Z pražské přednášky Richarda Stallmana o softwarových patentech

Diskuze čtenářů k článku

Hynek Hanke  |  13. 05. 2004 17:56

Pokud spravne rozumim mailu, ktery mi dnes dosel, Lucembursko zmenilo svuj postoj a o navrhu se v Rade ministru *bude* pred hlasovanim diskutovat. V Polsku se pry Richard Stallman zucastnil dlouhe diskuze v parlamentu a pry to melo velky efekt, takze Polsko se mozna(?) take postavi proti.

Nic z toho jsem neproveroval.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jakub Hegenbart  |  14. 05. 2004 16:26

Hurá! Snad to k něčemu povede... Chodím s antipatentovým tričkem po Praze už čtyři dny (a nechal jsem vylepit plakát na SH). Kdyby to jen jediného člověka přimělo k zamyšlení, nelitoval bych námahy. Ale pokud to nakonec neprojde, budu samozřejmě nejšťastnější...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pavel  |  13. 05. 2004 14:30

Ctěné pozornosti doporučuji knihu ODVRÁCENÁ STRANA EU, Evropa v režii nadnárodních korporací, nakladatelství paradigma.sk. www: http://www.paradigma.sk/knihy/eu.htm.

Recenze též na http://www.blisty.cz/art/14276.html

Neberte to jako reklamu, jen že tam jsem se dočetl, jak funguje rozhodování v EU (kdo rozhoduje, na základě jakých informací, ve prospěch koho). Není to věru povzbudivé čtení, ale aspoň vím kam jsme vlezli. Nynější dění mne tedy příliš nepřekvapuje.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
sok  |  13. 05. 2004 12:53

mrknete sem
http://216.239.59.104/search?q=cache:EprUP_NvzTcJ:www.rozvojovka.cz/download/Instituce_EU.doc+COREPER&hl=cs&lr=lang_cs
o vsem rozhoduje COREPER ! podle me vubec nikdo nikdy neuvazoval v COREPERu o prijeti jineho zakona ze toho puvodniho
cela COREPER je postaven tak, ze v konecnem hlasovani rady ministru ti lidi prakticky nemaji vubec tuseni pro co hlasuji
ty zakony pro radu ministru pripravuji prakticky soukrome firmy, ktere maji zajem na prijeti tech zakonu !
zda se to nemozne, ale je to tak ! taky sem cumel jak blazen

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
trotl  |  13. 05. 2004 12:40

Není mnoho oblastí, kde může ČR vytvořit a využít potenciál, kterým může bez problémů konkurovat největším hráčům v oboru. Vývoj softwaru je jedna z nich a proto je zcela logické, že si tyto dveře naše republika hlasitě přibouchne, výměnou za dvě-tři ministerské cesty do centrály MS.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Karasek  |  13. 05. 2004 10:59

....Stroj s tisícem součástek je velmi komplexní, zatímco program s tisícem postupů a komponent je docela běžný. ...

toto je typicka mluva vsech fyziku, preskolenych ucitelu, informatiku a jinych, kteri jeste nikdy nevideli fabriku zevnitr. I Stallman je fyzik, a to je nas problem. Inzenyri vymiraji...

Kdy konecne pochopite, ze patenty nebudou pak problem, az bude software opravdu stat na inzenyrskych principech a nebude to 'umeni'.

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ABCD  |  13. 05. 2004 11:18

Bezny/masovo pouzivany software tak skoro nebude postaveny na inzinierskych zakladoch. Ide totiz v prvom rade o peniaze a takyto vyvoj je velmi drahy. Inziniersky pristup sa pouziva uz dlhu dobu, ale len tam, kde je to naozaj treba. Bezny pouzivatel by si nikdy takyto software nekupil, pretoze by bol daleko za hranicami jeho financnych moznosti.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Karasek  |  13. 05. 2004 11:58

nezlobte se na me, ale nemate o inzenyrstvi nejmensi poneti. Inzenyrstvi je tady 'prave proto', aby produkty urcene pro trh byly zaplatitelne....

Ach jo!!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ABCD  |  13. 05. 2004 12:39

Mate pravdu - o inzinerstve neviem nic. Som ekonom. Vas nazor, ze inzinierstvo je tu preto, aby produkty pre trh boli zaplatitelne, vychadza z predpokladu, ze inzinier dokaze presne kvantifikovat vsetky (alebo aspon dostatocne mnozstvo) faktory, ktore ovplyvnuju dany produkt a recyklovat svoje znalosti pri jednotlivych projektoch, t.j. minimalizovat znovuobjavovanie kolesa.

Bohuzial, toto pri sw nefunguje. SW nie je exaktny, nie je mozne dokazat, ze sw sa bude spravat tak ako sa predpoklada. Mozno by sa to dalo dokazat pre jednotlive funkcie napisane vo funkcionalnom jazyku, ale akykolvek program pouzivajuci akykolvek jazyk umoznujuci vo svojich konstrukciach side-effects je nedokazatelny. Ostava uz iba testovat doblba, a samozrejme, ze takto sa vsetky chyby nenajdu. Aj ten "inziniersky pristup", co som spominal v minulom prispevku, spociva v peer review a podrobnom testovani. Co stoji cas (a zvysuje time-to-market) a peniaze (o co sa samozrejme zvysi cena). Preto sa pouziva len tam, kde ide o zivoty alebo o podstatne viac penazi, ako by sa usetrilo nakupom lacneho sw.

Nechapte ma zle, ja tiez nie som spokojny so stavom sw, aky tu mame dnes, ale uz davno som pochopil, ta masa ludi, ktora financuje dnes dostupny software, ma uplne ine priority ako jeho dokonalost.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
bziiik  |  13. 05. 2004 15:24

To, ze sw prumysl ale jeste dnes neni prumyslove odvetvi, jako kuprikladu strojirenstvi, nebo stavebnoctvi je dano tim, ze je to mlade odvetvi, kde nejsou jeste spravne zazite a definovane postupy.

