Sotva se Microsoftu podařilo s vypětím všech sil vyhrát válku browserů, směřuje své síly na dalšího hrozivého konkurenta.
V době, kdy se Microsoft vydal na křížové tažení oproti prohlížeči Netscape, neužívalo konkurenční produkt ani pět miliónů uživatelů. Dnes začíná obkličovat zdánlivě nenápadný produkt ICQ – nenápadný ale pouze do té doby, než si uvědomíme, že tato malá bestie sedící na vaší pracovní ploše už má pod svými křidélky několik desítek miliónů uživatelů.
I když se jedná o produkt, který je – jako ostatně skoro všechno na Internetu – zadarmo, má Microsoft důvod k obavám. Prvním důvodem je, že i když se jedná o produkt, který je zadarmo, jeho pouhý počet uživatelů je alarmující. Druhý je ten, že na ICQ (které samo o sobě žádný profit nenese), se dají dobře nabalovat další služby, které už mohou být profitabilní nezměrně – například internetovou telefonii. A třetím důvodem je, že ICQ je dnes ve vlastnictví firmy America Online, v Internetu zcela jistě microsoftím konkurentem č. 1. Podobně rozšířeným produktem je třeba WinZip či CuteFTP, ale z obojího si Microsoft nic dělat nemusí – jsou to čisté utilitky patřící minifirmičkám, které mohou těžko překročit svůj poměrně drobný stín.
Microsoft jde proti ICQ nejdříve rafinovaně, s odvoláním na standardy. Protože jeho produkt (MSN Messenger) za sebou zástupy uživatelů nemá, chce prosadit standard, díky kterému by mohl MSN Messenger komunikovat s uživateli ICQ. Kromě získávání podpory pro tento standard už firma udělala praktické kroky – upravila produkt tak, aby jeho uživatelé mohli komunikovat zatím s konkurenčním produktem AOL Messenger. America Online ale zareagovala promptně – upravila svůj produkt tak, aby odmítl pokusy o spojení „microsoftích“ uživatelů (AOL Messenger je původní produkt America Online pro interaktivní komunikaci). Nároky obou stran jsou legitimní: Microsoft chce ukousnout kus tržního koláče, který patří AOL, což bez sjednocení standardu asi nedosáhne, a AOL to dobře ví, proto prohlašuje svou technologii za proprietární. Paradoxně je „zlým mužem“ v této situaci America Online, i když firmě proti Microsoftu asi mnoho jiného nezbývá: i nepřítel Microsoftu musí uznat, že zejména v Internetu je držení proprietárního standardu, navíc pro tak klíčovou věc jakou je interaktivní komunikace, zcela proti duchu, smyslu i budoucímu rozvoji tohoto média.
Důležitou roli v této bitvě, jejíž první výbuchy právě zazněly, hraje
IETF (Internet Engineering Task Force), významná a především zcela nezávislá standardizační skupina; ta samozřejmě standardizaci silně podporuje a právem tvrdí, že standardizace v instant messagingu bude za chvíli stejně důležitá jako v e-mailu – tedy, aby kdokoli mohl přijmout a číst mail od kohokoli, bez ohledu na to, jaký klientský software na jaké platformě používá. AOL navíc zablokovala nejen uživatele interaktivních komunikací od Microsoftu, ale také od celkem nevinného produktu od Yahoo (Yahoo Messenger); odvolává se – zřejmě ne úplně korektně – na bezpečnostní rizika, jako je vyzrazení hesel atd.
Finálně je více než pravděpodobné, že AOL nakonec úsilím o standardizaci povolí, byť může řízení protahovat a hledat, jak by si zachovala své výhody a výsady. Jedním „trikem“ je zformování jakési skupiny pro instant messaging, která však obsahuje záměrně nejtvrdší kritiky Microsoftu: vystavila tak Microsoft do nelehké role přidat se s bezcenným jedním hlasem proti sedmi do této party, nebo ji ignorovat a tak možná zůstat mimo v důležité standardizační přestřelce. V současné době tedy existují dvě skupiny, jedna „oficiálnější“, kde je Microsoft, ale především nezávislá IETF a čtyřicet dalších firem, a druhá, tvořená tradičním anti-microsoftím táborem.
Microsoft se nyní nalézá v roli, na kterou vůbec není zvyklý: obviňuje – a zřejmě docela právem – AOL z toho, že má monopol na určitý trh a nelegálně blokuje přístup ostatních k němu; obvykle tomu bývá přesně naopak.
Jak může bitva dopadnout? Obvyklá úvaha by mohla znít „Microsoft vyhraje, protože to všude nacpe do Windows“, ale to není zdaleka jednoduché. Velká většina Američanů je dnes připojena u AOL, a ta jim zase „nacpe“ svůj software; aby Microsoft vyvážil tuto nevýhodu, musel by se stát aspoň tak významným providerem jako AOL. Jenomže to je nadlidský úkol: v oblasti, kde to Microsoft neumí, v době, kdy tak jako tak tříští síly pro boj na všech formách, v době, kdy není úplně jasné, zda firma vůbec může být tak úspěšná jako dosud.
