách serveru Converter.cz.

Témata článku: Elektřina, Isaac, Newton, Volt, Slaná voda, Volta, Těleso, Životopis, Známý fyzik, První jméno, Česká Wikipedie, Fourier, Voltův sloup, Zákon, Slavný fyzik

Určitě si přečtěte

Co je realita a fikce? Brzy to nepoznáme. A.I. ze Stanfordu tvoří fotky z neexistujících měst

Co je realita a fikce? Brzy to nepoznáme. A.I. ze Stanfordu tvoří fotky z neexistujících měst

** Fotografii každý vnímá jako jednoznačný důkaz ** časem to ale přestane platit ** Strojové učení se totiž neustále zdokonaluje

16.  8.  2017 | Jakub Čížek | 13

Nový Skype! Vypadá jinak a je „sociálnější“

Nový Skype! Vypadá jinak a je „sociálnější“

18.  8.  2017 | Markéta Mikešová | 40

USB zařízení je možné odposlouchávat ze sousedního portu

USB zařízení je možné odposlouchávat ze sousedního portu

** Crosstalk byl dřív problém paralelních portů, dnes se ho pokusili prověřit na USB ** Zařízení ze sousedního USB portu může odposlouchávat to vedlejší ** Mohou vznikat záškodnické flašky nebo třeba USB lampičky

14.  8.  2017 | Adam Harmada | 19


Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test NVMe a SATA SSD

Máte slabý signál
Wi-Fi? Poradíme!

Jak umělá inteligence opravuje fotky

Kupujete dron? Ty levné se nevyplatí