Z velkého testu: Canon LaserShot LBP2900 a HP LJ 1018

Barevně i černobíle

Tak jako před dávnými časy zmizely v propadlišti dějin černobílé monitory, vyklízí pomalu pozice i černobílé tiskárny. V oblasti inkoustového tisku se s nimi téměř nesetkáte, v případě laserové technologie však černobílé stroje pevně zapustily kořeny a ještě donedávna se nezdálo, že by jejich pozice byla nějak vážně ohrožena. Požadavky trhu však vedly k rozvoji a zlevnění barevné tiskové technologie natolik, že provozní náklady i pořizovací ceny klesly nebezpečně blízko k černobílým laserovým tiskárnám. U nově pořizovaných zařízení se proto rozhodně vyplatí zvážit, zda přece jen nebude barevný tisk občas potřeba.

Otázkou je, zda barevné laserovky dokáží konkurovat dobrým inkoustovým tiskárnám. Nabízí se odpověď, že mají výrazně nižší tiskové náklady, je tomu ale opravdu tak?

Laser je výhodný

Nejlepším využitím pro černobílé i barevné laserové tiskárny je jednoznačně hromadný tisk v počtu desítek či stovek listů – například firemní letáky. Mimořádně příznivá je totiž okolnost, že po zpracování obrazového materiálu od počítače se výstup „otiskne“ na obrazový válec v tiskárně a potom už jen stačí tuto předlohu při patřičné teplotě „zapékat“ na papír. Díky tomu jsou laserové tiskárny schopny dosáhnout takových rychlostí, o kterých si inkoustové mohou nechat jen zdát. Nezáleží na tom, jak kvalitní je tištěný obraz – rozdíl je pouze u černobílých či barevných tisků. Je samozřejmé, že vytištění první stránky zabere více času. Než se předloha zpracuje v počítači a pošle do tiskárny, která má svoji vlastní poměrně velkou paměť, chvíli to trvá. Nicméně tiskárna si pak předlohu podrží v paměti a nadále nezatěžuje procesor ani paměť počítače.

Laserové tiskárny se skvěle uplatní také jako síťové tiskárny, protože většinou obsahují interní tiskový server (printserver), díky němuž se dají připojit přímo k počítačové síti. Nemusí tak být připojeny u konkrétního počítače, který by byl tiskovými úlohami zbytečně zatěžován.

Hlavně pro cizince

Jak bylo uvedeno výše, většina současných laserových tiskáren dokáže tisknout v takové kvalitě, že je lze využít třeba i k vytváření rodinných fotoalb či jiných obrazových sbírek. Poměr ceny a kvality je zde hodně příznivý. Při pohledu na tiskové náklady je navíc zřejmé, že se dají skvěle použít i k tisku běžných kancelářských dokumentů, textů apod.

Přestože ovládání laserové tiskárny není složité, je vhodné znát alespoň základy nějakého cizího jazyka. Česky se totiž domluví jen některé modely. Brzy si jistě zvyknete i na různé záludnosti při vyměňování tonerových kazet a naučíte se porozumět také nabídce na ovládacím displeji.

Aby mohly tiskárny vůbec tisknout grafiku, potřebují použít nějaký tiskový jazyk. Takový jazyk může být buď vyvinut u jednotlivých výrobců (např. Samsung PL-C, HP PCL), nebo mohou tiskárny používat velmi rozšířený Adobe PostScript, který je vhodný pro oblast profesionálních grafických programů. V poslední době se rozmáhají tiskárny využívající jazyka GDI (Graphical Device Interface), který podporují pouze Windows. GDI se stará o zpracování stránky na úrovni operačního systému a tiskárna tak může ušetřit vlastní procesor i část paměti.

Ceny, doplňky, možnosti

Cenové rozpětí monochromatických laserových tiskáren zařazených do testu se pohybuje v rozmezí 3 000–4 000 Kč. U barevných modelů jsme se zaměřili na produkty v cenové hladině kolem 10 000 Kč.

V části „Jak jsme testovali“ uvádíme, že tabulková cena za stránku je uvedena na normostranu a je pouze orientační. Přesto v porovnání s inkoustem vychází podstatně lépe. Navíc musíte vzít v úvahu, že rovněž obrazový válec má omezenou životnost a po několika desítkách tisíc kopií jej budete muset vyměnit, což nebývá levné. Po určité době je u některých modelů třeba vyměnit také přenosový pás, zapékací jednotku nebo zásobník odpadního toneru.

