Zemřel tvůrce integrovaného obvodu, bez něhož by moderní computing nebyl myslitelný. Bylo mu 81 let, avšak jeho výtvor ještě nepřekročil padesátku. Jak často se o velké objevy zakopne mimoděk, zatímco statisíce hodin urputné práce na předepsaném projektu nevedou nikam.
Jack Kilby pracoval u Texas Instruments (TI) a během dvou týdnů prázdninových měsíců, když ve firmě díky dovoleným nebylo do čeho píchnout, přišel s nápadem sloučit (čili integrovat) komponenty potřebné pro sestavení elektronického obvodu na jediný kousek materiálu. Nápad hned s vypůjčeným a improvizovaným vybavením realizoval – první integrovaný obvod, mimochodem na germaniu, byl na světě, o velikosti malé poštovní známky.
Ve své době se nezdálo, že by něco takového bylo příliš potřebné – počítače se teprve rodily a důležité bylo, aby vůbec nějak fungovaly. Že pracují úžasným tempem několika operací za vteřinu, obsadí pár kinosálů a spotřebují výkon menší elektrárny, v začátku tolik nevadilo. Potřeba miniaturizace nastala až později, a tehdy se Kilbyho vynález uplatnil. (Ptáte-li se, proč se Kilby rovněž neslunil někde u moře jako jeho ostatní kolegové na dovolené, pak odpověď nezní, že mu v tom bránila jeho obrovská pracovitost. Kilby totiž přišel do firmy jen před pár měsíci v témže roce a na dovolenou neměl nárok – musel si tedy léto hezky odsedět v kanceláři a firmě se odvděčil grandiózním objevem.)
Vynálezy s dotekem génia
Jistě platí, že bez integrovaného obvodu bychom neměli dnešní computing, ale při vší úctě ke Kilbymu se nedá totéž říci o jeho osobě: tento objev byl na spadnutí a poměrně nasnadě. Šlo jen o to, kdo z předních počítačových výzkumníků a technologů té doby dohlédne jako první za nejbližší roh. Stalo se navíc to, že na prakticky totožné řešení přišel nezávisle Robert Noyce o pár měsíců později, a navíc tentokrát na „správném“ křemíku. Kilby dostal za svůj objev v roce 2000 Nobelovu cenu za fyziku – možná jeho objev nebyl gigantickým výzkumným a intelektuálním výkonem, ale posunul kolečka dějin dopředu o tolik jako málokterý jiný. Kilby bude navždy v dějinách zapsán jako tvůrce integrovaného obvodu, ale to mu vlastně křivdíme.
Jeho další objevy a vynálezy nebyly o nic méně překvapivé, novátorské, poznamenané dotekem génia, který má navíc cit pro vynalézání praktických, velmi rychle v praxi využitelných věcí. Kilby například spoluvynalezl kapesní kalkulačku a termální tiskárnu – dvě věci, bez kterých by se zřejmě civilizace nezastavila, ale které dodnes velebíme. Kilby sám drží šedesát patentů, které podával v době, kdy patenty ještě byly skutečnými patenty a kdy nebylo zvykem podávat patentovou přihlášku na věci jako „one-click shopping“ nebo přenosnou klec na kanárka (to jsem si nevymyslel).
Sláva bez bohatství
Kilby byl více vědec než podnikatel, a tak, i když svým vynálezem vytvořil trh, který má roční hodnotu okolo 200 miliard dolarů, sám z toho moc neměl. Navíc, jeho mateřská firma Texas Instruments ale byla už v té době, jakož i v dalších desetiletích, trošku strnulá a komplikovaná organizace. Sice v sobě hýčkala vynikající vědecké talenty, ale měla problém jejich vynálezy uvést do života a dobýt s nimi svět: svým osudem je blízká například Xeroxu nebo Motorole, rovněž firmám s úžasnými vědeckými a výzkumnými kapacitami. Firmám, kolem kterých se to nositeli Nobelových cen a průlomovými vynálezy jen hemží, ale kterým slávu vyfoukl někdo jiný. Kdyby Kilby místo nástupu do TI spoluzaložil Intel, mohl osud computingu tvořit vlastníma rukama a dožít se slávy i velkého bohatství; takhle mu zůstalo „jen“ to první.
Tip redakce: Změřte rychlost svého připojení k internetu s naší novou službou SpeedTest.cz