Kolik firem, nebo lidi v nich dela spravnou analyzu, kolik se ridi vypracovanymi doporucenimi, kolik zbyetecne neimplementuje jiz existujici kod, provadi spravne vyvojovy cyklus a vylepsuje jej?

Stavbenictvi se vyviji nekolik tisic let, strojirenstvi trochu mene. SW nevyrabi hmatatelne veci, ale soucastky jsou hodne podobne a neni duvod se v ledascem nepoucit. To, proc to tak jeste neni je protoze se mnoha softwarehouse vyplati jit cestou nekompatibility, aby nemohli byt nahrazeni dalsim dodavatelem. Tohle zmeni jen a pouze tlak ze strany poptavajicich. Pak bude sw legalni prumyslove odvetvi.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Karasek  |  13. 05. 2004 16:13

je to velmi rozumny nahled, skoda ze je takovych lidi s temi nazory vice - pak by se to eventuelne hnulo dopredu. Mm pouze nekolik vyhrad:

- strojirenstvi se v nasi podobe vyviji poze 200 let, software ma za sebou 50 ale vyhodu , ze jsou tu zkusenosti, t.zn. uz by to pomalu melo zacit - brzdou je samozrejme stredni a vysoke skolstvi

- ve strojirenstvi to nebyl tlak kupujicich ale vice stejne dulezitych faktoru (napr. ty zname vybuchy parnich stroju (parniky) ktere znacne urychlily normalizaci), technicky pokrok a zejmena Taylor a Ford

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
lamer  |  13. 05. 2004 21:25

To je zajímavá myšlenka, co tady teď prezentujete.

Bohužel zcela chybná. Asi jste nikdy neviděl vývoj softwaru. Ty vaše poučky a normalizace a to všechno, to je úplně k ničemu, použít v praxi se to prakticky nedá.

Ve strojírenství je normalizace praktická, určitě se hodí mít danou řadu velikostí šroubků, matiček, dírek, podložek, zkosení atd. Právě proto, že například u těch šroubků má každý jasno, že tam musí být nějaká tyčka s nějakým závitem. Stačí se domluvit na rozměrech a je to.

Jenže u software? Nikdo vlastně netuší, jak to má vypadat. Jediná věc, která se funkčně tváří stejně, může být uvnitř udělána na nekonečno způsobů. Neomezují nás žádné fyzikální zákony, počet stupňů volnosti je nepředstavitelný, prakticky nekonečný. Jak chcete takovu věc standardizovat? To by mě vážně zajímalo!

To vám říkám jako inženýr a technik. Desítky let zkoušíme všechno možné, ale jak to vlastně dělat správně, na to nepřijdeme do konce světa.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Karasek  |  14. 05. 2004 10:03

ze je to jednoduche nikdo netvrdi. Ale bohuzel se v teto oblasti potykame i s takovymi blbostmi, jako ten dolni prispevek s temi gotickymi katedralami. V tomto svetle je vas prispevek zableskem na horizontu, kdyz uz priznate, ze jste nebo ze nekdo v tom smyslu jiz neco zkousel.

Nejdrive je treba si doplnit znalosti napr. v pracech prof. Honzika z brnenske techniky (software inzenyring), Pote je treba se hloubeji zabyvat s principy normalizace (napr. proc se pouziva geometrickych rad) a pak se muzeme zabyvat s tim, jak na to. Ale bez toho zakladniho vzdelani to nepujde - zdravy rozum, s jakym na to jdou panove Hanke, Kysela a jini k tomu samozrejme nestaci.

Neverim, ze jste skutecny inzenyr. Mate jiste titul, kdyz to pisete, ale skutecny inzenyr se nikdy nepta 'jak by jste to chtel ...delat'. To je to nejtrapnejsi, co muze inzenyr vyslovit. Inzenyr na rozdil od ostatnich lidi vi, ze lepsi reseni VZDY existuje.

Zni to mozna arogantne, ale je to v zajmu veci. S lidmi jako Hanke a spol se nedostaneme dal. Jako vzdy v historii reci a presvedcovani nepomohou. Kolumbus do te Ameriky musel odplout, do te doby to byl nesmysl. Ale on take potreboval posadku, nemohl tam jet sam. Snad se nekdo prida.. 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ROTFL  |  14. 05. 2004 12:05

"Neverim, ze jste skutecny inzenyr. Mate jiste titul, kdyz to pisete, ale skutecny inzenyr se nikdy nepta 'jak by jste to chtel ...delat'. To je to nejtrapnejsi, co muze inzenyr vyslovit. Inzenyr na rozdil od ostatnich lidi vi, ze lepsi reseni VZDY existuje.
Zni to mozna arogantne, ale je to v zajmu veci."

Jak by si nekdo mohl myslet, ze jste arogantni ? Vzdyt pouze tvrdite, ze pan Hanke je tupec, zatimco vy byste rad jiste patent i na vlastni mozek. A oznaceni Inzenyr a ostatni lide - ach tak, o Vas pise Nietzsche ve svem Zarathustrovi

Ale ted vazneji. Vzdy jste nalezl OPTIMALNI reseni pri programovani - nebot o nem je rec ? I v programu nad 1000 radku ? Vzdy jste si byl jist, ze Vase reseni je jedine spravne ? Tak prodavejte takovou aplikaci/OS a budete miliardar. A trademark ZOK (tm) - Zcela Optimalizovany Kod.

