I Atlas změnil (konečně) vzhled homepage a aprílově předstírá, že se sloučil s Centrem. Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu?
Po silně medializovaném přepracování a zjednodušení domovské stránky portálu Centrum.cz a naopak téměř nikoho nezajímajícím, přesto ale podobném zjednodušení portálu Quick.cz se na apríla mění i titulka posledního mušketýra, portálu Atlas.cz. Bolestivá a drahá pouť českých portálů od jednoduchosti k překomplikovanosti a zpátky je tímto dokončena, a Seznam, který ji nikdy a ke své výhodě neabsolvoval, z toho může cítit zadostiučinění (že jím prosazovaný a „odborníky“ často kritizovaný přístup se ukázal jako tržně správný), případně obavy (že na to i konkurenti konečně přišli a budou nyní konkurenty zdatnějšími než dříve).
Uvedený postup bych nazval podle firmy, kterou stejně všichni kopírují nebo se jí alespoň inspirují, jako yahooizace; v českém prostředí by se slušelo použít seznamizace, ale skutečně originální zdroj idejí rozvoje portálů a jejich podnikatelských modelů pochází jen z Yahoo. Na přebírání nápadů z Yahoo není nic špatného; Yahoo je zkrátka první výzkumník objevující nepopsanou zemi, a ten, kdo jde za ním, přece nepůjde mermomocí jinou cestou jen proto, aby „byl originální“. Lidé odsuzující kopírování Yahoo nečiní rozdíl mezi inspirací myšlenkou, nápadem, postupem, a porušováním autorských práv. První je zcela přípustné a běžné (bez Beatles by nebylo tisíců dalších kapel, které máme stejně rádi), druhé samozřejmě ne – ale to v případě Yahoo a českých portálů nenastává.
Druhou zajímavostí apríla bylo „vzájemné pohlcení se“ portálů Centrum a Atlas. Jednoznačně vyčnívalo z řady poměrně nevtipných „ha-ha“ pokusů, kam bohužel patří i změna loga Seznamu na Neznám (které tam nevímproč viselo i druhého dubna), a insiderskou internetovou komunitu, která dění a neradostné živobytí většiny českých portálů dobře sleduje, docela a poprávu pobavilo. Mystifikace ale mohla být v tomto případě dokonalejší: kdyby se homepage nezměnily (protože v praxi by došlo k realizace fúze nebo pohlcení postupně, po seskupení „best of oba portály“, nikoli okamžitým přesměrováním), kdyby v tiskové zprávě nebyly věty jako „dodal se svým charakteristickým smíchem Jaroslav Bengl…“, sdělující těm tupým novinářům, kteří by si náhodou neuvědomili, že je prvního apríla, že tohle je jakože ten aprílový fór a ne doopravdy. (A kdyby tisková zpráva nebyla dodána se skrytými revizemi, ze kterých se můžeme dočíst, jak bolestně a za kolika postupných změn se tato zpráva rodila…No, stane se i zkušenějším; „vidíte, co dělá ten Word“, dodají příznivci otevřených formátů…).
Ale zpět k vážnějším věcem. Aprílový žertík naznačil, co by pro portály číslo 2 a 3 bylo z hlediska úspěšnosti jejich podnikání skutečně nejlepší: fúzovat. Ještě nejmenší výhodou by bylo to, že výsledný portál by obsahoval to nejlepší z obou světů; daleko důležitější je úspora nákladů (lidé a technika), získání větší masy uživatelů (pro účinnější akvizici reklamy a dopad dalších služeb) a lepší soustředění obchodních, respektive „podnikatelských“ oddělení a týmů obou portálů na tvorbu a prodej toho, co může skutečně vydělávat. Z pohledu zvenku je zřejmé, že odstup obou těchto portálů od vedoucího Seznamu je tak velký, že při dlouhodobém konkurování jemu a navíc sobě navzájem není příliš šance na úspěch; v podstatě stačí, aby Seznam nepokazil své podnikání.
Z pohledu zvenku dává fúze smysl, to ale dávají tisíce dalších fúzí, které se nikdy neuskuteční, protože překážky, které tvoří „ti uvnitř“ jsou větší. Jde typicky o to, „kdo tady teď bude ředitelem“, a v počítačovém světě to ještě bývá okořeněno nesmyslnou záští mezi microsofťáky a linuxáky, což je zrovna případ těchto dvou subjektů. Říká se tomu střet firemních kultur a bývá často překážkou, která dokáže skutečně natropit největší neplechu – často je například citována fúze Compaqu a Digitalu jako neúspěšná právě z tohoto důvodu. To je ovšem skutečný problém firem s dvacetiletou historií a padesáti tisíci zaměstnanci, nikoli firmiček starých pět let s třiceti lidmi.
Kdyby bylo na manažerech firem, zřejmě by se nikdy žádná fúze neuskutečnila; fúze a akvizice, kterých zejména v zahraničí probíhá každý den několik, jsou vždy dány tlakem či rozhodnutím akcionářů. Těm je v podstatě jedno, co firma, kterou vlastní, produkuje nebo jak se jmenuje: má vytvářet zisk nebo alespoň „hodnotu“. Jak Atlas, tak Centrum jsou společnosti ovládané třetími akcionáři – navíc rizikovým kapitálem, který ze všech typů akcionářů prokazuje největší loajalitu k penězům a nejmenší k firmám, které vlastní. Je proto docela možné, že aprílový žertík byl vzdáleným zahřměním na obzoru, ze kterého jen meteorolog vytuší, že opravdová bouře skutečně přijde.
