Kapitoly článku:
Přednáška Richarda Stallmana: Proč jsou patenty na software škodlivé?
Přednáška pana Stallmana začala poněkud absurdně... a to focením. Nejdřív si kvůli lepšímu výhledu stoupl člověk přede mnou, ale když si zase sedl, nebylo to k ničemu platné. Ze sedadel totiž mezitím vstalo několik lidí a drali se do uličky, aby si mohli tvůrce GNU vyfotit z lepšího úhlu. Upřímně jsem se divil. Já nevím, co to s těmi lidmi je. Místo, aby je zajímalo, co ten člověk říká, zajímá je, jak vypadá (jako by to nevěděli).
Stallman začal vysvětlovat, proč si myslí, že termín "intelektuální vlastnictví" je jen vhodně vymyšlené mlžení a proč je nutné od sebe patenty, copyright a ochranné známky pečlivě oddělovat -- protože nemají téměř nic společného. Společná krabička intelektuálního vlastnictví je jen PR těch, kterým se hodí, aby se tu patenty svezly s copyrightem, tu copyright s patenty a aby se veřejnost příliš nesnažila to podrobněji zkoumat.
Tím si připravil půdu k tomu, aby mohl začít vysvětlovat fundamentální rozdíl mezi copyrightem a patenty. Copyright chrání určitý program, zatímco patenty chrání pouze nějakou myšlenku, která může být použita různými lidmi v různých programech. Patent ani nemůže chránit jeden konkrétní program.
Stallman k ilustraci použil příměr s jeskyní. Pokud bude nějaký člověk zavřen na rok do jeskyně a tam napíše knihu, tak ačkoliv by se potom objevila identická kniha i u někoho jiného a ten někdo chtěl tvrdit, že on je jejím vlastníkem, nemůže našeho programátora z jeskyně copyrightem nijak omezit, protože je prokazatelné, že on knihu okopírovat nemohl. Oproti tomu kdyby v jeskyni psal program, tak mu může poté někdo hrozit, že on má na nějakou jeho část patent. Tak i člověk, který prokazatelně danou část vymyslel sám a nemohl ji někde zkopírovat, bude v šíření svého vlastního výtvoru omezen.
Z toho vyplývá ostrá Stallmanova kritika patentů, protože ty omezují jiné lidi v tom co mohou a nesmí dělat. Copyright v podstatě říká, že si bez dovolení nesmím nic vzít. Ale patent říká, že i když do toho opravdu tu práci vložím a všechno si udělám sám, stále mi může někdo šíření mé vlastní práce zakázat. Zde se ještě Stallman krátce pozastavil nad časovým omezením. Patent na rozdíl od copyrightu platí podstatně kratší dobu, 14 nebo 20 let. Co se ale týče oboru IT, je to v podstatě jedno. Není rozdíl mezi 20ti a 40ti lety. V IT je to prostě téměř ekvivalentní s "navždy".
Konkrétní problémy vysvětloval Stallman na několika příkladech. Jedním z nich je komprese LZW. Když se ve FSF dozvěděli, že tato technika je patentována, začali pro svou kompresní utilitu vymýšlet nějakou alternativu, protože patentovaný svobodný software je již principiálně nemožný. Nemůžete šířit něco zdarma, třeba na veřejném FTP, a současně za každou kopii platit licenci za patent. Chtěli tedy implementovat jiný algoritmus a začali na tom pracovat. Pár dní na to Stallman údajně viděl v novinách nějaký článek, psalo se tam: "Výzkumníci získali patent na novou technologii komprese dat". Říkal tedy, že je nutné to prověřit, co kdyby náhodou... A opravdu, trefa, už podruhé jim někdo zabránil vyřešit ten technický problém určitou metodou. Takže hledali dál a nakonec vznikl gzip. Museli tomu ale věnovat hodně úsilí.
Dalším bodem jeho kritiky je to, že patenty jsou záměrně psány velmi nepřehledným a záměrně komplikovaným jazykem. Například existuje patent na přepočítávání v přirozeném pořadí. To znamená, že místo toho, aby se v tabulkovém kalkulátoru pokaždé přepočítávala každá buňka, budou se přepočítávat jen ty, ve kterých se něco změnilo a ty, které jsou na nich závislé. No a jednou prý někdo Stallmana požádal, aby mu zaslal to příslušné číslo patentu, že si ho potřebuje prostudovat. A Stallman mu jej tedy poslal, ale vrátila se mu odpověď, že se asi spletl, protože ten patent, na který mu poslal odkaz, nese název: ,,Proces a aparát na přeměnu zdrojového programu na objektový program``. Ale ne, nespletl. To je jen Newspeak v jakém jsou patenty napsány, aby bylo velmi nejasné co přesně pokrývají a aby byla menší šance se proti nim bránit. (Je to patent US 4,398,249, je online k dispozici.) A dodává, že asi těžko existuje nějaký inženýr, který by studoval patenty, aby se z nich něco naučil (původní účel, umožnit publikaci bez obav ze zcizení).