Ja vim, rec je o patentech, ale tohle mi opravdu nedalo. A navic se mi to jeste nestalo, abych se takhle nechal unest. Vice pokory, prosim.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Karasek  |  14. 05. 2004 16:17

ja netvrdim, ze pan Hanke je tupec. Ja vidim nedostatky u sv.s o kterych pan Hanke mlci. A presne ve vasem tonu - > vse na svete ma sve hacky..ukazte mi clanek pane Hankeho, kde se o tech nedostatcich pise.

Naopak, ja zadam vice pokory od Vas, jestlize nejste s to pochopit, ze se jedna o moznost psat kvalitni aplikacni software a ne kvalitni prekladace.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hynek Hanke  |  14. 05. 2004 19:13

No, ja o tech nedostatcich psat nemuzu, protoze o nich nevim. Na internetu najdete spoustu blabolu o nedostatecne uzivatelske privetivosti apod., ale kdyz se nad tim zamyslite, jde vpodstate o to, ze uzivatel, ktery prejde z Windows, zakonite nic nezna (jako u kterehokoliv jineho systemu), tak nemuze predpokladat, ze mu vse hned pujde. Pak nedostatek aplikaci v nekterych odvetvich, to je vseobecne znama pravda. Oboji se ale navic tyka konkretnich prikladu, nikoliv myslenky svobodneho software jako takoveho. Co se tyce nazoru na tu myslenku samotnou, vetsinou najdete jen mlzive zvasty.

Takze samozrejme pripoustim, ze to, ze pisu o svobodnem software pozitivne (coz ja povazuji za objektivni pravdu), prameni pouze z me hlouposti a nedostatecneho vzdelani. Proti tomu se nemohu branit stejne tak, jako se proti tomu nemuze branit nikdo jiny, ani vy. Kazdopadne nepisu nic proti svemu svedomi (napr. z toho duvodu, ze bych za to napr. od nekoho dostal zaplaceno).

Vasi argumentaci sleduji a ackoliv mam proti ni zasadni namitky v nekolika podstatnych bodech, zda se mi promyslena a konzistentni. Nejde mi o naprostou presnost, jde mi o to, aby ten nazor mel hlavu a patu, coz ten vas ma a ja si toho cenim. Takze s vami rad udelam pro zive.cz o vasich nazorech a namitkach rozhovor. Jestli prijimate, prosim ozvete se mi na hanke@volny.cz.

Delat rozhovor s nejakym zastupcem Microsoftu a spol. nema nejemnsi vyznam, protoze informacni hodnota bude naprosto nulova.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
yarco  |  19. 05. 2004 11:18

Dufam, ze sa p. Karasek ozve, ten rozhovor by ma celkom zaujimal.

Pozn: Ja osobne sa vzdy vyhybam pojmu "objektivna pravda". Je to pojem zamlzenejsi nez vsetky definicie softwarovych patentov...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
lcx  |  14. 05. 2004 00:45

O tomto by sa dalo diskutovat, ci vobec niekedy bude programovanie "priemyslom".
Dufam, ze nikdy - to by znamenalo, ze ludia uz nedokazu mysliet, a to by bola skoda.
Ku porovnaniu so stavebnictvom - tie obludy, co dokazeme stavat dnes, pri nasej
"vyspelosti" - vsetko postavene zo standardnych dielcov - vacsina tych budov
nechava ludi nestastnymi, zatial co goticka katedrala vela ludi nadchne...
Problem je, ze dnes sa uz diela ako boli goticke katedraly nestavaju... Nikde...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
marx  |  16. 05. 2004 23:37

a co taka sagra da familia v barcelone ? :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
lcx  |  18. 05. 2004 21:08

Nepoznal som - vyzera celkom dobre, ale v porovnani so spanielskou plamienkovou gotikou nema tak prepracovane detaily - ten povzdych o urovni sucasnej architektury smeroval skor k tomu

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
bziiik  |  17. 05. 2004 17:06

Kdyby byla goticka katedrala jako jsou dnesni programy, tak by ji bud ze 70% ani nedostaveli nebo by z 30% by byla uplne neco jineho a nevydrzela by dele, nez par let.

To, ze jste dnes stoji svedci o promyslene konstrukci, dobre odvedene praci a rozumne cene. Ani jedno se dnes neda rici o vetsine sw projektu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
yarco  |  19. 05. 2004 11:46

O tej rozumnej cene by sa dalo diskutovat. Bola trocha ina doba a pomery. Co take pyramidy - konstrukcia ok, praca ok, ale cena? Robil tam bezpocet otrokov, vela z nich pri tom aj dodychalo. Kto zrata cenu?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
lcx  |  14. 05. 2004 00:39

Nedalo by sa to dokazat ani pre funkcionalne jazyky - s tym sa musime jednoducho zmierit.
A lepiaci pristup tiez nefunguje, takze na skladacky mozeme rovno zabudnut.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
petr_p  |  17. 05. 2004 12:05

Presne tak. Rozhodovat ekvivalenci, zastavitelnost programu ve vsi obecnosti nelze. Je mozne se o to pokusit v konecnych a jinak hodne omezenych systemech, ale zde narazime na pomerne velkou casovou slozitost a hlavne v prakticke realizaci pomalost dnesnich pocitacu. Inzenyrske postupy je dobre zavadet do vyvoje softwaru (urychleni, delba prace...), ale vzdy to bude jen priblizeni se idealum inzenyrskeho pojeti z hmotnych odvetvi prumyslu. Nekdo prede mnou prohlasil, ze spravny inzenyr vi, ze vec lze vzdy zlepsit. Bohuzel v informatice tomu tak neni. V informatice mame problemy, kt. umime resit jistymi algoritmy a algoritmy implementujeme v podobe urcitych programu. A pro spoustu zasadnich problemu je jiz nyni dokazano, ze lepe, nez zname, resit nejdou. To potom neni mozne vymyslet zadny lepsi algoritmus ani jeho implementaci. Clovek snazici se o to je odsouzen k nezdaru zrovna tak, jako clovek vymyslejici perpetum mobile.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lachtan Gaston  |  13. 05. 2004 09:51

GNU je pro většinu lidí nic neříkající zkratka. Linux je dobře znějící slovo, pro obchodní značku jako stvořené. S tím už RMS nic neudělá.

