Že se na internetu objevuje oproti tištěným textům nesrovnatelně více překlepů a hrubek, je bez debat. Příčin je celá řada. Dokonce i editoři oficiálních stránek ústavních či akademických institucí vypustí občas perlu, za níž by se nemuseli stydět ani žáci prvních tříd základní školy. A nic ve zlém, kdo nikdy nechyboval, ať první hodí klávesnicí.
Překlepl jsem se i já (prsty se mi i jinak pletou často) a napsal jsem ve Wordu slovo „mladistích“. Chci ho tedy opravit, ťukám na pravé tlačítko myši a v menu se mi objevuje možná náhrada: „mladistvích“. „To je ale divné slovo,“ říkám si, a v duchu si promítám učivo základní školy:
Přídavné jméno „mladistvý“ (které může fungovat i jako jméno podstatné) se skloňuje podle tvrdého vzoru „mladý“. V množném čísle má proto tyto koncovky: 1. pád mladiství (= „mladí“), 2. a 6. pád mladistvých, 3. pád mladistvým, 4. pád mladistvé, 7. pád mladistvými.
„Jak to píšou jinde?,“ říkám si a kopíruji to divné slovo „mladistvích“ do Googlu. Výsledky jsou tu hned a pot mě po nich polévá. Ministerstvo vnitra ČR, Úřad práce, Strukturální fondy, česká redakce BBC, tiskový odbor Akademie věd ČR, Svaz průmyslu a dopravy, Městská policie hl. m. Prahy a mnoho dalších mělo na svých stránkách hrubku.
Proč? Kromě jiného zřejmě proto, že ji ignorují i opravné nástroje MS Office. Pokud tedy chcete případné chybě při psaní tohoto slova předcházet, upravte si automatické opravy v liště Nástroje, aby se vám případné slovo „mladistvích“ automaticky změnilo na „mladistvých“.
