Historie | Web | IT Osobnosti

WWW oslavil 28. narozeniny. jeho tvůrce varuje před érou hoaxů a polopravd

World Wide Web na sklonku minulého týdne a v relativní tichosti oslavil své narozeniny, uplynulo totiž rovných 28 let od chvíle, kdy tehdy ještě zcela neznámý Tim Berners-Lee zaklepal na dveře svých nadřízených v ženevských laboratořích CERN a předložil jim návrh, jak by mohla organizace využít tehdejší mladičký internet k rychlé prezentaci dokumentů.

Kořeny jeho nápadu ale ve skutečnosti sahají mnohem hlouběji do 80. let. V instituci už tehdy pracovaly tisíce vědců, kteří potřebovali nějaký robustní interní systém pro sdílení svých prací – jakousi předpotopní Wikipedii. A tak se pětadvacetiletý zelenáč z Británie chopil příležitosti a v roce 1980 navrhl pseudohypertextový systém propojující různé textové dokumenty jménem ENQUIRE. Pokud bychom tedy hledali skutečné kořeny World Wide Webu, sahají právě do této doby.

Berners-Lee poté CERN opustil, několik let pracoval v soukromé sféře jako počítačový specialista, nicméně v polovině 80. let se vrací do Ženevy a dále studuje možnosti hypertextu. Pokud mohl fungovat v rozsáhlé evropské vědecké instituci na jejích intranetových serverech, co kdyby opustil brány ženevského komplexu a propojil CERN s dalšími institucemi po celém světě?

Britský vědec se vrhl do návrhu nového systému, který musel být mnohem propracovanější, a 12. března 1989 tedy zaklepal na dveře svých nadřízených s návrhem hrubého projektu, který posléze získal název World Wide Web. Jak se už roky traduje, Berners-Lee sice dostal zelenou, ale vedení CERNu tehdy příliš nepřesvědčil.

K rozpuku WWW došlo až v 90. letech. Berners-Lee představil funkční prototyp prvního webového serveru, prohlížeče a základy nové jazyka HTML. Tehdejší mladičké internetové komunitě se nápad zalíbil a brzy přesáhl brány CERNu. Do několika let se na scéně objevil celý zástup nových prohlížečů a serverů a World Wide Web nesporně pomohl při komercializaci internetu.

Tim Berners-Lee si nyní v obsáhlém autorském článku pro The Guardian zoufá, co všechno se za ty roky změnilo a varuje před nástupem tří rizikových faktorů webu.

1) Ztrácíme kontrolu nad svými daty

Prvním velkým rizikem dnešní doby je podle Bernerse-Leeho postupná ztráta kontroly nad vlastními daty. Může za to prý popularita bezplatných webových služeb, jejichž obchodní model je založený na tom, že jim svěřujeme vlastní informace. Do tohoto ranku patří drtivá většina sociálních a komunitních služeb, ale také prakticky všechny velké ekosystémy počínaje Googlem a konče Facebookem.

Z osobních dat se pomalu stává jakási komodita, která bude mít podle některých ekonomů v budoucnosti ještě mnohem vyšší cenu než dnes. Zatímco nyní za osobní data získáme třeba základní tarif webového disku, v budoucnosti by toho mohlo být mnohem více.

Tim Berners-Lee v tomto kontextu varuje, abychom nezašli tak daleko, že zcela ztratíme kontrolu nad vlastními daty, protože jak už jsme na Živě.cz psali minulý týden, podmínky služeb čte jen málokdo, což potvrdila i čtenářská anketa.

2) Dezinformace a hoaxy se šíří nebezpečně rychle

Internet a World Wide Web měly pomoci k rychlému šíření informací a sebevzdělání, nicméně stejně dobře se sítí šíří i naprosté nesmysly a propaganda. Webová komunita si tak v posledních letech zvyká na nové termíny jako hybridní válka a hoax, které byly ještě nedávno známé spíše jen odborné veřejnosti.

Je s podivem, že ačkoliv měl internet pomoci v kritickém myšlení a práci s fakty, ukazuje se, že nebezpečně velká část internetové populace s fakty vůbec neumí nakládat, neověřuje si je a internet se pro ni stává automaticky důvěryhodným médiem, ať už prvotní zprávu vypustil kdokoliv. A tak jsme dospěli do stavu, kdy už sice nevěříme na polednici a bludičky, nicméně bez problému na Facebooku sdílíme polopravdy. Podle Tima Bernerse-Leeho zde WWW poněkud selhal.

3) Politický marketing na webu musí být transparentní

S předchozím nakonec souvisí ještě třetí hrozba, před kterou varuje otec World Wide Webu. A to transparentnost politického marketingu na webu, kdy se politické strany nezdráhají zneužívat sítě k šíření polopravd. Tim Berners-Lee zmiňuje třeba kampaň Donalda Trumpa z loňského podzimu, která údajně posvětila šíření politických hoaxů na webu.

Nelze tedy než doufat, že surfař bude obezřetný, World Wide Web je totiž dobrý sluha, ale špatný pán a nelze na něj pohlížet jako na automaticky důvěryhodné médium.

WWW způsobil bezprecedentní svobodu slova, takže na něm může každý publikovat téměř cokoliv. A to je v nejlepší pořádku. Na stranu druhou, o to větší nároky jsou kladeny na konzumenty těchto informací – surfaře, kteří musí být schopni rozlišit, co je pravda, a co není. Mělo by jim k tomu dopomoci jak jejich vlastní faktické vzdělání, tak kritické myšlení a tedy schopnost logickým úsudkem rozlišit zrna od plev.

Diskuze (13) Další článek: Apple má nejlepší zákaznickou podporu, v první trojce je i Acer a Lenovo

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,