Linus mě teda moc arogantní nepřipadá. Tyhle mediální žabomyší spory jsou zbytečné a poškozují pověst komunity.

P.S. Díky za výborný článek. Každý komu se sw patenty nelíbí, by se měl ztopořit a napsat aspoň někam mail. Mě velmi zaráží jaký je problém zjistit kdo tam za nás hlasoval, s kým to konzultuje, na základě čeho se rozhodl, komu je zodpovědný atd. Prostě demokracie na baterky.

L.G.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
to  |  13. 05. 2004 17:35

S timto souhlasim. Oficialne by se melo zrejme pouzivat oznaceni GNU/Linux pro operacni systemy postavene na GNU programech a linuxove jadre, ale ja bezne rikam, ze pouzivam Linux nebo Debian. Zajimalo by mne, jestli RMS vyzaduje nazev GNU/Debian oproti Debian.
S prevaznou vetsinou nazoru RMS souhlasim, ale v tomto smeru se mi zda az prilis zasadovy.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
PavelC  |  13. 05. 2004 09:50

Na Živě.cz jsem už dlouho nečetl tak kvalitní článek z pohledu jeho informační hodnoty a hloubky zpracování. Chtěl bych tímto autorovi poděkovat a popřát hodně trpělivosti se čtenáři, kteří, diplomaticky řešeno, nemají dostatek informací, aby mohli jeho práci náležitě ocenit

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Ivo  |  13. 05. 2004 09:27

Sice jsem tento odkaz u jiného článku dával k dispozici již před několika měsíci, ale - http://www.libinst.cz/tl/tl_12_2001.pdf - vysvětluje z hlediska ekonomické teorie neudržitelnost SW patentů a "duševního vlastnictví" vůbec.

Shrnuto - myšlenku mohu vlastnit pouze tak, že si ji buď nechám pro sebe ve své hlavě nebo ji předám dále za peníze na základě DOBROVOLNÉHO smluvního vztahu. Nemohu ovšem chtít po ostatních, aby mnou vyslovenou myšlenku pak přestali při svém myšlení používat. K takové inkvizici bych pak - vedeno do důsledků - mohl požadovat zákonnou proceduru vymývání mozků, která by odstraňovala všechny "nezákonně" nabyté myšlenky.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ABCD  |  13. 05. 2004 10:18

Pekny clanok, velmi dobre zdovodnene.

Ano, "dusevne vlastnictvo" je neudrzatelne, ale dlhodobo. Kratkodobo tu este uvidime mnoho kopancov od stran, ktore maju zaujem na jeho udrzani a prostriedky na presadzovanie svojich nazorov. Bohuzial. Ved si zober, ze aj idealom slobody, demokracie a ludskych prav trvalo tisicrocia, kym sa zacali presadzovat. Kto vie, ako dlho to potrva "dusevnemu vlastnictvu".

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ca5per  |  13. 05. 2004 08:39

http://www.micr.cz/scripts/modules/disc/disclist.php - stránky Ministerstva informatiky, kde můžete zanechat své názory. Ty inteligentní a slušné tam snad najdou lepšího uplatnění a možná něco změní. I když demokracii tu už asi nikdo nevěří.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Alois Vitásek  |  13. 05. 2004 10:08

http://www.mzv.cz/info/

Jejich zástupci (ministr nebo nějaký náměstek) tam pojedou hlasovat.
Ptejte se. Máte na to právo. S jakými stanovisky tam jedou, jak hlasovali
v COEPRU, s kým z odporné věřejnosti problemaitku konzultovali ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Alois Vitásek  |  13. 05. 2004 10:10

s/odporné/odborné/ ... vážně to je překlep

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jarda Houska z Rakouska  |  13. 05. 2004 10:16

Jake pouzivate rozlozeni klavesnice? Na standardni je okolo b v,g,h,n, takovy preklep se da pochopit :))))

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin Zikmund  |  13. 05. 2004 02:08

Diky za nej...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin  |  13. 05. 2004 01:39

"On tento projekt začal a odstartoval myšlenku svobodného software. "
Zacal projekt GNU? Linux? Jaky projekt?

"Když začínal, explicitně si vytyčil za cíl vybudovat s pomocí software, který existuje, někde vznikne, nebo jej bude muset sám napsat, kompletní funkční operační systém."
Ja mam taky takovy cil a co?

"Odstartoval ten projekt proto, že chtěl zachovat hackerskou tradici sdílení, otevřenosti a svobody v nakládání se software. Později se objevil jeden programátor, který poskytl obrovský příspěvek, ale začal si nárokovat celý projekt."
Coze? Kdo si narokuje jaky projekt? Tvurce jadra, kteremu se rika Linux jej napsal, ma tedy prava na svuj kod, na svoji orchranou znamku a muze si s tim delat co chce.

"Začal prohlašovat, že jeho filosofie, která nemá s filosofií otevřenosti a sdílení nic společného, je opravdovou filosofií projektu."
Jestlize vlastnim kod nejakeho projektu, tak si mu muzu dat jakou chci filozofii, nebo tomu zadnou filozofii davat nemusim.

Jadro je davano pod nejakou licenci. Narizuje ta licence ze se ten projekt musi jmenovat GNU/xxx? Ne? Kdo to tedy chce? Stallman? Protoze on si mysli ze by se to tak MELO jmenovat? Nejde nahodou proti sve filozofie svobody pro vsechny?

