Zajímavých 30 let osobních počítačů v Československu

V pondělí se uskutečnila akce k výročí 30 let prvních osobních počítačů v Československu. Dostalo se ale i na další historické zajímavosti.

Na začátku tohoto týdne se v budově FEL ČVUT sešli nejen pamětníci počítačové doby kamenné v Československu, ale také „mladí technici“, kteří se chtěli něco dozvědět o historii počítačů na našem území.

Michal Altair Valášek uspořádal akci s názvem 30 let osobních počítačů v Československu, kam se mu podařilo pozvat zajímavé hosty z minulého století, kteří se zasloužili o rozvoj počítačů a v neposlední řadě i internetu u nás. Počet účastníku přesahoval 230 lidí, přičemž dalších přibližně 120 lidí událost sledovalo pomocí videopřenosu.

Tvorba počítače PMD 85 a americký sen Romana Kišše

První přednášku, která sice byla bez jakékoli prezentace, ale i přes to všichni naslouchali každému slovu Romana Kišše, který vlastně odvyprávěl svůj pracovní život.

Klepněte pro větší obrázek
Roman Kišš, tvůrce PMD-85 i Didaktik Alfa

Jako inženýra ho provázelo štěstí, ale i velká dřina, se kterou se posléze dostal i do vysněné Ameriky. Roman Kišš je otcem osmibitového počítače PMD-85, vyrobeného v roce 1984 samozřejmě pod taktovkou tehdejšího zaměstnání v Tesla Piešťany (v roce 1985 byla výroba přesunuta do Bratislavy). Běžnou práci měl hotovou dříve a ve zbývajícím i volném čase se věnoval studiu i tvorbě mikropočítače.

To mu přineslo nejen značné ohlasy i na nejvyšších politických místech v Československu, ale i nové možnosti v podobě zahraničních cest. Jednou z nejvíce připomínaných věcí byl fakt, že v té době ještě neexistoval internet a zjistit jakoukoli techničtější informaci z počítačového oboru bylo extrémně těžké. Spoustu věcí tak bylo nutné vydřít ručně, napsat vše vlastní, vyřešit takřka všechny problémy vlastní cestou.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Došlo i na podpis plánů počítače

Nechyběla ani vzpomínka na disassemblování MS-DOS 2.0 z diskety. Vytvořená hardwarová virtualizace za tehdejších (z dnešního pohledu šílených) podmínek byla už takovou perličkou.

Jeho nutkání věci neustále vylepšovat se však nesetkalo s dobrým ohlasem, dle jeho slov již totiž po uvedení novějších verzí počítače nebyl oblíben, protože lidé v továrnách nechtěli svou práci příliš měnit. Stagnující doba i lidé.

Roman Kišš se zasloužil i o vývoj počítače Didaktik Alfa, který byl známý a populární až v následné verzi Gama, která byla i cenově dosažitelné pro normální pracující lid. Touha po osobním rozvoji, informacích a počítačích ho ale nakonec po složitých životních situacích dostala v jeho čtyřiceti letech do Kanady, kde musel začít takřka na novo. Vynikající životopis z komunistické země mu byl k ničemu a musel si svou kariéru i zkušenosti vybudovat znovu.

Posléze se dostal i do vysněné Ameriky, slavné Silicon Valley a stával se expertem v oblasti technologií od Microsoftu. Postupně se ale dostával od nejnižší úrovně, kdy zkoumal základní součástky a assembler ke stále vyšší vrstvě a nyní - v 64 letech je již devětkrát oceněným MVP (Microsoft Valuable Professional), který se specializuje na platformu Azure.

Video

Emulace PMD-85 v moderní verzi

Vývojáři a zároveň bratři Roman a Martin Bórikovi se v rámci označení RM-TEAM ve volném čase snaží rozvíjet emulátor PMD 85, který funguje na operačním systému Windows.

Klepněte pro větší obrázek
Ukázka emulátoru PMD-85 od RM-TEAM

V přednášce se podělili nejen o vlastnosti a možnosti jejich emulátoru, ale také o několik nových her, které na tomto počítači fungují a vytvořili je čeští a slovenští vývojáři.

