Nostalgii mám nastavenou jinak, vzpomínám na lidi, nikoliv krámy = věci. Pokud jde o hry, je to asi tím, že občas jsem staré hry hrát zkusil, na PC a tak, ale až na výjimky to nejde. Kdo jednou hrál, nemůže se vrátit, jak se říká do stejné řeky. Je jiná doba, okolnosti, životní situace, přišly nové a lepší věci, s hraním staré hry se čas nevrátí, ne v mé hlavě, prostě nepřepnu. Takže ji za chvíli naštvaně a znuděně zahodím. Ten pocit, "prvotního zázraku" (zaujetí) se nedostaví.
> Skoro bych řekl, že tyto hry hrají a chtějí na nich vydělat mladší lidí, kteří danou éru nezažili.