Ještě absurdněji pak vypadá historka, jak jistý textový editor, jehož jméno si bohužel nepamatuji, utrpěl downgrade kvůli tomu, že jeho autorům bylo pohrozeno za porušování patentu na technologii nahrazování uživatelem definovaných zkratek za předem zadané fráze. To je něco úplně obyčejného, na co přijde dvanáctiletý kluk, když se učí programovat, ale z toho editoru to tehdy muselo být odstraněno, protože dohoda s majitelem licence nebyla možná. V GNU Emacsu se sice tato technologie používala již dlouho před tím, než byl tento patent vydán, ale ta společnost neměla dost peněz na to, aby se pouštěla do patentového sporu.
Stallman si však nemyslí, že nějaká reforma, aby ono "non-obvious invention" (ne samozřejmý vynález) neznamenalo pouze "nesamozřejmý někomu s IQ opice", by byla opravdovým řešením. Software je úplně odlišný od hmotných věcí a mnohem více se zakládá na kombinaci různých věcí a myšlenek, je podstatně komplexnější než hmotné věci, protože je snazší jej vytvářet. Stroj s tisícem součástek je velmi komplexní, zatímco program s tisícem postupů a komponent je docela běžný. Softwarový průmysl většinou nefunguje formou jednotlivých vynálezů, ale inkrementálního vývoje, kdy jsou jednotlivé komponenty spojovány dohromady novými způsoby. V takovém prostředí jsou patenty ze své podstaty silně škodlivé, protože ty právě omezují možnost spojovat různé postupy a myšlenky dohromady. To je oproti hmotnému průmyslu rozdíl, protože tam se zase tolik různých věcí spojovat nemusí. Celou situaci přirovnává k programátorům pohybujícím se v minovém poli. Většina kroků samozřejmě je bezpečná, ale... No a taková patentová reforma může třeba počet min omezit na polovinu, ale... pořád to není bezpečné, což je pořád výrazné omezení.
Snad poslední Stallmanem rozebíraný bod, u kterého bych se chtěl zastavit, je mýtus hladovějícího génia. Příznivci patentů často namítají, že když nějaký člověk několik let pracoval na nějakém vynálezu a spoustu věcí tomu obětoval, má teď přeci právo za to dostat zaplaceno. Když si založí nějakou společnost, která bude výrobek prodávat, velké firmy ho bez patentové ochrany převálcují. Taková argumentace má několik problémů.
Především, dnes se málokdy někdo dostane do pozice takového osamělého génia. Je otázkou, zda je to vlastně ještě vůbec možné. Většina vynálezů vzniká tam, kde se něco vyvíjí. V nějaké firmě, v nějaké organizaci a podobně, takže evidentně nehrozí, že by dotyčný nedostal za svou práci zaplaceno. A argument, že by takovou firmu velcí giganti převálcovali? No to záleží na jejich obchodní strategii. Když bude hloupá, pak je samozřejmě převálcují, patenty nepatenty. IBM nebo někdo jiný prostě přijde a řekne: "Vy porušujete tenhle náš patent. A ještě tenhle a tamten taky. Dáme vám na to všechno licenci, ale pouze pokud vy nám dáte licenci na vaši technologii." Velké firmy se nikdy nemusí patentů bát, protože vždycky mají nějaké jiné na výměnu. Zato malá firma je bezbranná, i kdyby jeden, dva patenty měla. Ty velké jich mají tisíce ve všech oblastech. No a když jejich obchodní strategie nebude hloupá, vyhnou se velkým gigantům i bez patentů.
Potom ještě samozřejmě existují patentoví paraziti. Společnosti, které získaly nějaký patent a již se neživí ničím jiným, než že vymáhají poplatky od jiných. Tím se chrání od toho, aby je velké firmy nařkly z porušování nějakých jejich patentů a donutili cross-licencovat. Ale to se asi shodneme, že taková forma obchodu asi není to, co si berou za účel patenty povzbuzovat.
Richard Stallman poskytl, jako vždy, promyšlenou a pečlivě připravenou přednášku. S mnoha z argumentů by se jistě dalo polemizovat, ale je nutno uznat, že prezentuje ucelený a konzistentní pohled. To se jistě nedá říct o mnoha zastáncích patentů, kteří se nevzmůžou na nic lepšího než na různé tautologie, definice v kruhu, Orwellovský newspeak a mlžení ve stylu: "softwarové patenty jsou dobré a měli bychom je zavést, vždyť už jich v Evropě je registrovaných tolik".
Dále -- z otázek a odpovědí, které na konferenci zazněly.