Klepněte pro větší obrázek
Příchod barev způsobil takovou malou revoluci, kterou ale PMD 85 měl již v základu. Nedostatek barevných monitorů ale znamenal, že ho drtivá většina uživatelů stejně připojovala k černobílým televizím.

Jeden z diváků položil otázku, proč se tím vlastně zabývají a navíc ve volném čase. K tomu měl Martin Bórik jednoznačnou odpověď – někdo ve volném čase hraje fotbal, já si rád programuji v assembleru. Na zmíněných stránkách nalezete i některé nástroje, hry a podobně.

Video

František Fuka a vzpomínky na hry i pirátský dabing VHS

Mezi dalšími hosty nesměl chybět František Fuka, který se již od dětství věnoval počítačům a proslavil se především tvorbou různých her pro počítače jako Sinclair, hudbou i pro zahraniční hry.

Klepněte pro větší obrázek
František Fuka a jeho prezentace o vývoji her

Stejně jako Roman Kišš, i on popisoval tehdejší dobu a jak bylo složité sehnat jakoukoli technickou informaci, nedej bože pokud pocházela z kapitalistické Ameriky. Jeho příbuzenstvo v USA mu ale pomohlo se dostat k počítačům i částečným informacím, ze kterých čerpal při vývoji vlastních her.

Zajímavostí je, že své hry sice často tvořil dle již hotových předloh, ale podle jeho slov například pouze z jednoho obrázku a popisu v krátkém odstavci časopisu. Při tvorbě textové hry Indiana Jones vlastně znal pouze základní kostru z krátkého článku, takže si zbytek příběhu vymyslel sám.

Díky počítačům, zálibě k filmům a poměrně dobré znalosti angličtiny (především z angličtiny do češtiny) se dostal k filmovému dabingu na starých pirátských VHS, které jistě pamatuje každý, kdo zažil první nástup videopřehrávačů v našich domácnostech.

Video

Internet v plenkách

Období nasazování sálových počítačů propojených do menších akademických sítí a příchod internetu si vzal na starost Ing. Jan Gruntorád, CSc.

Ve své přednášce se dostal od prvních drahých obřích počítačů sloužících pro státní a akademické účely, jejichž hlavičky pevných disků se musely pravidelně ručně čistit, přes první pokusy o připojení Československa do sítí jako EARN nebo BITNET, až po Internet.

Připomněl tehdejší problémovou dobu kvůli komunistickému režimu, který automaticky znamenal podezření v jiných státech a tedy problémy se spoluprací i v oblastech propojení akademických sítí. Po výhře protokolu TCP/IP a připojení k Internetu se ale vývoj konečně dal velmi rychle kupředu. Vysoké ceny se podařilo postupně snížit s využitím optických linek od soukromých společností a začalo budování pokročilé internetové sítě, která je v Česku na velmi vysoké úrovni i ve srovnání s ostatními státy.

Od roku 1996 je Jan Gruntorád členem představenstva CESNET a v období 1998 až 2003 byl předsedou mezinárodní organizace CEENet.

Video

Záznamy již brzy

V článku jsou pouze zmíněné zajímavosti z celé akce, určitě se ale podívejte na vybrané ukázky na záznamech, které by měly být k dispozici během několika dnů.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Kdo potřebuje iPad?

Jakmile budou dostupné, umístíme je přímo do tohoto článku, stejně tak případné prezentace od jednotlivých přednášejících..

Aktualizace: Záznamy jednotlivých přednášek byly vloženy do článku na konci každé části.

Otázka do diskuze: jak si pamatuje počítačové období v Československu?

 

Diskuze (33) Další článek: Pirátská zátoka přestěhovala doménu do Grónska

Témata článku: Historie, Počítače, Česko, Mezinárodní organizace, Československo, Krátké video, Team, Pirátská verze, Dobrá úroveň, Sálový počítač, Hardwarová virtualizace, Internetová televize cesty k sobě, Valášek, Gruntorád, Altair, Osobní počítač, Ostatní stát, Vzpomínka, Let, Pracovní život, Tehdejší doba, Tesla Piešťany, Gama, Volná tvorba, Alfa, Stolní počítače na Heureka.cz