Microsoft ušetří na vývojářském týmu, zbaví se konečně DOSového dědictví, ale uživatelé budou roztříštěností trpět ještě nějakou dobu.
Další verze Windows, poněkud nepochopitelně nazvaná „XP“, už klepe na dveře. O tom, co bude z pohledu funkčnosti obsahovat, se na Živě už psalo mnohokrát; dovolím si přinést několik poznámek z pohledu trhu.
Je dnes docela zřejmé, že několik posledních let vyvíjel Microsoft operační systémy dost zmateně a nadělal řadu chyb. Na nástupce Windows NT se čekalo příliš dlouho, a tak se stává, že další nástupce (XP je postaveno na základech Windows 2000) zase přichází příliš brzo, v době, kdy se ještě W 2000 u uživatelů pořádně neusadila a větší část uživatelů NT na ně ještě ani nepřešla. Větší zmatky ale provázely řadu Windows „xx“; zlé jazyky tvrdí, že kvalita řady 95-98-Me má sestupnou tendenci, mají v lecčems kousek pravdy. Nové funkce sice přibývají, ale tato řada Windows dnes připomíná stavbu, na které se podepsalo deset stavitelů, kde každý něco přilepil, předělal, překopal – výsledkem je dost zmatená kupa kódu, bohužel stále značně chybová a nestabilní.
Díky XP je už jasné, že tato řada skončí verzí Me; XP ale přichází opět příliš brzo po Me, než jak je obvyklé – tříleté „funkční období“ operačních systémů docela dává logiku: první rok je ve znamení vylepšování a opravování, druhý rok se produkt intenzivně a vcelku ke spokojenosti využívá, třetím rokem už je díky pokroku v technologiích okolo cítit, že produkt zastarává a nastává čas pro další verzi.
XP má mít ambiciózní cíl – nahradit (upgradovat) skoro čtvrt miliardy osobních počítačů na světě. Podle IDC je dnes na světě asi šedesát miliónů strojů s Windows NT/2000, která by se hodila pro upgrade, a celých 180 miliónů počítačů s různými verzemi „xx“ Windows, které se rovněž hodí pro upgrade. To by pro Microsoft nebyl špatný účetní přírůstek, když tato čísla vynásobíme pár desítkami dolarů. Jenomže verze přichází příliš brzo po 2000 a Me, takže se moc nedá počítat s upgrade u těchto „aktivních“ uživatelů – od jinak ideální skupiny uživatelů, kteří upgradují jako mezi prvními a kteří také své (dobré?) zkušenosti s novou verzí OS šíří mezi své kolegy. Konzervativnější skupiny lidí jsou taženy právě těmito early adopters, ale hrozí, že tentokrát nebude mít kdo táhnout.
Navíc Windows XP budou mít dost problémů s fungováním na starších strojích. Odhození obrovské zátěže s nutností být kompatibilní s pět let starými stroji bych Microsoftu připsal jako pochvalu – jednou to přijít muselo a uživatelům novějších počítačů to prospěje. Starší počítače tedy asi skončí se staršími Windows – a to může činit problém právě ve větších podnicích, kde je samozřejmě rozumné mít sjednocenou platformu. Bude podnik upgradovat, když zjistí, že na 30 % počítačů XP nedá? A konečně, z hlediska funkcionality není zatím dostatek důvodů k upgrade na Windows XP. Z informací, které jsou zatím k dispozici, víme, že se jedná o trošku nablýskanější Windows 2000, vhodná pro běžné desktopy. Microsoft sice říká, že nová verze je připravena na nové úžasné internetové technologie (zejména .NET), ale experti tvrdí, že je to spíše marketingová mlha a že si máme počkat až na další verzi microsoftího OS, kódově nazvanou Blackcombe.
Windows XP ovšem nejsou bez přínosu. Především umožní Microsoftu sjednotit dva rozdělené vývojářské týmy – firma jednak ušetří a jednak (alespoň doufejme) vybere z obou týmů to lepší, což pomůže vývoji dalších verzí operačního systému. XP budou také zřejmě jediným operačním systémem předinstalovávaným na nové počítače, čímž také skončí zbytečná dvojkolejnost. Na trhu ale bude zmatků více než dost – dá se říci, že asi nikdy v historii nebyl trh tak fragmentovaný, jak bude po uvedení verze XP. Na desktopech budou mít silné podíly verze 98 SE i Me, a to dlouho, protože hodně uživatelů nepřechází na Windows Me kvůli jejich nekvalitě. Dále zde budou kvalitní a pro většinu uživatelů zcela dostačující Windows 2000, a dále nová verze Windows XP – situace se může brzy vyrovnat na nějakých 20 % trhu pro každou z těchto verzí, přičemž dokonalá kompatibilita mezi těmito „čtyřmi okny“ není. Následky vývoje operačních systémů, který se koncem devadesátých let u Microsoftu poněkud vymknul kontrole a jasnému plánování, v době, kdy se šéfové firmy upnuli na světovládné plány všude možně jinde a zapomněli na „základy“, budeme trpět ještě několik let.