Kdyz si udelam svoji distribuci postavenou na jadru od Torwaldse, k tomu prihodim par balicku pod EULA, BSD ci GPL tak si to klidne pojmenuju "Zeleny trpaslik(TM)" a Stallman nemuze rict ani N. Nebo si pod tou znackou uvolnim jadro pro novy os. A zase nemuze rici ani tuk.

Jen se nam tu ukazuje, jak nas agitatori "_SVOBODNEHO_" sw chteji zatlacit do JEJICH pohledu na svobodu. Zvlastni svoboda. Svoboda podle Stallmana. Pak kdo pouziva Newspeak.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Rozumbrada  |  13. 05. 2004 02:04

No, zasadni namitka proti tvemu spravedlivemu rozhorceni je, ze z kontextu neni jasne, co z toho, proti cemu protestujes, tvrdi Stallman, a co z toho jsou nazory autora clanku.

A nejhorsi je to, ze se tu ted zrejme budeme dohadovat, jestli nahodou neni Stallman gauner a jaky maji vztah se Stallmanem, budeme se dohadovat o retardovanem Cyrdovi a zda krestane skodi svetu - a mezitim si par lobbystu z vsemocnych firem prosadi svoje patentove zakony

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
satori  |  13. 05. 2004 07:41

souhlasím s rozumbradou. z formulací je evidentní, že to jsou víceméně názory autora. nejsou podloženy žádnou citací atp. samozřejmě - torvalds a stallman jsou trochu na kordy (kdo by nebyl?), ale myslím, že oba dělají pro komunitu to, co považují za nejlepší, což je to důležité. že se v nějakých názorech trochu liší a popírají se navzájem, to přece samo o sobě není špatné

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hynek Hanke  |  13. 05. 2004 08:20

Podle sveho nejlepsiho svedomi jsem se samozrejme snazil shrnout, co ti lide rikali,
nikoliv vlastni nazory. Nebudu ale samozrejme kazdou vetu zacinat: ,,Pan Stallman rika,
ze...''

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
satori  |  13. 05. 2004 09:18

já to samozřejmě netvrdím, jako pravdu. pouze jsem řekl, jak to působí. navíc, myslím, že rivalita mezi torvaldsem a stallmanem je trochu (ani ne tak přikreslená jako spíš) posunutá. jako dva lidé s různými názory, kteří se stali vůdci určité skupiny, spolu samozřejmě bojují, ale ten boj je imho dokonce žádoucí. no a konečně proč jsem to napsal - myslím, že by opravdu stálo zato podpořit tvrzení nějakou tou citací. jinak je článek dobrý a děkuji za něj

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hynek Hanke  |  13. 05. 2004 08:25

On tento projekt začal a odstartoval myšlenku svobodného software.

Projekt volne siritelneho a modifikovatelneho systemu.

Kdyz si udelam svoji distribuci postavenou na jadru od Torwaldse, k tomu prihodim par balicku pod EULA, BSD ci GPL tak si to klidne pojmenuju "Zeleny trpaslik(TM)" a Stallman nemuze rict ani N. Nebo si pod tou znackou uvolnim jadro pro novy os. A zase nemuze rici ani tuk

Ano, samozrejme. Klidne muzete prihodit i cele GNU a pojmenovat si to ,,Zeleny trpaslik(TM)''. Stallman
jen predpoklada vasi slusnost a slusne vas zada o to, abyste zminili puvodni autori. Kdyz se rozhodnete
tu zadost ignorovat, nijak vam to prikazat nemuze. Ale pozadat snad muze kazdy, ne?

To uz jsou samozrejme me nazory.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin Kysela  |  13. 05. 2004 08:53

Rec neni o jadre, ale o sysemu. Ten se jmenuje GNU a jednou z jeho mnoha casti je i jadro, ktere doplnil Linus Torvalds a to se jmenuje Linux. Cely system se pak jmenuje GNU/Linux (kombinace systemu GNU s jadrem Linux).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin  |  13. 05. 2004 09:31

Omyl,
cely system se jmenuje napriklad SuSE Linux, RedHat Enterprise server nebo Zelena jesterka.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin Kysela  |  13. 05. 2004 10:04

Nikoliv. Tak se jmenuje distribuce, ne system.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
BoodOk  |  13. 05. 2004 13:10

Cely system v pripade Debianu se jmenuje `dpkg -l` Ani Linux, ani GNU/Linux ani SUSE paklize se chceme bavit o zasluhach tech, jejichz komponenty jsou v danem systemu pouzity. A nejpitoresknejsi je to, ze u kazdeho by se ten system mel dle Vasi logiky oznacovat jinak v zavislosti na skladbe balicku. Chapete, kde je problem? Ta diskuze je s prominutim o hovnu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin Kysela  |  13. 05. 2004 13:33

Souhlasim, ze je diskuse o hovnu. Nesouhlasim, ze se system nejmenuje GNU/Linux. Ale neresme to...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Oxymoron  |  14. 05. 2004 01:51

Vida, já doteď myslel, že je o Linuxu....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Aben Siatris  |  13. 05. 2004 10:50

pripada mi to ako patent na slobodny operacny system :)) Stallman vymyslel ze by mohol byt niekedy nejaky slobodny operacny system GNU a jedneho dna ho Linus zacal programovat a tak Linus musi k Linuxu pridavat GNU :))
fakt coool :))

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hynek Hanke  |  13. 05. 2004 11:27

Jenze Stallman a lide kolem nej ho toho jednoho dne programoval uz temer deset let.
Mel uz prekladac, debugger, vsechny systemove utility...
Nejen to, vytvoril mu nejake uzivatele a vyvojare, rozsiril tu myslenku. Nejen to, poskytl potrebny pravni
zaklad, ktery pak Linus vyuzil (copyleft, GPL). To jsou vsechno veci, ktere se mozna
zdaji byt jako malickost, ale ve skutecnosti muze byt pekelne tezke je vymyslet a uvest
v chod. Napr. takove zakony gravitace se vam take mohou zdat trivialni, ale bylo velmi
netrivialni na ne prijit.

