Kapitoly článku:
Tisková konference -- Svobodný software a projekt GNU
Po přednášce ještě následovala tisková konference s Richardem Stallmanem a Harmutem Pilchem. Původně se měla samozřejmě týkat tématu softwarových patentů, ale již z několika prvních otázek bylo zřejmé, že se bude mluvit spíše o něčem jiném.
Mezi prvními se samozřejmě objevilo téma názvu systému GNU/Linux. Mnozí lidé za to Stallmana kritizují, ale upřímně tomu nerozumím. On tento projekt začal a odstartoval myšlenku svobodného software. Když začínal, explicitně si vytyčil za cíl vybudovat s pomocí software, který existuje, někde vznikne, nebo jej bude muset sám napsat, kompletní funkční operační systém. Odstartoval ten projekt proto, že chtěl zachovat hackerskou tradici sdílení, otevřenosti a svobody v nakládání se software. Později se objevil jeden programátor, který poskytl obrovský příspěvek, ale začal si nárokovat celý projekt. Začal prohlašovat, že jeho filosofie, která nemá s filosofií otevřenosti a sdílení nic společného, je opravdovou filosofií projektu. To ale není pravda, projekt GNU tu byl dávno předtím. Stallman tedy navrhl vyřešit konflikt kompromisem tak, že do jména zahrnul i ten významný příspěvek. Nemohl přeci tolerovat, aby se jeho myšlenky, kvůli kterým to celé začal, z projektu úplně vytratily. (Někteří lidé namítají, proč tedy není v názvu i X11, Apache a další významné komponenty. No to je proto, že tyhle skupiny nejsou tak arogantní jako Linus Torvalds a skupina kolem něj a nijak se nesnaží popřít původní účel a jméno projektu GNU. Není tedy potřeba s nimi uzavírat kompromisy a strkat je do jména, aby si nemohli stěžovat.)
S tím souvisí jiná otázka: "Je z vašeho pohledu pro hnutí svobodného software v něčem dobré, že takový software začíná používat i spousta lidí, která o vašich ideálech a vaší filosofii nic neví?"
K mému překvapení Stallman odpověděl, že si myslí, že ano. Ti uživatelé, i když o hlubší podstatě těch věcí nic nevědí, stále dostávají ony svobody (kopírovat, studovat, modifikovat, redistribuovat), které ten software s sebou nese.
Někdo jiný se pak zeptal: "Myslíte si, že by uživatelé měli tu svobodu dostat, i když si jí vůbec neváží a nijak se o ni nezasadí?"
A odpověď byla opět překvapivá. Ano, prý by měli tu svobodu mít. Vysvětlení je vlastně docela prosté. Stallman použil analogii s jinými svobodami. Měla by být v Americe svoboda projevu a tisku, i když si jí většina američanů neváží? A je dobré, že ji mají, byť si jí neváží?
Jak se dá protestovat proti softwarovým patentům?
Pokud nesouhlasíte s tím, jak bylo v této otázce naprosto ignorováno rozhodnutí Evropského parlamentu a nesouhlasíte, aby bylo o návrhu zákona hlasováno bez předchozího řádného projednání, nebo pokud nesouhlasíte se softwarovými patenty jako takovými, ještě je do pátku čas dát o tom vědět českým představitelům. Pokud by Česká Republika změnila svůj postoj, direktiva neprojde bez diskuze.
Dle organizátorů konference bude na kritickém jednání 17. a 18. května hlasovat pan PhDr. Jan Kohout, nicméně to bude jen zástup za zraněného Cyrila Svobodu, proto je asi lepší kontaktovat přímo Ministerstvo zahraničí nebo Ministerstvo informatiky.
Jako při jakémkoliv jednání je samozřejmě preferována kultivovaná forma, spisovná čeština a promyšlené argumenty. Nevím proč, ale pro komunikaci s úřady se zřejmě hodí spíš forma klasického dopisu než elektronická pošta.