Při srovnání inkoustových a laserových tiskáren mějte však na paměti, že tonerové kazery jsou hodně drahé (řádově tisíce korun). Vydrží sice poměrně dlouho, nicméně jednorázová investice bývá značná.

Připojení k počítači je vždy řešeno přes standardní port USB, který bývá často doplněn starším paralelním (LPT) portem. Někdy je možné použít i výše zmíněné síťové připojení. Dejte si však pozor – datový kabel velmi často nebývá součástí základního balení, takže budete muset nějaký přikoupit. Připojení pomocí bezdrátové sítě Wi-Fi neumožňovala žádná z testovaných tiskáren. K některým lze však síťovou kartu pro bezdrátové připojení dokoupit.

Přidaná hodnota

Co se týče ostatní výbavy tiskáren, v základním balení nedostanete kromě startovních tonerů prakticky nic. Všude ale máte možnost něco přikoupit – například dodatečný zásobník na papír. Obvykle bývají základní součástí dva: jeden v zásuvce na velké množství papíru a jeden doplňkový na občasné použití speciálního materiálu. Velmi zřídka je v nabídce duplexní jednotka pro automatický oboustranný tisk. Žádná

Jak je vidět, výrobci se dnes snaží dostat na trh kvalitní, ale přitom cenově přístupné černobílé i barevné laserové tiskárny. Zejména ceny barevných modelů v poslední době strmě klesají a v dnešní době jsou tak běžnou součástí firemního vybavení. Pomalu však přichází doba, kdy se začnou šířit i do domácností. Kdy se tak stane, bude záležet také na vás.

Jak jsme testovali

První použití tiskárny hraje velmi důležitou roli – ukáže se její uživatelská přívětivost při instalaci a manipulaci s tonerovými kazetami. Také by se nemělo zapomenout na hardwarové a softwarové příslušenství. To všechno jsou však pouze doplňkové záležitosti, které se snadno ověří při samotném testu tří nejdůležitějších vlastností: kvality tisku, rychlosti tisku a výdrže toneru – tedy cenových nákladů na tisk jedné stránky. Ideální tiskárna by proto měla splňovat následující kritéria: tisknout dobře, rychle a levně.

Kvalita je prvořadá

U tiskárny je nejdůležitější kvalita tisku. Proto jsme ji testovali jako první a dali jí při hodnocení nejvyšší váhu. Pro tento test používáme speciální testovací obrazec se třemi barevnými fotografiemi (budova, příroda, postavy) a jednou černobílou fotografií. V neposlední řadě jsou na obrazci černé nápisy od největších až do těch nejmenších dvoupixelových fontů, a to obyčejně i inverzně. Důležitou součástí obrazce je také skupina velmi tenkých černých linek jen nepatrně vzdálených od sebe. Na nich se dá jednoduše zjistit, jak jemně dokáže tiskárna tisknout. Nedílnou součástí testu kvality je také obrazec reprezentující barevné přechody ve všech barevných škálách.

Hodnocení tisku fontů a úzkých linek je shrnuto do kategorie „Běžný tisk“. Nejvyšší hodnocení dostaly tiskárny, které pečlivě vytiskly všechny linky a šlo z nich dobře přečíst i nejmenší inverzní písmo. To však splnily jen málokteré.

Nejlépe se však kvalita tisku pozná na černobílých a barevných fotografiích. Na rozdíl od inkoustových tiskáren netisknou laserové modely na fotopapír. Nemají to totiž zapotřebí díky technologii tisku, která vytvoří jakousi fotografickou vrstvu. I na obyčejný kancelářský papír (80 g/m2) můžete vytisknout téměř pravou a nefalšovanou lesklou fotografii. Tato vrstva obvykle maže veškeré problémy s rastrováním, ale přesto lze na některých tiskárnách rozeznat tiskové tečky. Ty také snižují hodnocení v této části testu. Kromě toho jsme strhávali body za různá odstínová a jasová zkreslení (u černobílých tiskáren obvykle docházelo ke ztmavení původní předlohy, u barevných fotografie dostávaly jemně nafialovělý nádech).