Jadro operacniho systemu v zadnem pripade neni celym systemem a je dobry zvyk
(slusnost, chcete-li), ze kdyz se pripojim k jiz dlouhou dobu bezicimu projektu
(byt nejakym velmi vyznamnym prispevkem), nebudu se snazit pred lidmi puvodni
autory skryvat a vse si privlastnovat (coz Linus dela, prezentuje se jako tvurce
OS Linux).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
fikus  |  13. 05. 2004 12:03

I kdyby Linus nikdy nepřišel s unix-like kernelem pod GPL licencí, projekt GNU by to nezabilo.
Maximálně bychom museli čekat delší dobu na jádro Hurd. Díky tomu, že je na světě jádro Linux,
se rozvíjí GNU/Linux tak rychle, a GNU/Hurd tak pomalu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Karasek  |  13. 05. 2004 12:41

ja vim ze je to ohrane, ale nemohu si pomoci - hurd bude hotov pristi rok...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hynek Hanke  |  13. 05. 2004 16:31

No, od te doby, co je funkcni Linux, neni na vyvoj Hurdu vyvijen zadny tlak a asi to uz dela
jen skupinka nadsencu. Kazdopadne by to bez Linuxu ale slo pomaleji, protoze zakladni filosofie
v Hurdu byla dost riskantni a narazili na spoustu problemu. Na druhe strane zase nemuzete tvrdit,
ze kdyby nebyl Linux, tak by do dneska nebylo nic, protoze to proste nevite a asi neexistuje
zpusob, jak to rozhodnout. V dnesnich podminkach uz asi doopravdy Hurd nikdo nikdy nedodela...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Karlik  |  13. 05. 2004 21:50

Myslim, ze dodela, ale to je pochopitelne jen muj nazor.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Karasek  |  13. 05. 2004 12:19

je smutne, ze pro sve idealy jdete tak daleko, ze pisete jen to, co se hodi. A nebo nemate skutecne takovy prehled?

Pan Stallman pracoval prevazne od 1984-1987 na svem emacsu (zacal 1975 - mimo jine, pravnicke tahanice okolo toho kodu je mozno na interentu dohledat) - ktery ale skutecne Linux nepotreboval. Ten slavny gcc a gdb, (prvni verze 1987) o kterem si vsichni mysli, ze to napsal RMS sam je skutecne dilem mnoha lidi a RMS ma na nem dnes odhadem max 5 % a v okamziku, kdy Torvalds prvne prelozil ten svuj kod byl RMS podil nejvice 30%. Kod k temto vecem samozrejme prinesli vsichni tito lide do GNU, ale jejich zaklad zde byl jiz pred 1984.

Systemove utility jsou jen zcasti z dilny GNU, dnesni distribuce obsahuji tak 30% GNU. Torvalds by nic nemohl dokazat, kdyby tu nebyl internet a apache - opet neco, co nema s GNU co do cineni. Bez Minixu by nemel pan Torvalds zadnou inspiraci - nebo se snazil neco vycist z Hurdu?

Pravni aspekt, jestli jsem dobre informovan, take Linus nevyuzil, az pozdeji ho Stallman oslovil a on to vsechno postavil pod GPL. Pro svou praci Torwalds ochranu GPL nepotreboval.Jinak v knizce pana Torvaldse je mozno se docist, co si on o GPL mysli.

Co je ovsem velmi smutne je skutecnost, ze svobodny software skutecne dokaze znicit radu relativne prosperujicich malych softwarovych firem. Napr. firma Mark Williams Company delala perfektni komilery pro unixy a vlastni system Coherent. Bylo to nesvobodne ale fungovalo to. Melo to binarni kompatibilutu a mala firma jako my jsme se mohli odlisit, najit vlastni zatocinu podnikani. Co mame dnes. Mizerne distribuce, ktere se predhaneji v implementaci M$ blbosti.

I to je zasluha RMS, a i jinych jako jste vy pane Hanke, pan Kysela a ostatni. Dekuji Vam vsem.

 
  

 


 

  

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hynek Hanke  |  13. 05. 2004 12:40

Prectete si muj prispevek poradne, pisu tam ,,Stallman a lide kolem nej''.

To, ze zaklad veci jako gcc (mimo kodu) tu byl uz predtim, vubec nic nerika. Podle te logiky by Microsoft se svymi
Windows nic neprinesl, protoze zaklad tu byl uz predtim.

Co by byl Linux bez GPL jsou opet jen dohady. Faktem zustava, ze Linus se rozhodl GPL vyuzit a vzapeti
se k jejim tvurcum prestal znat.

