V pondělí se uskutečnila akce k výročí 30 let prvních osobních počítačů v Československu. Dostalo se ale i na další historické zajímavosti.
Na začátku tohoto týdne se v budově FEL ČVUT sešli nejen pamětníci počítačové doby kamenné v Československu, ale také „mladí technici“, kteří se chtěli něco dozvědět o historii počítačů na našem území.
Michal Altair Valášek uspořádal akci s názvem 30 let osobních počítačů v Československu, kam se mu podařilo pozvat zajímavé hosty z minulého století, kteří se zasloužili o rozvoj počítačů a v neposlední řadě i internetu u nás. Počet účastníku přesahoval 230 lidí, přičemž dalších přibližně 120 lidí událost sledovalo pomocí videopřenosu.
Tvorba počítače PMD 85 a americký sen Romana Kišše
První přednášku, která sice byla bez jakékoli prezentace, ale i přes to všichni naslouchali každému slovu Romana Kišše, který vlastně odvyprávěl svůj pracovní život.
Roman Kišš, tvůrce PMD-85 i Didaktik Alfa
Jako inženýra ho provázelo štěstí, ale i velká dřina, se kterou se posléze dostal i do vysněné Ameriky. Roman Kišš je otcem osmibitového počítače PMD-85, vyrobeného v roce 1984 samozřejmě pod taktovkou tehdejšího zaměstnání v Tesla Piešťany (v roce 1985 byla výroba přesunuta do Bratislavy). Běžnou práci měl hotovou dříve a ve zbývajícím i volném čase se věnoval studiu i tvorbě mikropočítače.
To mu přineslo nejen značné ohlasy i na nejvyšších politických místech v Československu, ale i nové možnosti v podobě zahraničních cest. Jednou z nejvíce připomínaných věcí byl fakt, že v té době ještě neexistoval internet a zjistit jakoukoli techničtější informaci z počítačového oboru bylo extrémně těžké. Spoustu věcí tak bylo nutné vydřít ručně, napsat vše vlastní, vyřešit takřka všechny problémy vlastní cestou.
Došlo i na podpis plánů počítače
Nechyběla ani vzpomínka na disassemblování MS-DOS 2.0 z diskety. Vytvořená hardwarová virtualizace za tehdejších (z dnešního pohledu šílených) podmínek byla už takovou perličkou.
Jeho nutkání věci neustále vylepšovat se však nesetkalo s dobrým ohlasem, dle jeho slov již totiž po uvedení novějších verzí počítače nebyl oblíben, protože lidé v továrnách nechtěli svou práci příliš měnit. Stagnující doba i lidé.
Roman Kišš se zasloužil i o vývoj počítače Didaktik Alfa, který byl známý a populární až v následné verzi Gama, která byla i cenově dosažitelné pro normální pracující lid. Touha po osobním rozvoji, informacích a počítačích ho ale nakonec po složitých životních situacích dostala v jeho čtyřiceti letech do Kanady, kde musel začít takřka na novo. Vynikající životopis z komunistické země mu byl k ničemu a musel si svou kariéru i zkušenosti vybudovat znovu.
Posléze se dostal i do vysněné Ameriky, slavné Silicon Valley a stával se expertem v oblasti technologií od Microsoftu. Postupně se ale dostával od nejnižší úrovně, kdy zkoumal základní součástky a assembler ke stále vyšší vrstvě a nyní - v 64 letech je již devětkrát oceněným MVP (Microsoft Valuable Professional), který se specializuje na platformu Azure.
Video
Emulace PMD-85 v moderní verzi
Vývojáři a zároveň bratři Roman a Martin Bórikovi se v rámci označení RM-TEAM ve volném čase snaží rozvíjet emulátor PMD 85, který funguje na operačním systému Windows.
Ukázka emulátoru PMD-85 od RM-TEAM
V přednášce se podělili nejen o vlastnosti a možnosti jejich emulátoru, ale také o několik nových her, které na tomto počítači fungují a vytvořili je čeští a slovenští vývojáři.
Příchod barev způsobil takovou malou revoluci, kterou ale PMD 85 měl již v základu. Nedostatek barevných monitorů ale znamenal, že ho drtivá většina uživatelů stejně připojovala k černobílým televizím.
Jeden z diváků položil otázku, proč se tím vlastně zabývají a navíc ve volném čase. K tomu měl Martin Bórik jednoznačnou odpověď – někdo ve volném čase hraje fotbal, já si rád programuji v assembleru. Na zmíněných stránkách nalezete i některé nástroje, hry a podobně.
Video
František Fuka a vzpomínky na hry i pirátský dabing VHS
Mezi dalšími hosty nesměl chybět František Fuka, který se již od dětství věnoval počítačům a proslavil se především tvorbou různých her pro počítače jako Sinclair, hudbou i pro zahraniční hry.
František Fuka a jeho prezentace o vývoji her
Stejně jako Roman Kišš, i on popisoval tehdejší dobu a jak bylo složité sehnat jakoukoli technickou informaci, nedej bože pokud pocházela z kapitalistické Ameriky. Jeho příbuzenstvo v USA mu ale pomohlo se dostat k počítačům i částečným informacím, ze kterých čerpal při vývoji vlastních her.
Zajímavostí je, že své hry sice často tvořil dle již hotových předloh, ale podle jeho slov například pouze z jednoho obrázku a popisu v krátkém odstavci časopisu. Při tvorbě textové hry Indiana Jones vlastně znal pouze základní kostru z krátkého článku, takže si zbytek příběhu vymyslel sám.
Díky počítačům, zálibě k filmům a poměrně dobré znalosti angličtiny (především z angličtiny do češtiny) se dostal k filmovému dabingu na starých pirátských VHS, které jistě pamatuje každý, kdo zažil první nástup videopřehrávačů v našich domácnostech.
Video
Internet v plenkách
Období nasazování sálových počítačů propojených do menších akademických sítí a příchod internetu si vzal na starost Ing. Jan Gruntorád, CSc.
Ve své přednášce se dostal od prvních drahých obřích počítačů sloužících pro státní a akademické účely, jejichž hlavičky pevných disků se musely pravidelně ručně čistit, přes první pokusy o připojení Československa do sítí jako EARN nebo BITNET, až po Internet.
Připomněl tehdejší problémovou dobu kvůli komunistickému režimu, který automaticky znamenal podezření v jiných státech a tedy problémy se spoluprací i v oblastech propojení akademických sítí. Po výhře protokolu TCP/IP a připojení k Internetu se ale vývoj konečně dal velmi rychle kupředu. Vysoké ceny se podařilo postupně snížit s využitím optických linek od soukromých společností a začalo budování pokročilé internetové sítě, která je v Česku na velmi vysoké úrovni i ve srovnání s ostatními státy.
Od roku 1996 je Jan Gruntorád členem představenstva CESNET a v období 1998 až 2003 byl předsedou mezinárodní organizace CEENet.
Video
Záznamy již brzy
V článku jsou pouze zmíněné zajímavosti z celé akce, určitě se ale podívejte na vybrané ukázky na záznamech, které by měly být k dispozici během několika dnů.
Kdo potřebuje iPad?
Jakmile budou dostupné, umístíme je přímo do tohoto článku, stejně tak případné prezentace od jednotlivých přednášejících..
Aktualizace: Záznamy jednotlivých přednášek byly vloženy do článku na konci každé části.
Otázka do diskuze: jak si pamatuje počítačové období v Československu?
