Úspěch nenápadné firmy probudil portálového giganta. Včera oslavovaný partner, zítra úhlavní konkurent.
Firmu
Inktomi zná kromě insiderů málokdo – je to dodavatel vyhledávacích (a jiných) internetových technologií a i u svých zákazníků vystupuje výjimečně anonymně. I ono obvyklé „Powered by“ na webech, které vyhledávací stroj Inktomi pohání, většinou nenaleznete, a přitom Inktomi poháněla svého času největší portály (AOL, Excite i samotné Yahoo, později třeba MSN.com). Yahoo později směnila Inktomi za Google, což bylo oběma stranami vysoce vynášeno jako skvělý tah. Matně si vzpomínám, že podobná křečovitě nadšená prohlášení se svého času objevila i u českých portálů, a to i docela nedávno – dnes je jejich vyhledávací provider někdo zcela jiný.
Nyní se Yahoo rozhodla společnost Inktomi koupit, a to za docela vysokou cenu, alespoň na dnešní dobu: 230 mil. dolarů, a to v hotovosti, nikoli v akciích. Tato částka přesahuje roční zisk Yahoo, firma Inktomi je přitom setrvale ve ztrátě; proč se pro tak velký výdaj u Yahoo rozhodli? A to určitě není jediná otázka, která nás napadá: proč si už dávno nevytvořili vlastní špičkový vyhledávač, proč si nechali utéct Google tak daleko, že musí situaci řešit takovýmto postupem?
Je zajímavé se vrátit o pár let dozadu, skoro až na úsvit internetových dějin. První vyhledávače a katalogy (pojem portál se tehdy nepoužíval) postavily své podnikání zcela a výlučně na hledání, nejdříve samozřejmě na katalozích stránek, pak i na prohledávání jejich obsahu („fulltext“). Pak, zhruba před čtyřmi lety, vznikla koncepce portálu – centra s hrozně širokou nabídkou všeho možného. Obchodní logika zde určitě je: když už máte spoustu návštěvníků (kteří chodí na vyhledávač), nabídněte jim další služby, samozřejmě pro vás lukrativnější. Přední světové portály (již se tak začaly nazývat) se soustředily na šířku nabídky a v té vlastní vyhledávání trochu zaniklo, přestalo být jedinou prioritou. Upozadění vyhledávání ale mělo i další důvody, nešlo jen o to, že by na to „někdo zapomněl“: technologie špičkového (vysoce relevantního) vyhledávání je finančně a technicky velice náročná, vyžaduje obrovské investice a nedává výsledky s odpovídající kvalitou (relevancí). To byl stav vědění na konci devadesátých let, pak přišli hoši z Google a ukázali všem ostatním, jak se rozbíjí Kolumbovo vejce, a hned několikrát: udělali nejlepší fulltext, připojili nejlepší katalog (dmoz), nejlepším způsobem zvládli „komerčnost-nekomerčnost“ (tj. bez iritujících proužkových či ještě horších reklam, avšak s decentními, nevnucovanými a přitom účinnými placenými odkazy), v poslední době navíc udělali jednu z nejlepších zpravodajských centrál na Internetu. (Nepříliš úspěšné je jen jejich hledání obrázků).
Vliv Googlu je tak velký, že přiměl redaktory News.com k napsání zajímavého článku „Google Gods?“, ve kterém diskutují názor, že vliv dnes už „obřího“ Googlu ohrožuje nezávislost Internetu, a že by bylo nejlepší firmu regulovat zákonem (!): u řady firem totiž jejich uvedení nebo vyškrtnutí z adresáře Googlu rozhoduje o životě a smrti společnosti. V tržním podílu je Google dnes na prvním místě mezi vyhledávači a zřejmě během pár měsíců předstihne zatím vedoucí Yahoo v počtu návštěvníků – na Googlu hledá měsíčně 36 mil. lidí, ale především číslo rychle roste. Firma Yahoo tedy zřejmě musela reagovat, aby se pokusila nastolit rovnováhu z dob před několika lety, kdy na Internetu bylo několik silných vyhledávačů a žádný neměl tak vysokou převahu nad ostatními. Jen jestli už není příliš pozdě – Inktomi v porovnání se silou i schopnostmi Google neznamená skoro nic.