Za to, ze se distribuce predhaneji v implementaci MS blbosti me take stve. Nicmene projekt GNU
na tom (pokud vim) podil nema. To, ze nektera firma zkrachovala, protoze se objevil lepsi produkt (cenove nebo kvalitativne nebo jak chcete) je jiste smutne, ale tak to na trhu chodi. Ja jako uzivatel mam z toho prospech,
protoze muzu zdarma pouzivat skvely compiler, debuger, vlastne cely OS, a muzu jej take studovat a modifikovat (cehoz vyuzivam).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin Kysela  |  13. 05. 2004 12:59

Osobne bych hlavne zduraznil, ze fakt, ze zkrachovala spolecnost, ktera nepracovala na svobodnem software v oblasti, kde tento druh aplikaci prevlada, neni nijak zvlastni nebo podivny. Pokud me, jako uzivatele, bude nejaka spolecnost omezovat proprietarnim softwarem, pak si jejich produkty nekoupim. Je tedy veci marketingove strategie prislusne spolecnosti, kudy se vydala a jake cesty zvolila. Pokud nebyli pracovnici schopni prizpusobit svoji obchodni strategii potrebam trhu, pak je to pouze jejich problem, ze nedokazali na tomto trhu prezit. Tak to zkratka funguje a je to tak spravne. Tudiz jakekoliv svalovani viny za vlastni neschopnost na nekoho jineho je pomerne absurdni.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Karasek  |  13. 05. 2004 13:51

rad bych predem zduraznil, ze jsem se k problematice linux nebo gnu/linux vyjadril jen na okraj a jsem rad ze se muzeme shodnout, ze je to take oblast kde panuji dohady. Duvodem me poznamky byla vicemene snaha upozornit na to, ze glorifikaci zasluh gnu je mozno prehanet - ale to neni vlastne muj hlavni problem.

Ve svych prispevcich pisety Vy i pan Kysela a jini o moznosti volby. Ja zjistuji, ze existuji 2 duvody, proc jsem ve sve volbe dnes masivne omezen oproti roku rekneme 1993.
Ten prvni duvod ( a ten zavaznejsi) je M$. Ten monopol dal nemusime rozvadet.
Ale ten druhy duvod vidim v GNU.
Pred 10 ti lety jsem si mohl vybrat z ruznych systemu a kompileru pro ruzne systemy. Dnes mam k dispozici gcc a vc++. A v oblasti unixoidni jen linux a gcc. A pan Torvalds se jednoho dne rozhodl, ze prestane podporovat sticky-bit a ja nemohu pouzivat pro sve software staticke knihovny, protoze 20-tileti-chlapci-vyvojari se rozhodli, ze dyn. knihovny jsou proste to prave. A ja dnes misto toho abych se venoval programovani pro zakazniky, travim znacnou cast casu zjistovanim, kde jake knihovny jsou v jake distribuci prave aktualni.
Nyni by nekdo namitl, ze mam prece tu volbu - zmenit si ten linker a jadro - a mam ten muj sticky-bit. Ja doufam, ze nekdo jako Vy nemini tuto volbu.
Kdyby zde ale bylo vice firem, ktere by byly nuceny reagovat pruzne na pozadavky trhu, mel bych mozna tu moznost vyberu.

Co povazuji za trochu drzost je skutecnost, ze se snazite (a nize i pan Kysela) omluvit 'tuto nemoznost volby - tedy vymreni vsech mnou minenych firem' trznimi mechanismy.
Sam prece vite, kdo jsou ti lide, kteri to svobodne software predevsim vytvorili. Nebo je pan Stallman, bez deti a zavazku s bezplatnym pouzitim MIT-vybaveni typicky trzni stav. Je student, ktery pise os, misto toho aby ve svem volnem case pomahal v domove duchodcu   typicky trzni stav? Jeste jednou , ja mluvim o roce 1993. V te dobe vznikajici software bylo z 90 % z rukou 'zaopatrenych' lidi. A to vedlo k tomu, ze ja dnes NEMAM volbu - delat PORADNE software.

A to je to, co Vam a podobnym vycitam, ze stavite svobodu zdrojoveho kodu nad svobodu vyberu kvalitnich prostredku.
Ja vim ze si memuzeme posouhlasit, ale presto pocituji svoji povinnost upozornit na negativni vliv svobodneho software.    

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin Kysela  |  13. 05. 2004 14:11

Preziti na trhu neni otazkou techniky nebo filosofie spojene s vyvojovym modelem software. Je to otazka cisteho marketingu. Nic vic a nic mene. Pokud jste tuto stranku podcenili, pak se neni cemu divit, ze jste na trhu zkratka nevydrzeli. Tak to chodi.

Davat ale vinu za tento neuspech hnuti svobodneho software je, podle meho nazoru, nespravne.

Rikate, ze nemate k dispozici kvalitni nastroje. Ja programuji pod GNU/Linuxem temer deset let a za tu dobu jsem si docela dobre na "bezne linuxove prostredky" zvykl. Myslim si, ze je mozne na teto platforme a s vyuzitim svobodneho software vyvijet kvalitni aplikace.

Jak rikam, tady nejde o vyvojovy model, ale o marketingove uvazovani. Nic vic.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Ježek  |  13. 05. 2004 14:32

Pane Karásku, nejen že zníte ideologicky, ale navíc je Vaše ideologie chybná v logické stavbě: Nejprve někdo musí "kvalitní prostředek" (zdrojový kód) vytvořit na principu svobodné (omezeně, neb standardizovaně) tvorby a šíření, abyste Vy mohl svobodně vybírat. A svobodně (odpovědně) přijmout důsledky Vašeho výběru... Máte snad pocit, že GNU je překážkou, nebo dokonce větší překážkou ve snaze vybrat si to nejvhodnější (není-li to k dispozici, pak to vytvořit) než proprietární patentované prostředí? Nebezpečně si pletete svobodu s exkluzivitou! Možná to tak nemyslíte, ale Vaše vyjadřování nelze jinak interpretovat...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Karasek  |  13. 05. 2004 18:43

vratme se do minulosti - Stallman mel ten 'paperjam' na xerox tiskarne a tu nadhernou ideu - lide od xeroxu mu daji ty zdrojaky toho ovladace a on to opravi - pomuze si sam, kdyz uz nikdo od xeroxu nema cas. Ale lide od xeroxu to neudelali a ten duvod - kdyby meli zastanci svobodneho software tu odvahu to rici by znel:
'vazeny pane stallmane, vy by jste si mozna umel pomoci, ale statisice lidi nikoliv. A ti by si zase nachali pomahat od nekoho jineho a ten zase od nekoho jineho - a to je mily pane stallmane z vaseho omezeneho pohledu fyzika snad mozne - ale my , firma xerox jsme soucasti prumyslu, ktery stoji a pada na vztahu zakaznik a dodavatel. A my, firma xerox, jsme zavisli na zpetne vazbe nasich zakazniku, protoze jen to v prostredi trzniho hospodarstvi zajistuje dalsi vyvoj.'