Třetí část kvalitativního testu tvoří černobílý tisk. Je až neuvěřitelné, jak rozdílná může být u jedné tiskárny kvalita tisku barevné a černobílé fotografie. Zatímco barevné fotografie mohou být prvotřídní, místo černobílé se mohou objevit obrázky s viditelným rastrem či barevným nádechem.

Rychlost nezávisí jen na tiskárně

Oproti inkoustové konkurenci dosahují laserové tiskárny mnohem vyšší rychlosti tisku. Laserová tiskárna totiž obsahuje tzv. obrazovou jednotku (fotocitlivý válec), na niž se nanese potřebná vrstva toneru, která se následně „zapeče“ při vysoké teplotě na papír. Proto se vytištění první stránky liší podle její obrazové náročnosti. To znamená, že v počítači a následně v tiskárně probíhají složité výpočty a procesy v různých tiskových jazycích, které umožní nanést toner na obrazový válec právě tak, aby byl obrázek správně vytištěn.

Vytištění první strany předlohy rozdělujeme na více údajů: černý text o rozsahu 3 200 znaků na nejhorší možnou kvalitu (z MS Word 2003), barevné grafy a tabulky s textem na velikost A4 na střední kvalitu (z MS Excel 2003) a fotografie velikosti 10 × 15 cm a A4 ve vysoké kvalitě (z Adobe Photoshop). Při tomto tisku hraje jistou roli také operační systém a volná paměť počítače (probíhají tam první výpočty při zadání tiskové úlohy), proto je třeba brát údaje o rychlosti tisku spíše relativně, jako srovnávací mezi všemi tiskárnami.

Tisk všech dalších stránek od jedné předlohy potom už trvá vždy stejně dlouho, ať se jedná o malý obrázek nebo celou plochu formátu A4. Kvůli malým číslům v naměřených časech jsme vždy tiskli deset stran – sledovali jsme celkový čas a ten potom podělili deseti.

Posledním údajem v tabulce je doba zahřívání tiskárny, která rovněž závisí na mnoha faktorech. Mnohem delší je zahřívání při počátečním spuštění nebo kalibraci barev nového tonerového zásobníku než jen po krátkém vypnutí. Námi uváděný čas by měl odpovídat rannímu startu tiskárny po noční nečinnosti.

Levně a levněji

Cenové náklady na vytištění jedné černobílé či barevné stránky se počítají při 5% pokrytí stránky jednou barvou. Abychom dodrželi tuto normu, vytvořili jsme černý obdélník pokrývající 90 % strany a tiskli jsme s novým tonerem, dokud nedošel. Výsledné číslo jsme potom vynásobili osmnácti (tj. 90/5), čímž jsme dostali počet normostránek na jednu tiskovou kazetu. Pak už jen stačilo zjistit cenu tonerové kazety a dostali jsme přibližné náklady na tisk jedné normostránky. Podobně jsme postupovali i u barevných tiskáren, kde jsme použili čtyři obdélníky (azurový, purpurový, žlutý a černý), z nichž každý pokryl 20 % stránky. Výsledek jsme tedy vynásobili čtyřmi (20/5). Mějte však na paměti, že v praxi obvykle bývá pokrytí stránky větší, takže náklady na tisk se mohou zvednout dvakrát i třikrát.

Položka „Náklady na ostatní spotřební materiál“ představuje dodatečné náklady na tisk, způsobené opotřebením a následnou výměnou tiskových válců, přenosových pásů, zapékacích jednotek a zásobníků odpadního toneru. Tyto komponenty mají také omezenou životnost a po uplynutí této doby (udává se na počet normostran) je nutná jejich výměna.

Velkého testu, který najdete v právě vyšlém Computeru 4/07, se zúčastnily tyto černobílé a barevné laserové tiskárny:

černobílé

Brother HL-2030	Canon LaserShot LBP2900	HP LaserJet 1018	Konica Minolta PagePro 1350E
Kyocera FS-720	Lexmark E250d	Samsung ML-2010	Xerox Phaser 3117

barevné 

Canon LaserShot LBP5000	Epson AcuLaser C1100	HP Color LaserJet 1600	Konica Minolta Magicolor 2530DL
Lexmark C532n	Oki C3300n	Samsung CLP-600N	Xerox Phaser 6110N

Dvě černobílé tiskárny, které jsou v tabulce zvýrazněné, si představíme v dnešním duelu. Výsledky ostatních tiskáren testovaných stejnou metodikou najdete v tištěné podobě v časopisu Computer.