Pan Stallman tuto odpoved nedostal a rozhodl se pro tu z inzenyrskeho hlediska nesmyslnou alternativu - totiz, ze se budeme vsichni hrabat ve zdrojovych kodech.

Ta spravna inzenyrska alternativa by byla, ze by pan Stallman trval na dodani fungujici tiskarny a na tom, aby dodavatel zabudoval do software a hardware neco, co by u vzdaleneho zakaznika umoznovalo jednodussi analyzu. Tak jak to dela kazdy inzenyr, kdyz do zarizeni zaclenuje vsemozne teplomery, presostaty, tlakove pojistky a pruhleditka. Ale jak pisi nekde dole, pan Stallman je fyzik a proto se rozhodl pro ten zdrojak.

To ale vede k tomu, ze ja jako dodavatel softwarovych reseni nemam zadne DODAVATELE, kterym bych sdelil startosti mych zakazniku - a ted pozor - jeste jednou -tato zpetna vazba JE TA METODA JAK FUNGUJE VYVOJ. 
Svobodny a otervreny software ve sve podstate zamezuje aby existoval onen vztah zakaznik a dodavatel a proto me omezuje. Jak jsem uvedl nahore, firmy, ktere by mohly byt nasimi dodavateli skoncily, protoze byly vytlaceny produkty, ktere nepodlehaly trznim mechanismum.

Jen na okraji bych rad dodal, ze u M$ je to to same - s tim ze monopolistu samozrejme nezajima, co si moji zakaznici mysli - monopolistovi to totiz muze byt jedno...  

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
PavelC  |  13. 05. 2004 23:21

Neumíte s gcc staticky linkovat ? A co volba -static, která je tu od nepaměti ? Více viz info gcc nebo man gcc. Spousta binárek je takto šířena.
Chybí vám sticky bit ? A co Vám napoví třeba man 2 chmod ?
Chtělo by to spíše místo rozjímání nad způsobem distribuce dynamicky linkované aplikace raději věnovat se základním aspektům programování na dané platformě

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Karasek  |  14. 05. 2004 13:08

vubec nic jste nepochopil. Prectete si ty man-pages poradne a zjistite ze u linuxu neni ten sticky-bit u executeable podporovan - jako ostatne na jinych posix-konformnich systemech. A nastudujte si, kcemu se to drive pouzivalo, aby jste pochopil o co jde. Clovece to je priklad, ukazujici chybejici komunikaci mezi vyvojem a zakaznikem. To neznamena, ze chci aby se to zase u VM-systemu znova praktikovalo. Proc to Torvalds udelal je mi jasne, jen pozaduji rozumnou alternativu pro binarni distribuci.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin Kysela  |  13. 05. 2004 12:56

"I to je zasluha RMS, a i jinych jako jste vy pane Hanke, pan Kysela a ostatni. Dekuji Vam vsem."

Rado se stalo.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Aben Siatris  |  13. 05. 2004 12:45

ale i Plan9 vyuziva ten isty prekladac, debugger a neprehlasuje ze je nejaky GNU/Plan9. XY inych systemov je zalozenych na tom istom prekladaci a debuggery... a ja jadro je najpodstatnejsou castou systemu, nie jeho prekladac. to by som si vazne mohol prisvojovat ako tvorca nejakeho prekladaca na vsetky programy v nom prelozene.
a preco nie ako tvorca procesorovej sady si robit naroky na samotny prekladac?

btw: systemove utility linuxu mohol mat tazko ked nemal system a nebodaj jeho jadro. mozno tak systemove utility ku komercnym unixom.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
fikus  |  13. 05. 2004 14:22

Plan9 z Bellových laboratoří je sice open source, ale nemá licenci GPL.
Pouze software z projektu GNU portované do Plan9 je tam pod GPL.
Na pokusy jsem dal přednost Plan9 před GNU/Hurd, protože je Plan9 méně svázán s unixem než Hurd.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pizi  |  13. 05. 2004 10:03

Rekl bych ze si pletes svou svobodu pojmenovat si to jak chces se svobodou zakazat Stallmanovi s tim verejne nesouhlasit.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
fikus  |  13. 05. 2004 12:07

Kdyz si udelam svoji distribuci postavenou na jadru od Torwaldse, k tomu prihodim par balicku pod EULA, BSD ci GPL tak si to klidne
pojmenuju "Zeleny trpaslik(TM)" a Stallman nemuze rict ani N. Nebo si pod tou znackou uvolnim jadro pro novy os. A zase nemuze rici ani tuk.

Klidně se to může jmenovat Zelený trpaslík, ale cokoliv jsi vzal z projektu GNU a bylo licencováno GPL, zase musí splňovat
licenci GPL!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
xxx  |  13. 05. 2004 00:44

boze cyrda by mel hlasovat o tomhle?tak to si snad delaji srandu, ten kokot co neumi do 2 NAPOCITAT a coby krestan....kurva drat

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Rozumbrada  |  13. 05. 2004 01:31

Ty ses taky sasula. Jak to souvisi s tim, jestli je krestan ?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
GeBu  |  13. 05. 2004 09:44

To by mě taky zajímalo.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor